faksimile detailluzern: schätze der reichenauer buchmalerei – kazeta s faksimilovými listy z otonských manuskriptů (faksimile kassette des quaternio verlags)

Luzern: Schätze der Reichenauer Buchmalerei – kazeta s faksimilovými listy z otonských manuskriptů (Faksimile Kassette des Quaternio Verlags)

Před patnácti lety bylo na seznam dokumentárního dědictví Paměť světa UNESCO zapsáno deset manuskriptů, které vznikly v letech 970-1020 ve skriptoriu benediktinského kláštera Reichenau. Švýcarské vydavatelství Quaternio připravuje vydání jedinečné kazety s deseti, originálům věrnými faksimilovými listy s nejkrásnějšími iluminacemi.

Klášter Reichenau byl založen v roce 724 irofranckým biskupem Pirminem na jednom z ostrovů v Bodamském jezeře. Za vlády Karla Velikého patřilo Reichenau k velkým franckým královským klášterům a v době Otonů zažilo nebývalý rozkvět, který reprezentují opati Witigowo, Immo a Berno. Místní skriptorium tehdy produkovalo manuskripty nejvyšší umělecké kvality, které si objednávali císařové, králové i vysocí představitelé církve. Do současnosti se dochovalo nejméně osmapadesát nádherných rukopisů reichenauské malířské školy. Jen u sedmi z nich pak známe jména písařů a iluminátorů.

Pro jednotlivé manuskripty jsou typické zářivé barvy a bohaté zlacení. Reichenauské rukopisy jsou bez pochyby tím nejskvostnějším, co vzniklo za vlády otonských králů a císařů (919-1024). Klášter patřil tehdy k nejdůležitějším kulturním a intelektuálním centrům Evropy a v jeho skriptoriu vznikaly přenádherné rukopisy, jejichž estetika zásadním způsobem ovlivnila otonské umění. Manuskripty byly navíc i významnou součástí otonské panovnické reprezentace.

Kazeta „Schätze der Reichenauer Buchmalerei“ bude obsahovat faksimilové listy z následujících rukopisů: z tzv. Komentáře knihy Daniel (Bamberg, Staatsbibliothek, Msc.Bibl.22), dva listy z Bamberské apokalypsy (Bamberg, Staatsbibliothek, Msc.Bibl.140), Evangeliáře Oty III. (München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm 4453), Evangeliáře z Bamberského dómu (München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm 4454), Evangelistáře Jindřicha II. (München, Bayerische Staatsbibliothek, Clm 4452), Codexu Egberti (Trier, Stadtbibliothek, Hs. 24), Egbertova žaltáře (Cividale del Friuli, Museo Archeologico Nazionale, Cod. 136), Evangelistáře Poussay (Paris, Bibliothèque nationale de France, Ms. lat. 10514) a Liutharova evangeliáře (Aachen, Domschatzkammer, G 25).

Výška jednotlivých listů je mezi 23,8 a 42,5 cm, šířka pak 18,5 až 32 cm. Iluminátory byli různí anonymní malíři – mniši. Rukopisy objednali, jak názvy napovídají, císař Ota III., císař Jindřich II., trevírský arcibiskup Egbert a biskup Bruno z Toulu. Každý z deseti bohatě zlacených faksimilových listů v originální velikosti bude opatřen paspartou o velikosti 44 x 33 cm. Součástí kazety bude též brožura s doprovodnými texty.

Vedle knižního malířství bylo období vlády Otonů i dobou rozkvětu řezby do slonoviny. Císař Ota I. nechal krátce po své císařské korunovaci zhotovit řadu slonovinových destiček se scénami z Kristova života pro Magdeburský dóm. Jedna z nich se scénou vzkříšení syna naimské vdovy byla vybrána jako ozdoba kazety, která vychází v létě 2018.

 

Marek Zágora

 

Internet:

https://quaternio.ch/faksimile-editionen/schaetze-der-reichenauer-buchmalerei/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru