KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: ILUMINÁTOR A NEZBEDNÁ MYŠ

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Iluminátor a nezbedná myš

(Augustinus Aurelius, De civitate Dei, Olomouc nebo Praha – Strahov?, mezi 1142–1150, dnes Praha, Archiv Pražského hradu, fond Knihovna Metropolitní kapituly u sv. Víta, sign. A 21/1, fol. 153r)

V prvním svazku rukopisu Augustinova díla De civitate Dei (O obci Boží), který vznikl před polovinou 12. století a dnes se nachází v Knihovně Metropolitní kapituly u sv. Víta, narazíme pod explicitem 11. knihy, jež svazek uzavírá, na slavnou, perem kreslenou scénu zobrazující dva iluminátory při práci. Hlavními „hrdiny“ této scény, která je jedinečným nahlédnutím do malířské dílny (skriptoria), jsou jmény známí iluminátoři Hildebert a Everwin a jedna neposedná myš.

Iluminátor Hildebert s perem za pravým uchem je zde představen jako písař sedící u pulpitu, jehož dřík tvoří tělo vztyčeného lva. Svrchní deska pulpitu je opatřena otvory se zastrčenými dutými rohy na inkoust a malířskými a písařskými potřebami. Místo, aby se Hildebert v klidu oddával své práci, otáčí se na druhou stranu a svůj pohled věnuje myši, která je na stole, jenž je označen jako „mensa Hildeberti“ (Hildebertův stůl). Nezbedná myš právě krade chléb (či sýr) a vidíme, jak na zem padá mísa s pečeným kuřetem.

Iluminátor drží v levé ruce písařský nožík na ořezávání psacích per, v pravici pak tříme pemzu, kterou chce hodit po myši, která mu již delší dobu „pije krev“. Rozhněvaný Hildebert se na ni totiž obrací slovy, která jsou napsána v rozevřené „knize“ ležící na jeho psacím pultíku: „Pessime mus, sepius me provocas ad iram, ut te Deus perdat.“ (Bídná myši, příliš často mě doháníš k hněvu. Bůh tě zatrať!) V popředí sedící Hildebertův pomocník Everwin, jenž zrovna pracuje na vegetabilní výzdobě jakési desky, se děním za ním nenechává vůbec rušit.

Proslulá kresba bývá nejčastěji interpretována jako žánrový nebo žertovný výjev z malířského ateliéru. Opravdu tak na první pohled působí. Hlavní hrdinkou je pak myš, která bývá vykládána jako symbol hříchu a dokonce samotného ďábla.

Perokresebná scénka může být ale i jakousi „omluvou“ písaře adresovanou čtenáři, že se nemohl pořádně soustředit na svou práci a často byl vyrušován, a proto se při opisování textu dopustil řady chyb.

Podle poslední interpretace může být ale scéna chápána také jako moralita vztahující se k neřestem (smrtelným hříchům), konkrétně k hněvu, obžerství (stůl s vybraným jídlem) a pýše (Hildebertův honosný šat s pláštěm). Výjev je tak možné dát do souvislosti s větou z 11. knihy Augustinova díla: „Vždyť každý by měl ve svém domě raději chléb nežli myši, a peníze raději nežli blechy.“ Bůh stvořil ve své moudrosti i drobné, člověka otravující živočichy, aby lidé neupadli do hříchu pýchy. Je proto možné, že samotná kresba je Hildebertovým „vyznáním viny“, jenž se zároveň obrací na čtenáře, aby si na něj – hříšného malíře – vzpomněli s přímluvnou modlitbou.

PS: A jaký je význam vyobrazeného lva? Možná je symbolem Hildebertovy cholerické povahy, možná symbolem ctností, hlavně duchovní síly a vytrvalosti… Jaký byl však jeho skutečný význam, se už bohužel asi nikdy nedozvíme.

Marek Zágora

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-naha-zena-letici-na-falickem-zvireti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-muz-s-nahym-zadkem-na-vezi-radnice/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-carodejinice-na-kosteti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-ze-by-to-byl-tygr/