Kostnice (Konstanz) - Darmstadt: Katalog zemské výstavy Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418(Katalog der Ausstellung Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418)

Jen do 21. září 2014 je v budově koncilu v jihoněmecké Kostnici k vidění zemská výstava nazvaná „Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418“, která se koná v rámci oslav šestistého výročí zahájení kostnického koncilu.

Hlavním cílem koncilu bylo vyřešit papežské schizma, jež trvalo od roku 1378. V roce 1414 nebyli u moci „pouze“ dva papežové, jeden sídlící v Římě a druhý v Avignonu, nýbrž hned tři: Řehoř XII., Benedikt XIII. a Jan XXIII. V Kostnici byl tak zahájen především „boj“ o znovusjednocení katolické církve. Jedním z dalších bodů, které se měly na koncilu postupně projednávat, byla i kauza Mistra Jana Husa.

Na konání koncilu se v roce 1413 domluvili římský král Zikmund Lucemburský a papež Jan XXIII. Zejména pro Zikmunda Lucemburského mělo konání koncilu velký význam, ještě větší pak jeho výsledek. Papežské schizma se nakonec podařilo odstranit a jediným papežem byl zvolen Martin V., rovněž byl posílen význam samotných koncilů, které se měly konat pravidelně, alespoň jednou za deset let. Většina důležitých otázek, na něž měl koncil najít odpovědi, však zůstala nezodpovězena.

Kostnice ležící u Bodamského jezera měla v době konání koncilu maximálně osm tisíc obyvatel. V letech 1414 až 1418 se pak stala jakýmsi hlavním městem Evropy, v němž se postupně vystřídalo více než 70 000 hostů. Koncilu se zúčastnili téměř všichni nejvýznamnější představitelé církevní i světské moci.

Výstava instalovaná v unikátních prostorách budovy koncilu se věnuje nejen průběhu samotné události, ale velká pozornost je zaměřena i na město Kostnici, které zažilo v době konání koncilu nebývalý rozkvět, jehož dokázali ve svůj prospěch využít především schopní obchodníci a „podnikatelé“.

Ke kostnické výstavě byl vydán pěkný, stejnojmenný katalog. Jeho autoři se snažili, aby byl po všech stránkách atraktivní, což se jim svým způsobem povedlo. Publikace je rozdělena do celkem pěti oddílů. Každý z nich má dvě části, první tvoří různě dlouhé příspěvky předních odborníků, hlavně historiků a historiků umění, kteří se dané problematice soustavně věnují. Za jejich texty pak následují jednotlivá katalogová hesla, která bohužel nesplňují podmínky vědeckého katalogu. Některá hesla jsou příliš stručná a tak spíše připomínají hesla z průvodce výstavou, což je docela škoda.

Na tři sta devadesáti dvou stranách najdeme celkem šedesát pět různě dlouhých příspěvků, jež tvoří úvod k jednotlivým oddílům. Mezi jejich autory najdeme i české historiky (František Šmahel) a historiky umění (Jan Klípa).

Samotný katalog čítá dvě stě sedmdesát hesel. Na výstavě je však představeno mnohem víc exponátů, takže na některé z nich v katalogu nezbylo bohužel místo. Mnoho z exponátů, které své místo v katalogu mají, jsou vystaveny v Německu zcela poprvé, např. portrét avignonského protipapeže Benedikta XIII. z 15. století a jeho berla, která byla přivezena z Madridu.

Katalogová část první části je hlavně přehlídkou umělecké tvorby přelomu 14. a 15. věku. Je zajímavé zjistit, že kolem roku 1400 působil v Paříži, v městě plném kvalitních umělců, český malíř, který se mimo jiné podílel na výzdobě vídeňského exempláře Zlaté buly Karla IV. nebo proslulé Bible Konráda z Vechty.

Čtrnáct příspěvků úvodní části přibližuje svět kolem roku 1400. Patnácté století mělo přinést mnoho změn, zejména pak co se poznání světa týče. Jednotlivé příspěvky se věnují nejen politické situaci v Evropě, ale též umění přelomu 14. a 15. století. Je to počátek 15. století, kdy vznikly takové umělecké skvosty, jakými jsou Přebohaté hodinky vévody z Berry nebo nástěnné malby mistra Václava na hradě Buonconsiglio v Tridentu. Je to přibližně stejné období, kdy se ve velkém začíná prosazovat také portrétní malířství. Autoři neopomněli ani díla krásného slohu, jak je označována středoevropská varianta mezinárodní gotiky, jehož vznik i postupný úpadek se kryje s vládou českého a římského krále Václava IV. Vedle příspěvku o krásném slohu v Čechách, je věnovaná pozornost mimo jiné také umění v Uhrách nebo francouzské knižní malbě. Hned několik textů přináší náhled na textilní umění.

Druhý oddíl je zasvěcen místu konání koncilu, městu Kostnici a oblasti kolem Bodamského jezera. Několik textů přibližuje i účastníky velkolepého setkání, vyslance Byzance, Uher či Francie. Jedním z účastníků byl také známý básník Oswald von Wolkenstein, který působil ve službách krále Zikmunda. Zajímavý je poslední kolektivní příspěvek představující méně či více známé osobnosti, které byly mezi sedmdesáti tisíci návštěvníky koncilu.

Katalogová hesla druhé části přibližují kupř. archeologické nálezy z Kostnice, které jsou svědectvím pozdně středověké každodennosti. Velká pozornost je vymezena předmětům spjatým s cestováním (cestovní truhly, oltáře). Z výjimečných exponátů je pak nutno především zmínit rozměrný deskový obraz Madonny Ochranitelky z Le Puy-en-Velay ve Francii. Ta pod svým pláštěm schovává nejen papeže, ale i římského a uherského krále Zikmunda nebo básníka a diplomata v jeho službách Oswalda von Wolkenstein.

Třetí část přibližuje, oč vlastně na kostnickém koncilu šlo. Nejprve je přiblížena historie koncilů, jejíž počátky je třeba hledat již v období pozdního římského císařství. Významným tématem je pak papežské schizma, které před koncilem spočívalo v existenci tří papežů, z nichž žádný se nechtěl vzdát své funkce. Nastíněny jsou rovněž hlavní témata koncilu, z nichž na některá nakonec nedošlo. V Kostnici šlo, jak již bylo výše napsáno, především o jednotu církve a její reformu. Významné místo je vymezeno též vybraným vlivným učencům, kteří se aktivně podíleli na koncilu. Někteří z nich byli propojeni i s osudy Mistra Jana Husa.

V katalogové části jsou prezentovány exponáty spjaté se Zikmundem Lucemburským, jeho vyobrazení, pečeti, mince a dokonce zakládací listiny jeho Dračího řádu. Vídeňské Uměleckohistorické muzeum zapůjčilo kupř. Zikmundův nádherný ceremoniální meč. Pomyslná druhá část katalogových hesel je věnována zúčastněným papežům a vlivným účastníkům koncilu.

Předposlední oddíl přibližuje průběh nejdůležitějších událostí koncilu v letech 1414 až 1418. Významným pramenem v tomto směru je jedinečná Kronika kostnického koncilu Ulricha Richentala, která informuje nejen o průběhu koncilu, ale i o tom, jak to vypadalo v samotném městě, kdo se koncilu zúčastnil a podobně.

Nejvýraznější a určující postavou koncilu byl římský a uherský král Zikmund Lucemburský. Byl to on, který svou autoritou, diplomacií a velkou energií dotáhl celé setkání ke konečnému úspěchu. Když hrozilo, že koncil skončí ještě dříve, než řádně začal, byl to právě on, kdo dokázal natolik upoutat pozornost účastníků, že Kostnici nakonec neopustili.

Mimořádná pozornost je věnována Janu Husovi a procesu s ním, který nakonec skončil jeho odsouzením a upálením na hranici. Opomenut není ani Jeroným Pražský, intelektuál, jehož zásluhou se do českých zemí dostaly Wyclifovy spisy, které ovlivnily nejen Jana Husa. Také Jeroným zemřel v Kostnici na hranici.

Úplně poprvé je představeno hned sedm exemplářů proslulé Kroniky kostnického koncilu Ulricha Richentala, mimo jiné i z Národní knihovny v Praze. Za unikát je považován tzv. Aulendorfský rukopis z roku 1460, který se dnes nachází v New Yorku. Jedná se o vůbec nejstarší opis Richentalova díla. Nechybí ani jeden z prvotisků kroniky z roku 1483.

Z českého pohledu je nejzajímavějším exponátem údajný fragment oděvu Mistra Jana Husa, který se dnes nachází v Colmaru.

Jednotlivé texty katalogu, především jeho třetí a čtvrté části „provádějí“ čtenáře chronologicky celým koncilem a kladou důraz na významné mezníky. Závěrečný, pátý oddíl pak přibližuje vybrané události, k nimž došlo po jeho skončení, a je více než zřejmé, že koncil u Bodamského jezera měl na další vývoj opravdu veliký vliv (např. vypuknutí reformace na počátku 16. století).

Jeden ze závěrečných textů je věnován basilejskému koncilu, na němž mimo jiné probíhala diplomatická jednání mezi husity a představiteli katolické církve. Načrtnut je i následující vývoj výtvarného umění silně ovlivněný renesancí. Z našeho pohledu je bezpochyby zajímavý i příspěvek o Janu Husovi ve spojení s novodobými pomníky.

Bohatě ilustrovaný katalog k výstavě „Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418“ je přes všechny výše uvedené výtky velice pěkný a zajímavý. Nejen že přibližuje vybrané exponáty, ale zároveň „provází“ čtenáře jednou z nejvýznamnějších událostí pozdního středověku. Zároveň jej seznamuje s nejdůležitějšími momenty koncilu a nejvlivnějšími účastníky s římským králem Zikmundem Lucemburským v čele. Velkou pozornost pak věnuje i mocenské situaci, kultuře a umění období přelomu 14. a 15. století, období velkých změn, které nasměřovaly Evropu k novověku.

Marek Zágora

Resumé:

Im Konzilgebäude in Konstanz kann man bis den 21. September 2014 die große Landesausstellung „Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418“ besuchen. Konstanzer Konzil war wirklich ein Weltereignis. Aus der „ganzen“ Welt, genauer orbis christianus strömten die Teilnehmer herbei. Konstanz wurde zur Hauptstadt Europas und der Konzilschronist Ulrich von Richental berichtet, dass mehr als 70.000 Fremden in die Stadt kamen. In die Stadt am Bodensee kamen die weltlichen und geistlichen Mächtigen zusammen, um die großen Probleme ihrer Zeit anzugehen. Vor allem war das christliche Europa gespalten, es gab drei Päpste. Diese Situation wollte König Sigismund nicht länger hinnehmen, und deshalb berief das Konzil ein, das die Christenheit wieder einen und die Kirche reformieren sollte.

Die Ausstellung zeigt viele Exponate wie Altarbilder, Skulpturen, liturgisches Gerät, kostbare Reliquiare, Handschriften, Textilien, Wandteppiche, wertvolle Goldschmiede- und Emaille- arbeiten aus den Museen aus ganz Europa. Fast drei hundert Exponate sind auch im schönen und zugleich interessanten Begleitband, der dazu erschien, präsentiert.

Der repräsentative, reich bebilderte Ausstellungskatalog hat fünf Teile (über den Horizont um 1400, die Situation der Stadt Konstanz, das Konzil selbst, seine Ereignisse und Nachwirkungen), in denen man insgesamt fünfundsechzig Texte von europäischen Historikern und Kunsthistorikern findet. Diese stellen nicht nur das Konzil und seine bedeutendsten Teilnehmer, sondern auch Politik, Kunst und Alltagsleben des Anfangs des 15. Jahrhundert vor. Nach jedem Teil gibt es Katalognummern, alle mit Farbfoto und Grundliteratur.

Badisches Landesmuseum (Hrsg.), Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418, Theiss Verlag, Darmstadt 2014, 392 stran, doporučená cena 39,95 euro, na výstavě 29,90. Katalog je možné zakoupit i v kompletu s doprovodným svazkem esejí za zvýhodněnou cenu 69,95 euro, na výstavě pak za 49,90 euro.

