Kolín nad Rýnem (Köln): Kolorované vydání německého překladu Schedelovy kroniky z roku 1493 (Weltchronik 1493 von Hartmann Schedel - kolorierte Gesamtausgabe)

Nakladatelství TASCHEN vydalo nedávno reprezentativní přetisk úplného kolorovaného vydání německého překladu ve své době velice populární Schedelovy kroniky z roku 1493. Schedelova kronika, latinsky Liber Chronicarum, známá také jako Norimberská kronika patří mezi nejambicióznější a zároveň nejlépe dochované prvotisky, tedy tištěná díla do roku 1500.

Jedná se o přetisk jednoho z nejlépe kolorovaných exemplářů, který se dnes nachází ve fondu Knihovny vévodkyně Anny Amálie ve Výmaru (Inc. 122). Reprint kroniky je spolu s doprovodnou publikací vložen v pevném obalu.

Schedelova kronika vznikla v Norimberku, v městě, jež se stalo jedním z nejvýznamnějších center německé renesance a humanismu. Bylo to zejména zásluhou bohatých patricijských rodin, které posílaly své potomky na studia do Itálie (zejména práv a medicíny). Ti pak po svém návratu ovlivněni řadou nových myšlenek se začali věnovat zejména humanismu.

Za autora kroniky je považován Hartmann Schedel (1440-1514), povoláním lékař, muž mnoha zájmů, majitel velké knihovny a ve své době i významné grafické sbírky. Schedel sám ale jako autor nikde nefiguruje. Je to dáno i tím, že dílo je přibližně z 90 % kompilace a zbývajících deset procent tvoří spojovací komentáře.

V jeho době to ale bylo zcela běžné. Schedel tak ve skutečnosti jen vyhledával, srovnával a nově dával dohromady jednotlivé části textu. Víme dokonce, že dílo nesestavoval sám, přesto je jeho podíl největší.

Kroniku objednali a financovali norimberští obchodníci Sebald Schreyer (1446-1520) a Sebastian Kammermeister (1446-1503). Georg Alt (kolem 1450-1510), městský pokladník pak přeložil latinský text kroniky do němčiny.

Na výzdobě se nejvíce podílel Michael Wolgemut (1434/37-1519) se svou dílnou, která se specializovala na dřevořezy, oltáře a sochy. Wolgemut provozoval dílnu se svým nevlastním synem Wilhelmem Pleydenwurffem (kolem 1450-1494) a byl jedním z prvních „ilustrátorů", kteří hojně využívali dřevořezů.

Nemůžeme vyloučit, že svůj podíl na výzdobě kroniky má také proslulý Albrecht Dürer (1471-1528). Mohl pracovat na předlohách k některým dřevořezům, protože v letech 1486-1489 byl u Michaela Wolgemuta učněm. V Norimberku je dodnes k vidění Wolgemutův portrét, který Dürer namaloval v roce 1516.

Tiskařem Norimberské kroniky byl Anton Koberger (kolem 1440/45-1513), jeden z nejvýznamnějších tiskařů a nakladatelů v tehdejší Evropě. V prvním vydání vyšlo pravděpodobně 1 400 latinských výtisků a asi 700 německých. Dílo se prodávalo téměř po celé Evropě: v Miláně, Florencii, Janově, Vídni, Lyonu, Paříži, Štrasburku, Budapešti a také v Praze.

Dílo bylo tak populární, že se během deseti let dočkalo hned tří reprintů. Dílo bylo hojně citováno a do současnosti se dochovalo asi 1 287 latinských a 343 německých exemplářů (údaj z roku 2009).

Schedelova kronika je rozdělena, jak bylo u středověkých kronik docela obvyklé, do šesti věků od stvoření světa až po rok 1493, kdy byla vydána. Šest věků souvisí se šesti dny stvoření.

První věk zachycuje události od stvoření světa po potopu světa, druhý od potopy světa po Abrahamovo narození, třetí po začátek vlády krále Davida, čtvrtý začíná Davidovou vládou a končí babylonským zajetím, pátý pak končí narozením Krista. Šestý věk trvá nejdéle a popisuje události od Ježíšova narození až do roku 1493. V kronice je navíc přidán ještě krátký sedmý věk, který směřuje k příchodu Antikrista a Poslednímu soudu.

Kronika je unikátní svým obrazovým doprovodem, který tvoří 1 809 ilustrací! Na 1 809 dřevořezů bylo použito ale pouhých 652 tiskových bloků. Z toho vyplývá, že řada z nich byla použita několikrát, nejvíce asi vypodobnění papežů (v několika různých obměnách mnohokrát). Je jasné, že u zobrazení jednotlivých historických osobností se nejedná o portréty, ale o jakési vzory, které se použily hned několikrát.

Unikátní jsou bezpochyby dobové pohledy na významná města (Magdeburk, Mohuč, Benátky, Řím, Florencie, Kolín nad Rýnem, Augšpurk, Řezno, Vídeň, Norimberk, Štrasburk, Würzburg, Bamberg, Pasov, Kostnice, Basilej, Konstantinopol, Budín, Ulm, Mnichov, Krakov, Vratislav a další). Jedná se většinou o jejich první známá vyobrazení doplněná o řadu zajímavých údajů, např. o jejich založení, životě, hospodářství a obchodu.

U některých z nich se jedná o původní nákresy, většina ale vycházela z již existujících dobových ilustrací a dřevořezů. Zobrazena jsou hlavně města Svaté říše římské, zcela chybí města anglická, španělská, nizozemská nebo flanderská. V díle nalezneme i několik docela podrobných rodokmenů a pár zajímavých map.

V kronice narazíme také na pohled na Prahu, která je dána do souvislostí s Karlem IV., za jehož vlády se rozrostla a získala na významu. Schedelův popis Prahy je z velké části převzat z díla Historia Bohemica Enea Silvia Piccolominiho.

Text o Karlu IV. začíná jeho zvolením římským králem v roce 1346. Je vyzdvihováno jeho vzdělání, spravedlnost, zbožnost, bohabojnost, ctění dobra a potírání zla. Mimo jiné je také uvedeno, že roku 1348 založil univerzitu a že započal stavbu katedrály sv. Víta. Zmíněno je i jeho korunovace na císaře a následné vydání Zlaté buly jako nového říšského zákoníku.

Součástí reprintu Schedelovy kroniky v nakladatelství  TASCHEN je také zajímavá „doprovodná" brožura „Das Buch der Chroniken"  Stephana Füssela z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči (nakladatelství vydalo i anglickou mutaci této brožury). Erudovaný text je rozdělen do dvou částí.

První nazvaná „Das Buch der Chroniken" představuje blíže vznik samotného díla, jeho hlavního autora, známé předlohy i vybrané tisky Schedelovy kroniky. Část je věnována také možnému podílu mladého Albrechta Dürera na jeho výzdobě.

Druhá část se věnuje samotné kompozici díla a především pak jeho obsahu, jemuž je věnována pozornost podle jednotlivých věků. Füssel rovněž přibližuje nejvýznamnější zdroje díla. Zobrazení některých měst se objevují již od druhého věku, jedná se o města, která byla podle tradice v té době založena. Nejdelší je samozřejmě šestý věk trvající od narození Krista po rok 1493.

Autor se na jedné straně věnuje vybraným městům, na straně druhé představuje i významné osobnosti, které Schedel do kroniky zařadil. Narazíme tak nejen na papeže a důležité panovníky, ale stranou nestojí také literáti, lékaři, myslitelé, světci i kacíři. Poslední část doprovodného textu je pak zmínkou o sedmém věku.

Liber Chronicarum, známější jako Schedelova kronika je velice inspirujícím dílem, které bezpochyby i po více než pěti staletích je schopno oslovit i dnešního člověka. Jedná se o výjimečné dílo, v němž došlo k umnému propojení textu s bohatým obrazovým doprovodem. Kronika je svým způsobem encyklopedií konce 15. věku, která nám mimo jiné nabízí zajímavý náhled do pestrého myšlenkového i obrazového světa konce středověku. Kdo „vládne" německy, ten si v ní může také s chutí počíst.

Marek Zágora

Hartmann Schedel, Weltchronik 1493. Kololierte Gesamtausgabe, TASCHEN, Köln 2013, 684 stran, cena 39,99 euro.

Resumé:

Die Hartmann Schedels Weltchronik, die auch als Nürnberger Chronik bekannt ist, war in ihrer Zeit eines der berühmtesten Werke des enzyklopädischen Charakters. Es handelt sich um ein bedeutendes, lateinisch geschriebenes, historisches Werk, das uns unter anderem über das städtische Leben am Ende des 15. Jahrhunderts informiert.

Liber Chronicarum entstand in Nürnberg, in der Stadt, die das bedeutendste Zentrum der deutschen Renaissance und Humanismus war. Das Meisterwerk war und ständig ist vor allem berühmt für die zahlreichen Holzschnitt-Illustrationen (1 809), die Bibelgeschichten, allegorische Wunder-Darstellungen, Porträts von Herrschern, Päpsten, Heiligen und Märtyrern zeigten.

In der Chronik gibt es auch Ansichten vieler „moderner" Städte, die zuvor noch nie abgebildet worden waren (z. B. Nürnberg, Köln, Magdeburg, Bamberg, Ulm, Regensburg, Florenz, Wien, Prag und andere). Taschen Verlag bereitete einen Nachdruck der deutschen Übersetzung der Chronik vor. Es geht um eine kolorierte Gesamtausgabe nach dem Exemplar aus der Herzogin Anna Amalia Bibliothek in Weimar.

Dazu gibt es noch ein umfangreiches Beiheft mit dem interessanten Kommentar von Stephan Füssel, Leiter des Instituts für Buchwissenschaft der Johannes-Gutenberg-Universität Mainz. Wer des Deutschen mächtig ist, der kann auch in der Chronik lesen.

Internet:

http://www.taschen.com/pages/de/catalogue/classics/all/42826/facts.hartmann_schedel_weltchronik_1493_kolorierte_gesamtausgabe.htm