knižní novinky detailmalbork: poláci identifikovali sochy krásného stylu dovezené na území řádu německých rytířů z prahy! (katalog bilde von prage)

Malbork: Poláci identifikovali sochy krásného stylu dovezené na území Řádu německých rytířů z Prahy! (Katalog Bilde von Prage)

Muzeum v Malborku připravilo mimořádně zajímavou výstavu Bilde von Prage, která zdokumentovala dovozy soch tzv. krásného stylu z Prahy na území Řádu německých rytířů v dnešním Polsku. Fond českého umění na přelomu 14. a 15. století tak byl rozšířen o nové položky. K výstavě vyšel katalog, který shrnuje nejnovější poznatky polských badatelů.

Krásný styl je český uměleckohistorický termín, který měl delší historickou genezi. Slavná Krumlovská madona (dnes v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni) byla ve své době označena za „krásné dílo“ – „de pulchro opere“. Jan Hus tvrdil, že muži při pohledu na světice zachycené na obrazech krásného stylu myslí víc na pokušení než na zbožnost, a teolog Matěj z Janova prohlásil, že krásné madony mají tváře těch nejsličnějších dívek. Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, jeden z mecenášů krásného stylu, nazýval Marii „Venuší živé krásy“.

Krása byla vyjádřena nejen pohledným obličejem Panny Marie, ale také harmonickou souhrou záhybů pláště, které v divákovi vyvolávaly rafinovanou představu nadpozemské krásy. Základním typem sochařství krásného stylu se stala madona – stojící Maria držící v náručí malého Krista – a pieta – sedící Maria s mrtvým Kristem na kolenou. V obou případech Panna Maria působí jako věčně mladá dívka nepoznamenaná plynutím času.

O historickém významu Řádu německých rytířů pro dějiny tzv. krásného stylu psal už v roce 1974 Karl Heinz Clasen v knize Der Meister der Schönen Madonnen, Herkunft Entfaltung und Umkreis. Spojil tehdy s řádovými rytíři několik významných zakázek. Především šlo o Madonu z Toruně, která se pohřešuje od konce 2. světové války, její dochovaný podstavec s vyobrazením Mojžíše s deskami zákona a modlícího se Krista na Olivetské hoře byl také považován za ztracený, ale naštěstí omylem, protože se našel v Malborku, a v Praze jsme ho mohli vidět na výstavě Karla IV. v Obrazárně Pražského hradu. Tato díla patří mezi několik desítek nejlepších příkladů krásného stylu.

Clasen si myslel, že je vytvořil putující sochařský génius, který se na čas zastavil v Prusku na území německých rytířů. Že tato díla pocházejí přímo z Prahy, nyní prokázal několikaletý výzkum polských badatelů završený na přelomu roku 2020/2021 výstavou v Malborku a katalogem výstavy nazvaným Bilde von Prage.

V současnosti řada odborníků soudí, že zrod krásného stylu se odehrál v Praze v huti katedrály sv. Víta, kterou vedl Petr Parléř, geniální architekt a sochař. (K tomuto tématu naposledy katalog: Petr Jindra, Michaela Ottová, Nad slunce krásnější: Plzeňská madona a krásný sloh, Plzeň 2020) Díla, o něž byl značný zájem, byla exportována z Prahy do okolních zemí, dokonce až do vzdáleného Švýcarska nebo do Itálie.

Tento uměleckohistorický předpoklad v poslední době výrazně potvrzuje bádání týkající se původu použitého materiálu pro sochy krásného stylu. Ta nejlepší díla byla vytvořena z pražské opuky. Důležité je, že opuka je po vytěžení z lomu opracovatelná jen po dobu několika měsíců, pak už se s ní moc pracovat nedá. To vylučuje, že by pražská opuka byla do ciziny z Čech vyvážena v blocích a opracovávána lokálními sochaři až přímo na místě určení. Takže z Prahy se nevyvážel materiál, ale už hotové sochy. (K tomuto tématu Susan Marti, Richard Němec, Marius Winzeler, Pražská pieta v Bernu/Die Prager Pieta in Bern, NG Praha 2018)

Právě tento poznatek výrazně doplňuje objevný výzkum polských badatelů. Na základě materiálu – pražské opuky – se jim podařilo identifikovat čtrnáct soch dovezených z Prahy na území řádu německých rytířů v bývalém Prusku. K tomu lze započítat slavnou Pietu z Krakova, která podle hypotézy Marka Walczaka byla do Malopolska přivezena jako válečná kořist po bitvě u Grunwaldu.

Průzkum materiálu soch krásného stylu v letech 2018/2019 prováděli odborníci z Institutu geologických věd Univerzity ve Vratislavi (Institut Nauk Geologicznych Universitetu Wroclawskeigo).

V první polovině 14. století se řádoví rytíři obraceli z hlediska umění k západní Evropě. Na území řádu se objevovala díla přivezená z Marburgu, z Kolína nad Rýnem nebo alabastry z Anglie. Mnohé se změnilo, když se Praha stala rezidencí císaře Karla IV. a kdy už záhy najdeme v Toruni ohlasy díla Mistra vyšebrodského oltáře. Orientace nebyla náhodná. Lucemburkové tradičně od Jana Lucemburského a Karla IV. až po Zikmunda Lucemburského stáli na straně německého řádu.

Malířství sehrávalo významnou roli. Za nejvýznamnější dílo z tohoto hlediska autoři katalogu považují obrovský oltář Grudziądzki, dnes v Národním muzeu ve Varšavě, pocházející pravděpodobně z kaple křižáckého hradu. Z hlediska stylu i použitého materiálu (jehličnaté dřevo pokryté plátnem) mohlo jít o český import zřejmě přímo z dílny Mistra třeboňského oltáře.

Současně s ním se na území řádu dovážely z Prahy i sochy krásného stylu. Krásný styl se stal v první čtvrtině 15. století oficiálním uměním řádu. Hlavní roli v tom sehrály prototypy přivezené z Prahy. Šlo zejména o madony – stojící Marii držící v náručí malého Krista – a piety – sedící Marii s mrtvým Kristem na kolenou. V obou případech Panna Maria působí jako věčně mladá a krásná dívka nepoznamenaná plynutím času. Zdůrazněme, že Panna Maria byla oficiální patronkou řádu německých rytířů.

Že fakticky existoval export z Prahy, dokládá záznam v účtech hlavní řádové rezidence v Malborku, kde je v roce 1400 zmínka o „bilde von Prage“, tedy o „obrazu z Prahy“, přičemž slovo obraz tehdy znamenalo malbu nebo sochu. Polští badatelé se přiklánějí k variantě, že šlo o plastiku dovezenou z Prahy. Dalším argumentem je právě identifikace plastik zhotovených z pražské opuky. Katalog českého sochařství se tak díky polskému bádání rozšiřuje o nová díla.

Konkrétně jde o tyto sochy: sv. Barboru z Toruně z 80. let 14. století (dnes muzeum v Pelplinu), sv. Alžbětu z kostela Jana Křtitele v Malborku z 80. let 14. století, sv. Alžbětu z Gdaňska, dnes v Národním muzeu v Gdaňsku, z doby kolem roku 1390, dvě světice a pietu z oltáře z kostela Panny Marie v Gdaňsku z doby kolem roku 1390 (dnes v Národním muzeu v Gdaňsku), pietu z kostela ve městě Nowe Miasto Lubawskie z doby kolem roku 1400, modlícího se Krista v muzejních sbírkách hradu v Malborku z doby kolem roku 1390, Krista Trpitele z kostela v Toruni z doby kolem roku 1390. K tomu je nutné přidat další díla, zejména konzolu s vyobrazením Mojžíše a ztracenou madonu, která na tomto podstavci v kostele sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty v Toruni stála až do konce druhé světové války, odkdy je považována za ztracenou.

Toruňské sochy podle polských badatelů patří k jedné sochařské dílně, která bezprostředně souvisí s Madonou ze Šternberka a s Madonou z Bonnu. Ocenit lze nejen komparace, ale i dobrou znalost současné české a německé uměleckohistorické literatury.

Polské bádání v současné době doplňuje výstava o Plzeňské madoně v západočeské galerii v Plzni, o níž tým badatelů pod vedením Petra Jindry a Michaely Ottové připravuje samostatnou publikaci. Na výstavě je socha z pražské opuky označena za dílo Petra Parléře a podstatné je, že pro plzeňský kostel na hlavním náměstí ji objednali představitelé řádu německých rytířů. I tento fakt dokládá význam jejich uměleckých objednávek.

Plzeňská madona patří společně s Toruňskou madonou a modlícím se Kristem z Malborku k hlavním dílům krásného stylu. Průzkum materiálu tedy opět dokazuje, že Praha byla ohniskem krásného stylu a ve své době jedním z nejvýznamnějších uměleckých center Evropy. Ostatně tato fakta potvrzují i nedávné průzkumy z Berlína a ze Švýcarska, které odhalují další dovozy soch vytvořených z pražské opuky.

 

Peter Kováč

 

Monika Jakubek-Raczkowska, Monika Czapska, Bilde von Prage. Czeska rzeźba kamienna stylu pięknego około 1400 w państwie krzyżackim w Prusach, Muzeum zamkowe w Malborku, 2020, s. 232, 95 zl, ISBN: 978-83-958986-0-0

 

Internet:

http://sklep5549667.homesklep.pl/pl/p/BILDE-VON-PRAGE/464

 

Polské knihy lze v ČR objednat zde:

 

ksiegarnia@polonica.cz

 

Editace vydavatele:

Katalog wystawy czasowej, zatytułowanej Bilde von Prage. Czeska rzeźba kamienna stylu pięknego około 1400 w państwie krzyżackim w Prusach, zorganizowanej w Muzeum Zamkowym w Malborku na jesieni 2020 roku. Zawiera eseje wprowadzające w założenia ekspozycji oraz przybliżające zagadnienie stylu pięknego w plastyce około 1400 roku, a także noty omawiające wszystkie prezentowane zabytki – w układzie zgodnym z tokiem narracji przyjętej na wystawie.

Wystawa Bilde von Prage jest częścią projektu badawczego zakładającego przebadanie – pod kątem materiału, techniki wykonania oraz formy i funkcji – grupy kilkunastu kamiennych rzeźb, pochodzących z terenu dawnego państwa krzyżackiego, które w studiach styloznawczych wiązane są ze środowiskiem artystycznym Czech. Jej tytuł nawiązuje do jedynej wzmianki źródłowej o czeskim imporcie na tereny państwa zakonnego, zachowanej w krzyżackiej księdze skarbowej (Tresslerbuch), a głównym wątkiem jest problem pojawienia się w Prusach, na przestrzeni ostatnich dwóch dekad XIV stulecia, grupy wapiennych rzeźb, o wysokiej klasie artystycznej, reprezentującej styl piękny w redakcji czeski.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru