KOMIKA VE STŘEDOVĚKÉM VÝTVARNÉM UMĚNÍ: OVÍNĚNÍ OPIČÁCI

Komika ve středověku je tématem, jemuž je v posledních letech věnována zvýšena pozornost. Její hranice je však velice křehká. To, co nám, lidem 21. století připadá jako vtipné a směšné, mělo ve středověku většinou zcela jiný, často dokonce vážný význam. A proto se medievisté ke komickým výjevům, zejména pak k těm v rukopisech stavějí různě. Pro některé je to pokus o vyjádření smyslu textu jiným způsobem. Jiní zase vnímají rozvernou výzdobu bordur manuskriptů jako dílka odvádějící pozornost od hlavního textu, jejichž autoři se inspirovali světskými radostmi, středověkým folklorem nebo dokonce ozvuky antického pohanství.

Intepretace středověkých výtvorů není možná bez práce s dochovanými písemnými prameny, které nám alespoň částečně napomáhají pochopit umělecky ztvárněné scény, které vyvolávají na našich tvářích úsměv. Rozumíme jim však správně? Ukážeme si to v rámci tohoto seriálu na vybraných příkladech.

Ovínění opičáci

(Román o Alexandrovi, Tournai, 1338–1344, Anglie před rokem 1410; dnes Bodleian Library, Oxford, MS. Bodl. 264, fol. 94v)

Na foliu 94v exempláře proslulého Románu o Alexandrovi, který vznikl před polovinou 14. století v Tournai, najdeme ve spodní části groteskní scénu, jejímiž hlavními „aktéry“ jsou čtyři opice a sud vína. Opice vesele popíjejí a je znát, že některé jsou již značně společensky unavené. Při pohledu na ně se pak přímo nabízí otázka: Jak byly opice ve středověku vnímány?

Vypodobňování opic a jejich symbolika prošly v průběhu středověku změnami, zejména poté, co se od počátku 12. století začaly objevovat ve městech. Jejich vyobrazení tak nebyla ovlivněna jen jejich „literárními“ popisy, ale i živými exempláři, které se do Evropy začaly dostávat z Asie a Afriky. Obvykle jsou opice zobrazovány s tělem pokrytým srstí, plochým nosem a výraznými ústy. V některých případech se dokonce objevují jako symbol ošklivosti.

Nejčastěji na opice narazíme v droleriích gotických rukopisů, což je dáno mimo jiné i tím, že se hojně vyskytovaly ve šlechtických menažeriích. I proto jsou často vyobrazovány s obojkem kolem krku nebo na vodítku, což jsou symboly jejich domestikace.

V raně křesťanském umění narazíme na spojení opice se samotným ďáblem, které najdeme již v tzv. Physiologu, textu vytvořeném ve 2. století n. l., který se stal základem pozdějších bestiářů. V bestiářích pak bývá opičí samice nejčastěji zobrazována se svými potomky, většinou dvojčaty, z nichž jedno jí visí na krku a druhé má v náruči, zatímco je pronásledují lovci. Samice je představena jako hříšnice, která upřednostňuje materiální bohatství (milované mládě, které drží před sebou) před bohatstvím duchovním (mládě, které se jí snaží udržet kolem krku). Lovci představují ďábla, který hříšníci pronásleduje a odvádí ji do pekla. Zároveň ale mohou být i symbolem smrti.

Ve středověku ale symbolizovaly opice především zvířecí stránku člověka. Středověcí lidé je však nepovažovali za sobě nejbližší tvory, těmi byli medvědi a prasata. Opice ve středověkém umění většinou parodují lidské činnosti, které napodobují, aniž by věděly, proč tak vlastně činí. Byly považovány za hloupá stvoření a byly zobrazovány v mnoha různých situacích od soubojů až po obscénní pózy. V rukopisech je často objevíme i jako náruživé jezdce, nejčastěji na kohoutovi, lišce nebo kozlovi.

Od 13. do 16. století se většina vyobrazení opic, jak již bylo zmíněno, objevovala na okrajích rukopisů, kde parodují lidské jednání. Tím, že se opice „účastnily“ nejrůznějších druhů trestuhodného, obscénního a směšného chování, které mělo lidi rozesmát, zdůrazňovala jejich jednotlivá zobrazení morální obsah samotného textu.

Marek Zágora

 

Předchozí díly seriálu:

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-rytir-bojujici-se-snekem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-divy-muz-zapasici-s-ceskym-heraldickym-lvem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zvedavci-z-kostela-sv-fides-v-conques/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zajic-slechticem/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-prisera-s-vejirovityma-usima/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-akvamanile-s-nametem-aristotela-a-phyllis/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-zapas-psa-s-kockou-ze-svatovitske-katedraly/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-hrad-lasky-%E2%80%93-psi-proti-zajicum/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-pohreb-lisaka-renarta/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-tanec-blaznu/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-naha-zena-letici-na-falickem-zvireti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-muz-s-nahym-zadkem-na-vezi-radnice/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-carodejinice-na-kosteti/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-ze-by-to-byl-tygr/

http://www.stavitele-katedral.cz/komika-ve-stredovekem-vytvarnem-umeni-iluminator-a-nezbedna-mys/