KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: DIVÝ MUŽ ZÁPASÍCÍ S ČESKÝM HERALDICKÝM LVEM

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejíchž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Divý muž zápasící s českým heraldickým lvem

(Bible Václava IV., Praha, 1380/1385–1395, konec 90. let 14. století; dnes: Österreichische Nationalbibliothek, Vídeň, cod. 2759, fol. 91r)

Komicky vypadající diví lidé, bytosti pokryté srstí různé barvy, s dlouhými vlasy a vousy, jsou výtvorem lidské imaginace. Většinou se ve středověku setkáváme s divými muži, až v pozdním středověku se k nim „přidaly" divé ženy a děti. Jejich počátky byly hledány ve středověké rytířské epice, dnes ale víme, že divé lidi znal již řecký a římský starověk. Byli odvozováni z antické tradice satyrů.

Diví lidé „žili" také v českých zemích. Nejvíce divých mužů je spjato s českým a římským králem Václavem IV., v jehož nádherných iluminovaných rukopisech v čele s Václavovou biblí se tyto bytosti objevují v hojném počtu, zejména pak jako štítonoši a korouhevníci.

Vyobrazení divokých mužů se vážou k několika vybraným tematickým okruhům. Prvním je motiv vlasů a chlupů, jež symbolizují mimo jiné tělesnost, smrtelnost a hříšnost. Další okruh významů se pak váže k divokosti a hlavně neposlušnosti (hřešící lid). Bůh „krotí divoký lid“ zákony, které jsou symbolizovány točenicí, kterou mívají diví muži uvázanou např. kolem hlavy nebo pasu.

V prvním svazku nedokončené Bible Václava IV. narazíme na foliu 91r na divého muže s točenicí kolem pasu, vyzbrojeného kyjem a vědérkem, proti němuž stojí český heraldický lev s kolčím helmem s klenotem, císařskou korunou a složenými orlími křídly posetými zlatými lipovými lístky. Vyobrazení je dostatečně výmluvné. Oživlý český heraldický lev je s největší pravděpodobností personifikací krále Václava IV., kterému se na odpor staví lid, jemuž vládne, představený postavou nespokojeného a „ozbrojeného“ divého muže.

Musíme si bohužel uvědomit, že se nám už nikdy nepodaří úplně porozumět všem symbolům okrajové výzdoby Václavovy bible. Již v době krále Václava IV. rozuměl všem mnohovrstevným symbolům zřejmě jen omezený okruh panovníkových nejbližších dvořanů.

Marek Zágora

Foto faksimile ADEVA.