Magdeburg: Aufbruch in die Gotik. Der Magdeburger Dom und die späte Stauferzeit

K zemské výstavě spolkové země Sasko-Anhaltsko Aufbruch in die Gotik: Der Magdeburger Dom und die späte Stauferzeit, jež byla uspořádána k 800. výročí položení základního kamene magdeburského dómu, který je první gotickou stavbou na území dnešního Německa, vydalo mohučské nakladatelství Philipp von Zabern obdivuhodný dvousvazkový katalog, který zachycuje období přibližně od počátku 13. století až do roku 1250.

První svazek tvoří 37 odborných esejů rozdělených do osmi oddílů. Převážná část studií je věnována městu Magdeburg a jeho dominantě gotickému dómu, který byl postaven poté, co roku 1207 vyhořel původní chrám, o jehož stavbu se zasloužil císař Ota I. Veliký, který v Magdeburgu zřídil i arcibiskupství. Sám byl pak pohřben, jak si přál, v chóru původního dómu vedle své první ženy Edgith († 946).

"Duchovním" otcem gotické novostavby se stal arcibiskup Albrecht II. von Käfernburg (v úřadu v letech 1205-1232), který studoval v Paříži a v Boloni, a rozhodl se, že nový chrám bude vystavěn v gotickém stylu, která pocházela z jeho oblíbené Francie. Se stavbou se pak započalo roku 1209. Již několik let a také v současnosti probíhají v dómu a jeho okolí rozsáhlé archeologické vykopávky, jejichž výsledky jsou v publikaci většinou vůbec poprvé prezentovány.

Mezi nejzajímavější nálezy patří beze všech pochyb olověný sarkofág královny Edgith, který byl veřejnosti představen právě v rámci výstavy Aufbruch in die Gotik zcela poprvé. Z hlediska dějin architektury je největší prostor věnován chóru magdeburského dómu, protože právě jeho budováním se začalo a je tedy nejstarší gotickou památkou na německém území.

Jedna studie se věnuje jednotlivým stavebním fázím magdeburského dómu, kterých bylo v letech 1207-1520 celkem jedenáct. Magdeburský dóm se časem stal sám inspirací pro další stavby. Zajímavým vývojem prošla rovněž sochařská výzdoba dómu. Pro gotiku je rovněž typický rozmach sklomalby, které je věnována studie, jež blíže zkoumá vztah vitrají a gotické sakrální architektury.

Třinácté století přineslo i nové tendence v oblasti uměleckého řemesla, jež se projevovaly hlavně při zhotovování relikviářů, a ve své době vynikla i díla magdeburských zlatníků.

Samotná studie je věnována torzu magdeburské sochy černého rytíře. S velkou pravděpodobností se jedná vůbec o první umělecké dílo, kdy byl Afričan vypodobněn jako světec - sv. Mořic. Do první poloviny 13. století byli jako černoši zobrazováni pouze otroci, sluhové nebo kati. Také zobrazení jednoho ze Tří králů jako černocha je mnohem mladšího data.

Velká pozornost je věnována také saské knižní malbě a magdeburským skriptoriím ve 13. století. Nejvýznamnějším literárním dílem sledovaného období je nejproslulejší právní rukopis středověku Saské zrcadlo (Sachsenspiegel), jehož autorem byl Eike von Repgow. Rukopis se dochoval hned v několika velice bohatě ilustrovaných opisech (Oldenburg, Heidelberg, Drážďany). Stranou nezůstala ani nástěnná malba, i když jejich příkladů se dochovalo nejméně.

Řada esejů se zabývá i tématy jako jsou činnost a organizace stavebních hutí kolem roku 1200 nebo gotická hudba, které byla věnována dokonce část samotné expozice. Několik desítek stran je poutavou sondou do vzdělanosti první poloviny 13. století, přičemž je velká role přikládána studijním cestám (zejména ve spojení s magdeburskými arcibiskupy Albrechtem II. von Käfernburg a jeho bratrem Wilbrandem (arcibiskupem v letech 1235-1253) a jejich cestami do "Itálie"). Zajímavé jsou také úvahy o politických změnách a zároveň změnách hodnot v raném 13. století nebo pojednání o hospodářství v tomtéž období. Jedna studie se zabývá i Židy a židovstvím v oblasti vymezené Rýnem a Labem. Lidé 13. století měli i svou vlastní představu světa, který je obklopoval, přičemž jeho hranice byly pro drtivou většinu nejen omezeny, ale svým způsobem i uzavřeny.

Druhý více než šesti set stránkový svazek je samotným katalogem, v němž jsou představeny nejen všechny vystavované exponáty, ale také, jak je tomu zvykem, i předměty, které jsou pro dané téma a období zásadní, ale vystaveny být nemohly. Jedná se celkem asi o 380 položek, z nichž mezi nejznámější patří socha sv. Mořice, trůnící pár z magdeburského dómu, jenž bývá nejčastěji, i když pravděpodobně chybně, ztotožňován se zakladateli magdeburského arcibiskupství Otou I. Velikým a jeho první ženou Edgith, nebo proslulý magdeburský jezdec s doprovodem. Katalog je plný překrásných celostránkových reprodukcí, zejména středověkých rukopisů. Velké množství hesel je pak věnováno předmětům, které byly objeveny během výše zmíněných archeologických vykopávek.

Důležitou součástí obou svazků je velké množství (téměř 800!) kvalitních barevných i černobílých fotografií, různých plánků a map. Velkoryse pojatý dvousvazkový katalog k magdeburské výstavě Aufbruch in die Gotik by určitě neměl chybět v knihovně žádného zájemce o středověk a zejména gotické umění. Samotná výstava je v Magdeburgu k vidění ještě do 6. prosince 2009.

Marek Zágora

Aufbruch in die Gotik. Der Magdeburger Dom und die späte Stauferzeit. Band I. Essays, Kulturhistorisches Museum Magdeburg a Verlag Philipp von Zabern, Mainz 2009, 500 stran, Aufbruch in die Gotik. Der Magdeburger Dom und die späte Stauferzeit. Band II. Katalog, Kulturhistorisches Museum Magdeburg a Verlag Philipp von Zabern, Mainz 2009, 624 stran, cena do 31. ledna 2010 69, 90 euro, poté 89, 90 euro.

Obsah I. svazku

I. Der Kaiserdom Ottos des Grossen

Rudolf Schiefer: Das Magdeburger Erzbistum und seine Bedeutung im Reich vor 1207

Reiner Kuhn: Die Kirchen des Magdeburger Domhügels

II. Neuerung und Erinnerung: Der Gotische Dom

Wolfgang Schenkluhn: Zwischen Neuerung und Erinnerung: Der Magdeburger Domchor in der Kunstgeschichte

Bernd Nicolai: „Nobili structura et opere sumptuoso". Der Chorbau des Magdeburger Domes als Neuformulierung der „Reichskathedrale" im Spannungsfeld baulicher Modelle der Romania und der Gotik der Ile-de-France um 1200

Bernd Ulrich Hucker: Der imperiale Monumentalstil in Deutschland 1206-1218: Kaiser Otto IV., der Magdeburger Domneubau und die Zisterziensergotik

Klaus Niehr: Die Skulpturen des Magdeburger Domes: Traditionsvergewisserung und Modernität

III. Die neue Architektur

Barbara Schock-Werner: Zur Organisation von Bauhütten im Mittelalter und zum technischen Wandel im Baubetrieb um 1200

Michael Sußmann: Zu den Bauphasen und der Bautechnik des Magdeburger Domes (1207-1520)

Leonhard Helten: Rezeption und Wirkung des Magdeburger Domes

Brigitte Kurmann-Schwarz: Zum Verhältnis von Glasmalerei und Architektur in der Gotik

IV. Gottesdienst und Gegenwart der Heiligen

Susanne Wittekind: Neue Tendenzen des Reliquien- und liturgischen Scmuckes im 13. Jahrhundert

Hartmut Kühne: Reliquien und Reliquiare des Magdeburger Domes im 13. Jahrhundert. Versuch einer Bestandsaufnahme

Gude Suckale-Redlefsen: Der Schwarze Ritter von Magdeburg

Bernd Päffgen: Die Grablegen des Kaisers Otto, der Königin Edgith und der Erzbischöfe im

Magdeburger Dom

V. Entfaltung von Kunst, Wissen und Recht

Beate Braun-Niehr: Die sächsische Buchmalerei und Magdeburger Skriptorien im 13. Jahrhundert

Martina Junghans: Magdeburger Goldschmiedekunst im 13. Jahrhundert

Elisabeth Rüber-Schütte: Zur Wandmalerei des 13. Jahrhunderts im heutigen Sachsen-Anhalt

Martin Schubert: Höfische Kultur und volkssprachliche Schriftlichkeit in Thüringen und Sachsen im 12. und 13. Jahrhundert

Wolfgang Spindler: Musik der Gotik. Ein Wunder des christlichen Mittelalters im Erbe der heidnischen Antike

Martin Kintzinger: Das Studium in Paris und Bologna. Ein Aufbruch zur Wissensgesellschaft?

Heiner Lück: Der Beitrag Eikes von Repgow zur Verwissenschaftlichung und Professionalisierung des Rechts im 13. Jahrhundert

Thomas Ertl: Netzwerke des Wissens. Die Bettelorden, ihre Mobilität und ihre Schulen

Amalie Fößel: »Dass mir die irdischen Dinge fremd wurden«. Der religiöse »Aufbruch«

der Frauen im 13. Jahrhundert

Gabriele Köster: Italienische Reisen als Bildungserlebnis im 13. Jahrhundert. Die reisen Konrads von Querfurt und der beiden Käfernburger Erzbischöfe von Magdeburg

VI. Herrschaft und Gesellschaft

Stefan Weinfurter: Politischer Wandel und Wertewandel im 13. Jahrhundert

Caspar Ehlers: Stolz und Vorurteil. Reichsnähe und Königsferne Sachsens bis in das 13. Jahrhundert

Helge Wittmann: Die Grafen von Schwarzburg-Käfernburg

Robert Gramsch: Pariser Studienkollegen und römische Verbindungen - Das Personennetzwerk um Erzbischof Albrecht II.

Elisabeth Handle: Im Dienst von König und Reich. Der Magdeburger Erzbischof Albrecht II. als geistlicher Reichs-fürst der späten Stauferzeit

Michael Scholz: Der weltliche Besitz der Magdeburger Erzbischöfe bis in die zweite Hälfte des 13. Jahrhunderts

Harm von Seggern: Wirtschaftsgrundlagen im 13. Jahrhundert

Johannes Heil: Zwischen Rhein und Elbe: Juden und Judentum im 13. Jahrhundert

VII. Das Bild von der Welt

Felicitas Schmieder: Grenzerfahrung und Grenzüberschreitung im 13. Jahrhundert

Bernd Schneidmüller: Die Ordnung von Welt und Geschichte

VIII. Städtisches Leben in Aufschwung

Matthias Puhle: Die Stadt im frühen 13. Jahrhundert

Heike Pöppelmann: Eine neue Welt im Entstehen: Magdeburgs Bürgerstadt im 12. und 13. Jahrhundert

Brigitta Kunz: Die Domburg von Magdeburg im 13. Jahrhundert