archiv detailkrakov: 450 exponátů z evropy a ameriky dokumentuje zlatou dobu polských a litevských vládců z rodu jagellonců

Krakov: 450 exponátů z Evropy a Ameriky dokumentuje zlatou dobu polských a litevských vládců z rodu Jagellonců

Královský hrad Wawel hostí do 14. prosince 2023 vpravdě monumentální uměleckohistorickou výstavu nazvanou Obraz zlatého věku, představující široké panorama kultury na rozsáhlém území polsko-litevské monarchie za vlády posledních králů jagellonské dynastie v letech 1501–1572.

Polsko bylo v 16. století jednou z největších zemí tehdejší Evropy – vojenskou, politickou a hospodářskou velmocí. V čele stáli humanisticky orientovaní panovníci Zikmund I. Starý a jeho syn Zikmund II. August s velkými mezinárodními kontakty, kteří patřili k velkým uměleckým mecenášům své doby.

Symbolem toho je soubor slavných tapiserií Zikmunda Augusta, které byly zhruba v polovině 16. století v nejvyšší kvalitě pořízeny v bruselských tkalcovských dílnách a dochovaly se v neuvěřitelném počtu 136 kusů. Na jejich pořízení se podílelo několik různých umělců a řemeslníků. V 16. století šlo o jednu z největších a nejprestižnějších uměleckých zakázek, jejíž realizace si vyžádala celé desetiletí.

Protože soubor všech tzv. arrasů Zikmunda Augusta byl kompletně představen veřejnosti na Wawelu na předchozí monumentální výstavě, kterou vzorně připravila Magdalena Piwocká, současná expozice nabízí pouze ukázky z této série, které jsou přímo spjaty s tématy rozvíjenými na výstavě. Kupříkladu v části věnované zájmu o přírodní vědy v jagellonském Krakově visí vybrané ukázky tapiserií věnované speciálně fauně a flóře, části o dobové kartografii dominuje arras připomínající tehdejší znalosti o světě včetně zeměkoule uprostřed.

Dosti podobná výstava, jaká je dnes na Wawelu, se uskutečnila v roce 1986 na renesančním zámku Schallaburg nedaleko rakouského městečka Melk pod názvem Polen im Zeitalter der Jagiellonen 1386-1572. Výstavu tehdy koncipoval Franciszek Stolot, viceředitel krakovského Národního muzea.

Jak dokládá šestisetstránkový rakouský katalog, značný počet totožných exponátů spojuje dohromady tyto dvě výstavy, ač je od sebe reálně dělí 37 let. Výstava na Schallaburgu vycházela především z polských muzejních a církevních sbírek a pokrývala celé období vlády Jagellonců. Zatímco současná wawelská přehlídka se soustřední jen na zlatou dobu 16. století a umělecká díla nepochází jen z Polska. Organizátorům se podařilo získat ze zahraničních sbírek značné množství naprostých unikátů, které žádná „jagellonská“ bilance dosud divákům nepředstavila.

V úplnosti je na wawelské výstavě představeno dílo vynikajícího italského grafika a šperkaře Giana Giacoma Caraglia (1500/1505–1565), který v roce 1545 vstoupil do služeb Zikmunda Augusta. Portrét umělce, zastoupený v expozici, namaloval významný benátský malíř Paris Bordone a představuje Caraglia v originální kompozici, jak uctivě vzhlíží k polskému orlu se Zikmundovými iniciálami a rukou přidržuje zlatý řetěz s královským medailonem.

Divák má možnost spatřit rozsáhlý soubor Caragliových grafik, které Poláci získali v roce 2022 jako dar od sběratele Jerzyho Wojciechowského a jeho manželky. Jsou mezi nimi i grafiky reprodukující slavná díla Raffaela, Parmigiana, Rossa Fiorentina, Tiziana nebo Gulia Romana. Především ale jsou na výstavě Caragliovy kameje, které patří k tomu nejlepšímu, co v oboru glyptiky vzniklo v polovině 16. století.

Kamej s portrétem královny Bony byla přivezena z Metropolitního muzea v New Yorku, zcela vynikající kamej s portrétem Zikmunda Augusta zapůjčila univerzita z Bernu a kamej zobrazující druhou ženu krále Zikmunda Augusta Barbaru dorazila do Polska z Mnichova. Po staletích se tyto unikáty vrátily dočasně na Wawel a činí z výstavy naprostou kulturní senzaci. Doplňují je další vzácná zlatnická díla.

Druhý soubor unikátů se týká privátní zbožnosti Jagellonců a jde o bohatě iluminované modlitební knihy vystavené v bývalé královské ložnici, kde Zikmund I. zemřel o Velikonocích roku 1548. Fascinující jsou zejména modlitební kniha Zikmunda I., zapůjčená z Britské knihovny v Londýně, a modlitební kniha (hodinky) královny Bony přivezená z Oxfordu. Obě díla spojuje osobnost iluminátora Stanisława Samostrzelnika, mnicha z cisterciáckého kláštera v Mogiłe u Krakova. Ne náhodou byl druhý ze zmíněných rukopisů zastoupen medailonkem a barevnou reprodukcí v knize Die Kunst des 16. Jahrhunderts v prestižní německé edici Propyläen Kunstgeschichte. Miniatura Krista se Zikmundem I. fascinuje neuvěřitelným propojením mysticismu a renesančního humanismu.

Stejně jako v případě kamejí lze konstatovat, že zastoupený soubor bohatě iluminovaných rukopisů přímo spojených s pozdními Jagellonci činí z wawelské výstavy jedinečnou kulturní událost, která o celé míle překonává dojem z výstavy v Schallaburgu.

Mimořádný soubor je věnován také tématu knih a knihoven. Pověstná byla bibliotéka Zikmunda Augusta v zámku ve Vilniusu, mající kolem čtyř tisíc svazků. Na výstavě jsou knihy představeny nikoliv jako literární skvosty, ale jako umělecká díla díky dokonale výtvarně zpracovaným obálkám. Zcela fascinující jsou stříbrné obálky knih z knihovny knížete Albrechta Hohenzollerna, posledního velmistra řádu německých rytířů a prvního světského pruského knížete. Jeho matkou byla Žofie Jagellonská, dcera polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského.

Překvapením na závěr je rozsáhlý řezbářský soubor bust z kazetového stropu jedné z největších místností Wawelu. Speciálně kvůli výstavě byly sundány a naistalovány tak, aby si je divák mohl prohlédnout tváří v tvář. Až nyní jsou vidět zřetelné kvalitativní rozdíly mezi jejich tvůrci, stejně tak jako neuvěřitelná moc, jakou dokáže „imago“ zapůsobit na diváka. Přimlouval bych se, aby tato úžasná galerie společenských stavů i lidských charakterů a emocí zůstala natrvalo sundaná a originály na původním místě nahradily kopie.

Historik umění Krzysztof J. Czyzewski, hlavní autor koncepce, pojal výstavu „konceptuálně“. Člověk musí expozicí procházet, dívat se a současně číst. Slovo a obraz tady hrají významnou roli. Právě proto je na výstavě tolik grafik nebo starých tisků. Možná to bude pro běžného návštěvníka, který hledá pouze malířské a sochařské „poklady“, trochu zklamání, ale odborníci a znalci budou nadšeni. Tyto exponáty totiž vizuálně dokládají, že za vlády pozdních Jagellonců došlo k výraznému rozvoji vědy a kultury, že to byla doba, kde vedle sebe existovalo katolictví a protestanství, navíc území polsko-litevské unie nabízelo tehdy kulturu katolickou i pravoslavnou.

Krakovský dvůr měl četné a bohaté kontakty, od Nizozemí až po Itálii. Jeho renomé bylo značné a Jagellonci přivedli do Polska řadu umělců nebo získali pro svoje objednávky významné mistry. Intenzivní byl třeba umělecký kontakt s Norimberkem.

Na to všechno výstava detailně reaguje a pozorný divák si tam dokáže číst jako v knize. K objektivnímu obrazu tehdejší kultury patří i fakt, že tu vedle sebe najdeme umělecké práce prvotřídní kvality, ale i průměrná díla. Hans Dürer, který se usadil v Krakově a stal se dvorním umělcem Zikmunda I., nedosáhl nikdy špičkové úrovně svého bratra Albrechta Dürera, jenž zůstal v Norimberku. Nicméně vysokou úroveň objednávek pro Krakov na výstavě dokládá třeba malíř Hans Suess von Kulmbach.

Podobně v sochařství na výstavě najdeme pár příkladů (Mistr Pavel, Mistr MS nebo Ital zv. Padovano), které by se významem rovnaly dílům spojeným s polským pobytem Veita Stosse v poslední třetině 15. století. Z výstavy si divák možná odnáší trochu zkreslený dojem, jako by nejvýznamnější krakovské zakázky pozdních Jagellonců patřily především tomu, co dnes zařazujeme mezi „užité umění“, ať už jde o tapiserie, zlatnická díla, bohatě zdobené zbraně, kameje, medaile nebo iluminované privátní rukopisy.

Nicméně stačilo by „přestěhovat“ z wawelské katedrály celou renesanční kapli Zikmunda I. s jeho náhrobky, sochařskou dekorací i malovaným a stříbrným norimberským oltářem o pár set metrů do expozice, abychom měli o sochařských, malířských a architektonických zakázkách pozdních Jagellonců zcela jinou představu.

Ostatně Zikmundova kaple ve své době ohromila nejednoho cizince, který dorazil do Krakova, jak na výstavě dokládá německá veduta z 30. let 16. století představující Wawel, kde kaple je jeho výraznou dominantou, ač reálně nebyla z města vidět, protože pohledu překážel celý hrad a vysoká katedrála.

Prostě musíme brát při prohlídce výstavy do úvahy i wawelskou katedrála svatého Stanislava a svatého Václava, která nabízí skvosty nejvyšší evropské úrovně (náhrobky a kaple), které s velkými Jagellonci bezprostředně souvisí.

V Čechách a Uhrách vládnoucí Jagellonci, Vladislav II. jako bratr Zikmunda I. Starého a Ludvík jako bratranec Zikmunda II. Augusta, jsou připomenuti jen okrajově. Nicméně cenný je shromážděný soubor portrétů Ludvíka Jagellonského, včetně podobizen, které nechala po jeho předčasné smrti u Moháče namalovat vdova Marie Habsburská a na nichž je Ludvík vyobrazen tak, jak by asi vypadal, kdyby se dožil zralého věku.

Značná poutavost krakovské výstavy se 450 uměleckými díly je umocněna tím, že exponáty jsou naistalovány v prostorách wawelského zámku, architektonickém skvostu renesance ve střední Evropě. Divák tak má dojem, že se díky Obrazům zlatého věku přenesl zpět do 16. století, kdy zámek nebyl jedním obrovským muzejním exponátem, ale žil pulzujícím dvorským životem.

K výstavě vyšel dvoudílný katalog velkých rozměrů (280 stran odborné studie + 510 stran samotný katalog), žel už na počátku výstavy beznadějně vyprodaný. Užitečná by také byla jeho anglická verze. Výstava a monumentální katalog se stanou trvalým mezníkem v uměleckohistorickém poznání epochy jagellonského umění střední Evropy. Jsou i bilancí mimořádných výsledků moderního bádání v oboru dějin umění. Pro zajímavost jen bibliografie zabírá v obou svazcích přes sto stran a většinou jde o studie polských odborníků z posledních třiceti let!

Peter Kováč

Obraz Złotego Wieku, Královský zámek na Wawelu, Krakov, otevřeno do 14. prosince

Internet:

https://wawel.krakow.pl/wystawa-czasowa/obraz-zlotego-wieku

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru