Magdeburk (Magdeburg): Katalog výstavy Otto der Grosse und das Römische Reich. Kaisertum von der Antike zum Mittelalter (Katalog der Magdeburger Ausstellung Otto der Grosse und das Römische Reich. Kaisertum von der Antike zum Mittelalter)

Od 27. srpna do 9. prosince 2012 se koná v magdeburském Kulturně-historickém muzeu velkolepá umělecko-historická výstava nazvaná „Otto der Grosse und das Römische Reich" s podtitulem „Kaisertum von der Antike zum Mittelalter". Právě letos se totiž připomíná 1100 let od narození Oty I. Velikého a 1050 let od jeho císařské korunovace.

Magdeburk je svým způsobem městem Oty I. Velikého. Ota I. se v něm ještě jako římský král usídlil se svou první ženou, anglosaskou princeznou Edgith. Založil zde benediktinský klášter sv. Mořice, jehož kult všemožně podporoval. V roce 968 pak bylo v Magdeburku založeno arcibiskupství. V tomto městě, přesněji v arcibiskupské katedrále chtěl být a nakonec také byl Ota I. Veliký i pohřben.

Výstava „Otto der Grossse und das Römische Reich" je jakýmsi vyvrcholením výstavní trilogie o Otovi I. Velikém, která byla zahájena v roce 2001 monumentální výstavou „Otto der Grosse. Magdeburg und Europa". O pět let později na ni úspěšně navázal druhý rozsáhlý projekt „Heiliges Römisches Reich Deutscher Nation 962-1806". Nyní je tedy na řadě třetí opět velkolepě pojatá výstava, jejímž hlavním cílem je přiblížit téměř deset století římského císařství od Augusta až po císaře Otu I. Velikého s mírným přesahem až k jeho vnukovi Otovi III., jenž se neúspěšně pokusil o Renovatio imperii.

Jedním z nejvýznamnějších exponátů a zároveň největším exponátem celé výstavy je samozřejmě samotná magdeburská katedrála s hrobem Oty Velikého.

K unikátní výstavě byl vydán monumentální, více než sedmisetstránkový katalog, který je stejně je samotná expozice rozdělen do pěti částí, jež přibližují nejvýznamnější milníky prvního tisíciletí římského císařství. Každé části předchází podrobná mapa přibližující rozsah území, jemuž jednotliví císaři vládli.

Součástí publikace s katalogem jsou také eseje předních odborníků na danou problematiku. Najdeme mezi nimi nejen historiky a historiky umění, ale také archeology starověku i středověku.

První část „Augustus und die Anfänge Kaisertums in der römischen Antike" je věnována počátkům císařství v období antické Římské říše, jehož úplné kořeny jsou spjaty s osobností prvního císaře Oktaviána Augusta. Je zajímavé prohlédnout si mapu Římské říše v době Augustově, čtenář si tak uvědomí, jak rozsáhlému území tento panovník „vládl". Následují dva eseje, první přibližuje vznik principátu, druhý je pak věnován krizi říše ve 3. století, jež vedla k zrození dominátu.

Jednotlivé umělecké a historické exponáty této části ukazují, jakým způsobem začali být vnímáni noví vládci - císařové. Jasný zlom je zřejmý např. již u mincí přechodu od pozdní republiky k ranému císařství, na nichž se postupně objevuje Augustovo vyobrazení a nápisy, jež vyjadřují jeho nové společenské postavení. Také císařův portrét hrál významnou roli. Do současnosti se nám dochovalo hned několik Augustových portrétů, z nichž řada je jasnou oslavou tohoto výjimečného vladaře.

Ve vyhotovování svých reprezentativních portrétů pokračovali i jeho nástupci, kteří si uvědomili jejich význam, že se jedná o jednu z forem prezentace své vlády a moci. Bylo to právě portrétní umění, v němž Římané obzvláště vynikli.

Pozornost je věnována také rekonstrukci paláce římských císařů na Palatinu v Římě, jenž prošel mnoha úpravami.

Období 1. až 3. století je ale i dobou střetávání se s barbary, zejména pak Germány, což mělo zásadní vliv na další vývoj celé Římské říše.

Ve druhé části je „hlavním hrdinou" císař Konstantin Veliký, ze jehož vlády se do popředí dostává křesťanství. Můžeme tedy hovořit o počátcích křesťanského císařství. Názorná mapa ukazuje rozsah císařství kolem roku 395, v době, kdy došlo k jeho rozdělení na západní a východní část.

Úvodní eseje jsou věnovány dvěma nejdůležitějším událostem 4. století: zrovnoprávnění křesťanství s ostatními kulty a rozdělení Římské říše na dvě samostatné části. Křesťanství, jehož „vyznavači" byli doposud hlavně pronásledováni, se postupně stává hlavním náboženstvím a také jedním z prostředků vlády. Třetí esej je pak věnována počátkům stěhování národů, jež je jakýmsi symbolem konce antiky a nástupu raného středověku.

Z hlediska uměleckého dochází k propojování antického umění s novozákonní ikonografií, což se projevovalo především ve spojení se světskou mocí.

Období 4.-6. století bylo dobou úpadku samotného města Řím, do popředí se tak začala dostávat nová města, v nichž si panovníci začali budovat své rezidence (Soluň, Split, Ravenna, Trevír).

Římská říše ale byla inspirací, o čemž svědčí vznik různých germánských království v období od 5. do 8. století (imitatio imperii). Pravdou ale je, že málokteré bylo schopné delší existence (Francká říše).

Třetí část nazvaná „Byzanz: Die Kontinuität des römischen Kaisertums im Osten" je věnována Byzantské říši, jež byla dědičkou antického císařství. Mapa předcházející eseje představuje rozsah Byzantské říše kolem roku 1025 a také její nejvýznamnější sídla v čele s hlavním městem Konstantinopolí.

Nejzajímavější stať je věnována popisu ceremoniálu korunovace byzantských císařů, jež se odlišovala od korunovace císařů na „západě". Máme štěstí, že se dochoval popis korunovace byzantského císaře Nikefora II., jenž byl korunován v roce 963, tedy rok po císařské korunovaci Oty I. Velikého.

Vystavené předměty jsou ukázkou luxusu císařského dvora, jenž vycházel nejen z tradic antické Římské říše, ale spojoval v sobě i četné východní vlivy. Dochované mince jsou převážně zlaté, což také vypovídá o moci byzantských císařů. Bohatství Byzance představují četné rukopisy, šperky a další umělecké předměty nesmírné hodnoty. Organizátorům výstavy se podařilo vypůjčit opravdové skvosty, mimo jiné např. unikátní votivní korunu s horským křišťálem doplněnou zlacenou soškou Panny Marie z přelomu 9. a 10. století.

Větší pozornost je věnována také proslulému císařskému paláci v Konstantinopoli

Čtvrtý oddíl katalogu je zasvěcen osobnosti Karla Velikého, prvního císaře západoevropského středověku, jenž obnovil císařství svou římskou korunovací o Vánocích roku 800. Mapa ukazuje rozsáhlou Franckou říši kolem roku 810, kdy její „východní" hranice dosahovala až k Labi.

Velký význam pro budoucnost celé Karlovy říše měl vztah franckých panovníků s papeži, který svým způsobem předznamenal další vývoj.

Jednotlivá katalogová hesla představují nádherná díla tzv. karolinské renesance. Jedná se o četné vzácné iluminované rukopisy, slonovinové destičky i architektonické detaily. Nechybí ani ukázky dobových listin. Součástí katalogu je i několik statí, jež přibližují např. italskou politiku pozdních Karlovců nebo vliv antiky na dvorské umění Karla Holého.

Závěr reprezentativního katalogu patří Otovi I. Velikému a dvorskému umění jeho doby, jež je úzce spjato s Magdeburkem. Přímo se nabízí otázka, zda byl Ota císařem Franků nebo Římanů? Odpovědí může svým způsobem být zřejmá návaznost na odkaz antického císařství, jež se projevovala nejen ve výtvarném umění, ale také např. v literatuře.

Vystavené předměty prezentované také v katalogu jsou ukázkou toho nejluxusnějšího, co se nám z 10. století dochovalo (bohatě iluminované rukopisy, reprezentativní předměty ze slonoviny, jedinečné výtvory zlatníků). Nechybí předměty, jež byly přímými symboly panovnické moci (Svaté Kopí, císařská koruna). Rovněž zaujme např. zbytek dřevěné konstrukce cášského trůnu z období kolem roku 800. Vystaveno je docela velké množství listin, pečetí a mincí.

Velký prostor dostala magdeburská katedrála, jeden z hlavních exponátů. Vůbec poprvé jsou prezentovány např. nejnovější archeologické nálezy.

Samotný katalog představuje všechny vystavené exponáty vypůjčené z asi 150 evropských a amerických muzeí a dalších institucí. Čítá tedy téměř tři sta katalogových hesel, z nichž každé je doplněno minimálně jednou barevnou fotografií. Některá hesla mají více položek, např. mince, takže v celkovém součtu představuje katalog kolem tři sta padesáti zajímavých exponátů.

Monumentální katalog magdeburské výstavy „Otto der Grosse und das Römische Reich" přibližuje velice názorně prvních deset století římského císařství od antiky až po raný středověk se všemi významnými mezníky, jež ovlivnily jeho vývoj i v následujících staletích. Kniha i stejnojmenná výstava jasně ukazují, že císař Ota I. Veliký v mnoha ohledech navazoval nejen na své bezprostřední předchůdce, ale i na antické tradice, které byly „stále" živé.

Marek Zágora

Matthias Puhle - Gabriele Köster (Hrsg.), Otto der Grosse und das Römische Reich. Kaisertum von der Antike zum Mittelalter, Ausstellungskatalog, Schnell & Steiner - Kunsthistorisches Museum Magdeburg, Regensburg - Magdeburg 2012, 744 stran, cena na výstavě 24, 90 euro, cena po výstavě 32, 95 euro.

Resumé:

Die Magdeburger kunst-historische Ausstellung „Otto der Grosse und das Römische Reich. Kaisertum von der Antike zum Mittelalter" ist der letzte Teil der Ausstellungstrilogie zu Otto dem Grossen. Zu dieser Ausstellung erschien ein schöner, monumentaler Katalog, der alle mehr als 300 Exponate vorstellt. Es ist nicht nur Katalog, sondern auch eine Begleitspublikation mit den Essays der bedeutendsten Historiker und Kunsthistoriker, die sich mit dem Kaisertum im ersten Jahrtausend beschäftigen. Das Buch und die Ausstellung zeigen die Entwicklung des Kaisertums von der Zeit des ersten Kaisers Augustus zu Otto dem Grossen, der durch die antike kaiserliche Tradition sehr beeinflusst wurde. Zu den wichtigsten Persönlichkeiten, die mit dem Kaisertum vom ersten bis zum zehnten Jahrhundert eng verbunden waren, gehören noch Konstantin der Grosse und Karl der Grosse, die in ihrer Zeit einen großen Einfluss nicht nur im Kaisertum hatten. Sehr bedeutend war auch Byzanz, das für den Erben des antiken Römischen Reiches galt.

Internetové stránky výstavy:

http://www.otto2012.de/

Katalog:

http://www.schnell-und-steiner.de/artikel_7243.ahtml

O výstavě také:

http://www.stavitele-katedral.cz/magdeburk-magdeburg-1000-let-antickeho-a-stredovekeho-cisarstvi-velkolepa-vystava-otto-der-große-und-das-romische-reich-kaisertum-von-der-antike-zum-mittelalter/

Obsah katalogu Otto der Grosse und das Römische Reich:

EINFÜHRUNG

Gabriele Köster - Matthias Puhle: Otto der Grosse und das Römische Reich. Kaisertum von den Antike zum Mittelalter

Bernd Schneidmüller: Das Mittelalter erlernt das römische Kaisertum

I. AUGUSTUS UND DIE ANFÄNGE DES KAISERTUMS IN DER RÖMISCHEN ANTIKE

Ulrich Gotter: Monarchen und Monarchie: Augustus und die Geburt des Prinzipats

Hartmut Leppin: Die Krise des Kaisertums im 3. Jahrhundert

Katalogog Kapitel I

II. KONSTANTIN DER GROSSE UND DAS CHRISTLICHE KAISERTUM

Rene Pfeilschifter: Kaisertum und Christentum

Mischa Meier: Die Teilung des Reiches in ost und West

Bruno Bleckmann: Von den Franken zu den Alamannen: Rom und die Germanen am Vorabend der Völkerwanderung

Katalog Kapitel II

III. BYZANZ: DIE KONTINUITÄT DES RÖMISCHEN KAISERTUMS IM OSTEN

Falko Daim - Dieter Quast: Byzanz und seine Nachbarn. Der Anspruch des oströmischen Kaisers auf Universalherrschaft

Ralph-Johannes Lilie: Krönung ohne Salbung. Zum Kaiserbild in Byzanz

Katalog Kapitel III

IV. KARL DER GROSSE UND DIE ANEIGNUNG DES RÖMISCHEN KAISERTUMS

Bernd Päffgen: Das Frankenreich und Rom

Rudolf Schieffer: Kaisertum aus der Hand des Papstes

Caspar Ehlers: Tradition und Innovation

Katalog Kapitel IV

V. OTTO DER GROSSE UND DIE ERNEUERUNG DES RÖMISCHEN REICHES

Wolfgang Huschner: Kaiser der Franken oder Kaiser der Römer? Die neue imperiale Würde Ottos I. im euromediterranen Raum

Stephan Freund: Herrschaftsträger des Reiches: Konflikte und Konsens unter Otto I.

Stefan Weinfurter: Renovatio imperii: Die Romidee Ottos III. und die Folgen

Katalog Kapitel V

ANHANG