Ke katalogu a doprovodné publikaci:

http://www.theiss-verlag.de/detail.php?n=1584&ref=/detail.php

Obsah:

UM 1400 – DER HORIZONT WEITET SICH

Bernd Schneidmüller, Die Welt um 1400 .Erfahrungswissen durch Grenzüberschreitung

Martin Kintzinger, Christen, Krisen und Konflikte. Politische Konstellationen im Abendland

Hans W. Hubert - Bruno Klein - Harald Wolter-von dem Knesebeck, Erweiterung des Denkraums. Theorie und Praxis in Kunst und Architektur um 1400

Matthias von der Bank, Höfisch-elegant und international. Die Skulptur des Schönen Stils um 1400

Jan Klípa, Der Schöne Stil in Böhmen. Sinnlicher Realismus und ideale Schönheit

Zsombor Jékely, Eine versunkene Welt. Kunst in Ungarn zur Zeit des Konzils von Konstanz

Ernő Marosi, Unvollendet oder überarbeitet? Die Skulpturen von Sigismunds Schloss in Buda

Ángela Franco Mata, Anspruch und Verklärung. Papst Benedikt XIII. als Förderer der Künste

Bernd Konrad, Bildprogramme in Kirchen am Bodensee. Wandmalerei am Vorabend des Konzils

Eberhard König, Bücher und Buchmalerei aus Paris. Volkssprache oder Latein – am liebsten bebildert

Sarah Orlowski, Weltchronistik im Mittelalter. Schöpfung – Konzil – Jüngstes Gericht

Andreas Seim, Exquisite Textilkunst Seidenglanz im Zeichen von Herrschaft und Glauben

Anita Auer, Bunt und prächtig. Der Wände neue Kleider

Evelin Wetter, Bedeutungsschwere Stoffe. Textile Schatzkunst um 1400

Katalognummern 1 - 80

STADT UND REGION – GIPFELTREFFEN IN KONSTANZ

Wolfgang Zimmermann, Im Schatten des Konzils. Das Bistum Konstanz im frühen 15. Jahrhundert

Thomas Zotz, Fürsten, Grafen, Herren, Ritter. Adelsgeschlechter der Region auf dem Konzil

Dorothea Weltecke, Juden im Bodenseeraum. Gebildet und willkommen – geprellt und vertrieben

Gerhard Fouquet, Die unverzichtbaren Geldgeber. Kaufleute-Bankiers auf dem Konzil

Harald Derschka, Auf Heller und Pfennig. Der Geldumlauf in Konstanz zur Zeit des Konzils

Alois Niederstätter, „So viele Berge, so viele Felsen“. Über die Alpen zum Konstanzer Konzil

Jürgen Klöckler, Standortvorteile und Privilegien. Konstanz als Konzilsort

Hannes Eckert, Die Stadt als Bühne. Richentals Konstanz zwischen Symbol und Abbild

Harald Derschka, Konstruierte Vergangenheit. Die Wandbilder in der Konstanzer Augustinerkirche

Gerrit Jasper Schenk, Zeremonien, Rituale, Prozessionen. Konstanz im Glanz von Papst, Konzil und König

Julian Hanschke, „Vor der tagmess altar ward ain sitz gemacht.“ Die Konzilstagungen im Münster

Melanie Prange, Im Glanz des Konzils. Die Konstanzer Kirchenschätze im 15. Jahrhundert

Burkard Wehner, „Mit Engelschem süssem gesang“. Die Stadt als Klangraum

Mathias Herweg, Der Sänger und Konstanz. Oswald von Wolkenstein zu Gast in der Konzilstadt

Sophie Vallery-Radot, Kanzler, Kardinäle, Königstreue. Die französischen Gesandten auf dem Konzil

Barbara Schellewald, Viel Vertrautes, noch mehr Fremdes. Die byzantinische Gesandtschaft auf dem Konzil

Heinfried Wischermann, Die englischen Papstwähler. Ihr Kunstbesitz nach Aussage ihrer Testamente

Daniela Dvořáková, Aus einem fernen Land … Die ungarische Delegation auf dem Konzil

Petr Elbel - Přemysl Bar - Daniela Dvořáková - Miriam Hlavačková – Ansgar Frenken, Vergessene Konzilsteilnehmer. Wer oder was noch hinter den Zahlen steckt

Katalognummern 81 bis 162

DAS KONSTANZER KONZIL – UM WAS GING ES?

Karin Stober, Das Konstanzer Konzil. Eine Umschau

Peter Walter, Konzil und Konzilien. Kirchliche Versammlungen mit langer Tradition

Ansgar Frenken, Erst zwei, dann drei Päpste. Nachfolgestreit auf dem Stuhl Petri

Karl-Heinz Braun, Die großen Themen des Konzils. Einheit der Kirche, Reform und rechter Glaube?

Jürgen Miethke, Papst und Konzil. Der Konstanzer „Konziliarismus“

Malte Prietzel, Langes Konzil – große Wirkung. Warum die Einheit der Kirche so wichtig war

Ansgar Frenken, Die Universitäten auf dem Konzil. Aus dem Elfenbeinturm in die Kirchenpolitik

Georg Bier - Olivier Ribordy, Von d’Ailly bis Zabarella. Einflussreiche Gelehrte auf dem Konzil

Katalognummern 163 bis 195

DER LAUF DER EREIGNISSE – WAS GESCHAH VON 1414 BIS 1418?

Thomas Martin Buck, Ein teilnehmender Beobachter. Ulrich Richental als Chronist der Konzilstadt

Ansgar Frenken, Vorteile suchen – Netze knüpfen. Die Situation am Vorabend des Konzils

Joachim Schneider, König Sigismund. Defensor Ecclesiae – Schutzherr der Kirche

Peter Niederhäuser, König Sigismund und Herzog Friedrich von Österreich. Krise und Herausforderung

Joachim Schneider, Sigismund in der Krise des Konzils von 1415. Der König hält das Konzil zusammen

Karel Hruza, Die Causa Jan Hus auf dem Konzil. Einem „Ketzer“ wird der Prozess gemacht

František Šmahel, Hieronymus von Prag. Rastloser Gelehrter und unbequemer Geist

Jakub Smrčka, Von Konstanz nach Tábor. Ausbruch der Hussitenrevolution

Malte Prietzel, Die Affäre Jean Petit. Rechtfertigung eines Mordes am französischen Hof

Joachim Schneider, Beratung, Belehnung, Beziehungspflege. Das Konzil als Reichsversammlung

Rüdiger Freiherr von Schnurbein, Märkisches Neuland Die Belehnung Friedrichs VI. und die Anfänge der Hohenzollern

Andreas Zajic, Heraldische Souvenirs aus Konstanz? Wappenbriefe aus der Zeit des Konzils

Ansgar Frenken, Ein Papst will nicht weichen. Der Kampf um den Rückzug Benedikts XIII.

Ansgar Frenken, Einheit und Zentralgewalt. Die Restitution der römischen Kirche

291 Memento mori

Karen Evers - Viktoria Weinebeck, Das Konzil und die große Pestilenz

Katalognummern 196 bis 224

DAS KONZIL BRICHT AUS – AUSKLANG UND PERSPEKTIVE

Arnold Nesselrath, Von Konstanz nach Rom. Der lange Possesso Papst Martins V.

Jana Lucas, Bildgewordene Zukunftsangst. Die Weissagungen über die Päpste

Jana Lucas, Der Blick auf das Basler Konzil. Eine Dauerinstitution

Johannes Helmrath, Geistiger Umschlagplatz. Kulturelle Auswirkungen des Konstanzer Konzils

Harald Siebenmorgen, Pius II. Siegeszug von Papsttum und Renaissance

Winfried Wilhelmy, Aufbruch in die Kunst der Neuzeit. Vom Weichen Stil zum „harten“ Realismus

Hartmut Scholz, Zerbrechliche Zeugnisse. Das Konzil im Spiegel der Glasmalerei

Anton Schindling - Markus Gerstmeier, Jan Hus in der Denkmalkunst. Ein Vorläufer Martin Luthers und Giordano Brunos?

Karin Stober, „Ecce Constancia“. 600 Jahre Konstanzer Konzil – 550 Jahre Rezeption

Katalognummern 225 bis 270