výstavy detailkutná hora: výstava stavitelé katedrál v českém muzeu stříbra – iii. část

Kutná Hora: Výstava Stavitelé katedrál v Českém muzeu stříbra – III. část

K pětadvacátému výročí zapsání Kutné Hory, konkrétně jejího historického jádra, chrámu sv. Barbory a katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO připravil historik Marek Zágora ve spolupráci s Českým muzeem stříbra v Kutné Hoře (Barborská 28) výstavu nazvanou „Stavitelé katedrál“, která bude k vidění až do 13. prosince tohoto roku. STAVITELÉ KATEDRÁL jsou partnerem této výstavy.

 

NA STAVENIŠTI A V KATEDRÁLNÍ HUTI I.

Stavba katedrály byla finančně velice náročným projektem. Na financích pak závisela i rychlost stavebních prací. Stavbu mohl financovat panovník, ale nebylo to pravidlem. Nejčastěji financovala vznik katedrály církev, která získávala prostředky mnoha způsoby, např. shromažďováním darů, prodejem odpustků nebo i okružní cestou s ostatky. Za vznikem katedrály mohli stát i měšťané jako zakladatelé a přispěvatelé. Na stavbu mohly být dokonce použity peníze získané jako válečná kořist či židovský majetek.

Také stavba Svatovítské katedrály byla velice nákladná. Již v roce 1341 rozhodl český král Jan Lucemburský poskytovat na stavbu výnosný desátek královské daně ze stříbrných dolů v Kutné Hoře a v Březnici i všech ostatních stříbrných dolů v Čechách. Stavbu dary podpořil rovněž Karel IV., dary přispěly též jeho manželky Blanka z Valois a Anna Falcká. Značné náklady hradila církev. Ve prospěch stavby se vypisovaly odpustky, organizovaly se sbírky u nás i v zahraničí. Dochovaly se i záznamy o velkých naturálních darech. Např. klášter křižovníků Božího hrobu na Zderaze věnoval katedrále pozemek pro kamenolom ve vsi Horušany u Nehvizd.

Finance na stavbu spravoval církevní finančně-stavební úřad, fabrica ecclesiae. V čele byl člen kapituly, který byl ředitelem „fabriky“, rector fabricae, director fabricae. Zastupoval stavebníka a přímo dohlížel na průběh stavby. „Fabrika“ neodpovídala jen za vedení příjmů a výdajů stavby, ale zajišťovala i nepřetržitý přísun peněz do jejího finančního fondu. Jménem známe ředitele stavby Svatovítské katedrály od zahájení stavby až do vypuknutí husitské revoluce. Všichni byli zároveň kanovníky metropolitní kapituly: Leonard Bušek († 1350), Mikuláš Holubec († 1355), Beneš Krabice z Weitmile († 1375), Ondřej Kotlík († 1380) a Václav z Radče († 1417). Všichni mají svou bustu ve vnitřním triforiu parléřovské katedrály.

Ředitel stavby se podílel na celkovém organizování stavby, mimo jiné obstarával stavební materiál, provozoval kamenolomy apod. O všem byly vedeny záznamy, hlavně účty, které vedl písař – notarius. Dochované účty jsou významným zdrojem informací o chodu stavebních prací.

Katedrály byly technicky nejsložitější a umělecky nejnáročnější středověké stavby. Na počátku byl návrh architekta. Plány byly kresleny úsporným způsobem, a tak zobrazovaly většinou půdorys stavby a pohledy na průčelí s řadou detailů. Architekt pracoval s úhelníkem, pravítkem a kružítkem, sochařské detaily kreslil od ruky. Jednotlivé plány si stavitelé často překreslovali. Do skicářů, z nichž se některé dochovaly až do současnosti, si kreslili i části již hotových staveb.

Základní schéma gotických katedrál bylo společné. Jednalo se o minimálně trojlodní baziliky s příčnou lodí a chórem s ochozem a věncem kaplí. Nechyběl vnější opěrný systém pilířů a oblouků.

Na katedrálách pracovaly stavební hutě, organizovaná sdružení kameníků pracující především na velkých sakrálních stavbách. Pojmenování vzniklo z německého die Hütte, což byl původně dřevěný přístřešek a volný prostor, kde pracovali kameníci a parléři. Hutta či hutte se nacházela v blízkosti stavby. K ní patřila i dílna s jednou vytápěnou místností, tzv. stuba.

Stavební huť dostala zakázku poté, co byl schválen architektonický návrh stavby. Nebylo výjimkou, že zvolený architekt stavbu nejenom navrhl a řídil její realizaci, ale často se na ní i podílel jako kameník či sochař.

V čele huti stál vedoucí mistr – magister operis - architekt, stavitel a stavbyvedoucí v jedné osobě. Navrhoval a kreslil celkové plány stavby i detaily. Jeho zástupcem byl parlerius, tedy parléř – polír. Pracoval jako stavbyvedoucí, když byl mistr mimo stavbu.

Po schválení plánů byla stavba nejprve vyměřena a začaly se kopat základy. Základní kámen byl položen do výkopu, většinou na východní straně, kde se se stavbou začínalo. Základy byly z lomového kamene, který byl kladen do vrstev, které se prolévaly řidší, ale pevnou vápennou maltou.

Na základech se stavělo vlastní zdivo. Kameny byly přiváženy z lomů, většinou již byly částečně opracované. Kameníci jim pak v blízkosti stavby dávali podobu kvádrů. Strana obrácená do zdi byla opracována jen hrubě, vnější byla hladká. Vnitřek mezi dvěma lícovými vrstvami byl většinou vyplněn maltou a menšími neopracovanými kameny.

Na řadě staveb katedrál se vystřídalo více skupin kameníků a zedníků, které se lišily nejen schopnostmi a tvůrčí invencí, ale i tím, že používaly stejné proporce, ale odlišné míry. U několik desetiletí vznikajících staveb se tak mohlo stát, že každý rok pracovala na stavbě jiná skupina, některé se ale po čase vracely. Většinou ale u stavby fungovala regulérní stavební huť, kterou tvořilo stabilnější jádro pracovníků. Podle ročního období a také financí se pak najímali nebo propouštěli další individuální řemeslníci a pomocné síly. Když došly peníze, často se pracovníci přesunuli jinam. Důvodem přerušení práce mohlo být ale i čekání na dokonalé vytvrdnutí středověké malty.

 

EXPONÁT

Dva sekáče, špičák, kladívko se zbytky násady a dřevěná kamenická palička

Regionální muzeum v Chrudimi zapůjčilo na výstavu unikátní soubor nástrojů ze 14.–15. století, které jsou velice vzácným svědectvím o středověkém stavebnictví, zejména pak o opracovávání kamene. Železné a dřevěné nástroje o délce 14 až 40 cm byly nalezeny v letech 1925–1926 v hradní studni na předhradí hradu Vildštejna na Chrudimsku. Všechny jsou silně opotřebované. Do současnosti se dochovalo jen málo originálních železných nástrojů, protože většina z nich byla po opotřebování použita na výrobu nástrojů nových či jiných. Na výstavě „Stavitelé katedrál“ bude tento soubor vystaven pouze do konce měsíce září!

 

Marek Zágora

Foto České muzeum stříbra v Kutné Hoře

 

Předchozí díl:

http://www.stavitele-katedral.cz/kutna-hora-vystava-stavitele-katedral-v-ceskem-muzeu-stribra-%E2%80%93-ii-cast/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru