Lauf an der Pegnitz: Jaký bude další osud erbovní klenotnice Českého království?

Pouhých dvacet kilometrů od německého Norimberka leží středověké městečko Lauf an der Pegnitz, jehož ozdobou je velký hrad, který tu nechal postavit císař Karel IV. Pevnost měla chránit obchodní cestu mezi Prahou a Norimberkem a současně se stala mocenskou oporou tzv. Horní Falce, z které chtěl mít panovník jakousi českou kolonii Neuböhmen čili Nové Čechy.

Zcela ojedinělou atrakcí hradu v Laufu je erbovní sál, celý věnovaný oslavě Českého království a jeho zemí Moravy a Slezska. Celkem 112 různých erbů vytesal do stěny hradu ve dvou řadách pražský kameník. Vše je uděláno důkladně a na "věčné časy", aby k odstranění erbů nedošlo, ani kdyby chtěl místnost hradu někdo nově vymalovat. Je to nejvzácnější klenotnice české a moravské heraldiky!

Jsou tu mj. erby Českého království, Opavského vévodství, Moravského markrabství, Svidnického, Slezského a Opolského knížectví, připomenuta jsou sídelní místa biskupů na území Koruny české. Nechybí znaky Prahy, polské Vratislavi a Kutné Hory. Nejobsáhlejší část výzdoby tvoří erby české, moravské a slezské šlechty, císařových spojenců. Některá vyobrazení se poprvé objevují právě na Laufu a jako celek je tato galerie evropským unikátem.

Od roku 1985 na hradě sídlí Akademie výtvarných umění z Norimberku. Pro návštěvníky je objekt otevřen jen provizorně. Moc turistů sem nechodí, takže klíče od erbovního sálu obětavě spravují pracovníci místního archívu. Letos tu akademie končí a adepti sochařství a malířství se stěhují do jiných prostor. Hrad osiří....

"Nevíme, co bude dál," říká místní archivář Ewald Glückert, který se naučil i několik slov česky. "Byl bych rád, aby tu vzniklo něco jako muzeum heraldiky. Žádné takové totiž v Německu není." Hrad nepatří městu, ale bavorskému státu, takže rozhodovat o novém využití a o osudu erbovní místnosti se bude v Mnichově.

Mohlo by tu být i muzeum Karla IV., který hrad začal stavět někdy po roce 1355. Areál byl sice později přestavěn, ale i tak dává impozantní dojem o Karlových záměrech. Nad hlavním vstupem dodnes najdeme gotickou sochu sv. Václava, českého patrona a jemu byla zasvěcena i hradní kaple.

V dokumentech o samotné Horní Falci tehdy Karel IV. napsal, že česká správa tohoto území bude i ku prospěchu Německa, že zdejší obyvatelé dostanou mnohá privilegia vedoucí k prosperitě, a že pokud by řešili nějaké právní spory, mohli by se obracet pouze na soudní stolici českého krále.

Hejtmanem české Horní Falce se stal Bušek mladší z Velhartic, kterého v roce 1360 Karel IV. bohatě odměnil, aby tak ocenil dokončení podstatné části hradu v Laufu, kde císař slavil i křty svého syna - budoucího českého krále Václava IV., který se narodil v nedalekém Norimberku.

PhDr. Peter Kováč