Litoměřice: Gotické deskové malířství v severních a severozápadních Čechách (Severočeská galerie výtvarného umění)

Historik umění Jan Royt připravil pro Severočeskou galerii výtvarného umění v Litoměřicích výstavu nazvanou Gotické deskové malířství v severních a severozápadních Čechách, která tu bude k vidění do 10. května. Většina vystavených exponátů je z majetku regionálních muzeí a památkových úřadů, takže tu divák objeví téměř pozapomenuté poklady.

Patří mezi ně nádherný oltář z Jeníkova z 50. či 60. let 15. století, který na hlavním obraze zachycuje legendu o tom, že jen skutečná panna může ulovit bájného jednorožce. Pannou je Marie (obr. 3), matka Krista, a jejím lovčím archanděl Gabriel (obr. 2), který vlastní i smečku zvědavých psů, což je nejpůsobivějším vyobrazení psů v deskové gotické malbě (obr. 1). V českém umění se v tomto díle poprvé setkáme s ohlasem ars nova Jana van Eyck a Rogiera van der Weyden, dvou zakladatelů pozdně gotické malby.

Malířství severních Čech bylo na konci 15. a v první polovině 16. století úzce provázáno s uměním Saska. Na výstavě objevíme expresivní díla malíře Hanse Hesse, který pracoval v Německu od Cvikova až po Annaberg, ale řadu významných zakázek měl i v Čechách. Ozdobou tu je několik velkých desek z jeho roudnického oltáře, který byl nedávno náročně restaurován (obr. 4, 7 a 8).

V severních Čechách působila i řada talentovaných žáků a spolupracovníků Lukase Cranacha staršího, kteří jsou zastoupeni několika obrazy Nikla z Jurgenthalu (obr. 6) a žel jen jedním dílem Mistr IW (obr. 5). Vše pak doplňují díla Litoměřického mistra z majetku Severočeské galerie.

Výstava sice zabírá prakticky všechny prostory galerie, nicméně je jen skromnou ochutnávkou toho, jak monumentální by mohla být přehlídka mapující pozdní gotiku a ranou renesanci v tomto regionu. K výstavě vychází jen skromný průvodce - skládačka s několika reprodukcemi.

PhDr. Peter Kováč

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, výstava Gotické deskové malířství v severních a severozápadních Čechách potrvá do 10. května 2012, otevřeno denně mimo pondělí, únor-březen / 9-12 a 13-17 hodin, duben-květen / 9-12 a 13-18 hodin. Kurátor výstavy: Prof. PhDr. Jan Royt, kurátor za SGVU: PhDr. Lubomír Turčan.

Internet:

http://www.galerie-ltm.cz/

Slovo autora výstavy:

V severozápadních Čechách se dochoval velice bohatý fond deskové malby z let 1350-1550, čítající na 250 obrazů. Předhusitské období je reprezentováno pouze Madonou svatovítského typu uctívanou v oseckém klášteře a reprodukovanou na grafickém listě z roku 1686.

Z 50. až 60. let 15. století pochází starší slavětínská archa, oltář z Duban, ve středu s Asumptou a pozoruhodný oltář z Jeníkova se střední deskou s námětem Zvěstování Panně Marii jako lovu na jednorožce. Tuto vrstvu charakterizuje míšení prvků krásného stylu s novými prvky pozdně gotickými.

Vliv norimberské malby (Mistr Tucherova oltáře) zaznamenáváme na křídle z Bystřice. Nové progresivní prvky frankovlámské malby filtrované prostřednictvím hornorýnské oblasti máme doloženy v tvorbě Mistra svatojiřského oltáře ze 70.-80. let 15. století, v jehož dílně vznikly desky se světicemi.

Z téže doby se také dochovala oltářní křídla utrakvistické archy z Roudník s vyobrazením upálení mistra Jana Husa. Od 80. let 15. století začínají malíři stále častěji využívat grafických předloh (např. M. Schongauera, později pak L. Cranacha st., A. Dürera a H. Schäufeleina).

Nejvýraznější uměleckou osobností deskové malby v severozápadních Čechách a bez nadsázky na dvoře Jagellonců byl Mistr litoměřického oltáře. Z ruky tohoto umělce pochází několik desek s pašijovými a mariánskými náměty (po 1500, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích).

V jeho výtvarné tvorbě, zejména v krajinné komponentě, se projevuje vliv rakouského Podunají. Velká skupina děl v severozápadních Čechách je spojována s dílnou saského malíře Hanse Hesseho, působícího v krušnohorském Annabergu.  Z jeho ruky se v Roudnici nad Labem (kostel Narození Panny Marie) dochovalo několik desek s pašijovými náměty datovanými rokem 1522.

Za díla ovlivněná tvorbou Hanse Hesse je považován svatobarborský oltář ze Želiny (po 1524), mariánský oltář z Vintířova (po 1524) či křídla oltáře s postavami sv. Petra, sv. Pavla, sv. Kateřiny a sv. Barbory z Teplic (kolem 1530, Regionální muzeum v Teplicích).

Velký soubor deskové malby zdobil prostor mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie. Součástí archy zdobící hlavní oltář zmíněného chrámu byla dvě pohyblivá křídla s mariánskými výjevy na vnitřních stranách (levé křídlo: Zvěstování a Adorace Krista; pravé křídlo: Navštívení Panny Marie a Obřezání Krista) a s postavami sv. Kateřiny a sv. Barbory na stranách vnějších, připisovaná na základě pramenů Niklovi z Jurgentálu (1517).

Neméně bohatý soubor se dochoval v oseckém klášteře. V roce 1540 je v klášterních pramenech zmíněn malíř Gandolf Herlingar, jemuž je připisován oltář s obrazem Panny Marie Růžencové (kolem 1520).

V první třetině 16. století se v severozápadních Čechách silně prosazoval vliv wittenberského ateliéru Lucase Cranacha st.   K jeho nejlepším žákům patřil Mistr IW, jenž zde působil v letech 1520-1550. Při práci se inspiroval grafickými předlohami Cranachovými a Dürerovými. Z jeho bohaté tvorby jsou na výstavě prezentovány fragmenty oltáře z Litoměřic (po 1520) a obraz Stětí sv. Kateřiny (1544), jenž je jeho nejinvenčnějším dílem. 

Za masovou produkci je považována tvorba Mistra slavětínského oltáře. Jde o umělce působícího ve 30. a 40. letech 16. století převážně v severozápadních Čechách. Jeho výtvarná východiska lze hledat ve Švábsku, zejména pak v tvorbě Dürerova žáka Hanse Schäufeleina (kolem 1480-1530). Spojovány jsou s ním například malby na křídlech Slavětínského oltáře (1531), votivní oltář rodu Kamýckých (?) (před 1540), oboustranně malovaná křídla utrakvistického oltáře z Litoměřic či malovaná křídla triptychu ze Štětí (kolem 1540).

Původ některých desek je nejasný. S velkou pravděpodobností je do svých sbírek získali litoměřičtí biskupové, jako například vévoda Mořic Adolf August z linie Sachsen-Zeitz (1733-1759) či hrabě Emanuel Arnošt z Valdštejna (1759-1789). Jde zejména o pozoruhodný obraz s námětem Sv. Jan Evangelista na Patmu, vynikající dílo umělce z Horního Porýní, kterému lze na základě detailního srovnání připsat duchcovskou desku s Příbuzenstvem Kristovým (zámecká galerie v Duchcově). Jak jsem zjistil, součástí jednoho oltáře bylo monumentální Ukřižování z Budyně nad Ohří (Římskokatolická farnost Budyně nad Ohří) a deska s Ecce Homo z Duchcova (zámecká galerie v Duchcově).

Prof. Dr. Jan Royt