Kraków (Krakov): Kniha o krakovském řezbářství před příchodem Veita Stosse –Późnogotycka rzeźba drewniana w Małopolsce około 1440-1477

Kniha Późnogotycka rzeźba drewniana w Małopolsce około 1440-1477 přináší trochu více světla od období, které německý historik umění Wilhelm Pinder kdysi označil za dobu temna („Die Dunkle Zeit des 15. Jahrhunderts“).

Pečlivě zmapovány jsou řezbářské dílny z Krakova, které dodávaly svoji produkci i do okolí, a exportovaly oltáře i do Lvova a na Spiš. Nejčastější ikonografií je Ukřižovaný Kristus a Panna Marie s dítětem.

Čtyři retabula se zachovala v kompletnosti – triptych ze Zasowa, dva oltáře sv. Trojice a Bolestné Marie z krakovského Wawelu, a oltář sv. Barbory v Bardějově na Slovensku.

Klíčovou vůdčí roli sehrála dílna Mistra oltáře sv. Trojice působící v letech 1460-1475, Dobrosława Horzela však ukazuje, že vedle ní v Krakově působilo několik dalších dílen, které jsou neméně zajímavé. Slavný Veit Stoss tak v roce 1477 nepřišel do „země nikoho“, ale pro přijetí kvalitního pozdně gotického sochařství zde byla již připravená půda.

Autorka se věnuje pečlivě dataci zachovalých děl, zejména tváří tvář snaze některých českých badatelů o radikální předatování tvorby z první poloviny 15. století, ať už se to týká Mistra Týnské kalvárie nebo Znojemského oltáře.

Ve stylové analýze poukazuje na řadu analogií k nizozemskému malířství, k tvorbě Hanse Multschera, Jakoba Kaschauera a k produkci ve Vídni, v jižním Německu, a na Moravě.

Někteří sochaři mohli znát nové francko-flámské umění zprostředkovaně, na základě takových prací jako je Olivetská hora v Olomouci. Mistr dominikánského krucifixu byl zřejmě ovlivněn Mistrem Týnské kalvárie. Autorka polemizuje s názorem Jiřího Fajta a Wilfrieda Franzena, že Mistra oltáře sv. Trojice z Wawelu pracoval s archaickými formami a šlo ve své době o konzervativní produkci.

Publikace je skvěle vydaná s bohatým poznámkovým aparátem a početnou odbornou literaturou. Užitečné pro každého badatele tohoto období je obsáhlá fotografická dokumentace, nabízející četná stylistická srovnání a analogie. Kniha je prvním svazkem z edice Studia z Historii Sztuki Średniowiecznej, kterou řídí doc. Marek Walczak z Krakova.

Peter Kováč

Dobrosława Horzela: Późnogotycka rzeźba drewniana w Małopolsce około 1440-1477, wydawnictwo: Societas Vistulana, Kraków 2012, 290 stran, 200x298 mm, cena 47 zlotých.

Internet:

http://vistulana.pl/katalog/179/Poznogotycka-rzezba-drewniana-w-Malopolsce-okolo-1440-1477.html

Polské knihy lze objednat v ČR:

Klub Polskiej Książki i Prasy, Księgarnia - Knihkupectví,
731 01 Český Těšín, Čapková 7, tel.: +420 558 740 226,

e-mail: ksiegarnia@polonica.cz

Obsah:

Wstęp

Rozdział 1.: Ars nova w Małopolsce – początki

Rozdział 2.: Tryptyk z Zasowa

Rozdział 3.: Związki rzeźby małopolskiej ze sztuką kręgu Hansa Multschera

Wprowadzenie

Warsztat Mistrza Krucyfiksu w Szańcu

Inne przykłady wpływów sztuki Hansa Multschera w Małopolsce

Rozdział 4.: Warsztat Mistrza Krucyfiksu Dominikańskiego

Rozdział 5.: Warsztat Mistrza Tryptyku Świętej Trójcy

Dzieła

Twórca i jego warsztat

Rozdział 6.: Uczniowie i następcy Mistrza Tryptyku Świętej Trójcy

Uwagi wstępne

Tryptyk św. Barbary w Bardiowie

Tryptyk Matki Boskiej Bolesnej w katedrze krakowskiej

Matka Boska z Dzieciątkiem w Olkuszu

Figury Matki Boskiej i dwóch świętych w Dłużcu

Matka Boska z Dzieciątkiem w Chęcinach

Podsumowanie

Bibliografia

Summary: Late Gothic Wood Sculpture in Lesser Poland, circa 1440–1477