Malbork: Významná polská kniha o exportu českého sochařství za vlády Václava IV na území řádu německých rytířů (Muzeum Zamkowe w Malborku)

Muzeum hradu Malbork (Muzeum Zamkowe w Malborku) připravilo před lety mimořádně zajímavou výstavu Bilde von Prage, která zdokumentovala dovozy soch tzv. krásného stylu z Prahy na území řádu německých rytířů v bývalém Prusku, dnešním Polsku. Fond českého umění na přelomu 14. a 15. století tak byl rozšířen o nové položky.

Výstava byla součástí intenzivního výzkumu, který nyní završilo vydání reprezentativní publikace Rzeźba kamienna czeskiego stylu pięknego z lat 1380–1400 na terenie Państwa zakonu krzyżackiego w Prusach (materiał – technika – styl – funkcja). Jde o rozsáhlou publikaci, kterou editorsky a redakčně připravila Monika Jakubek-Raczkowská. Je to kombinace reprezentativního sborníku a vědeckého katalogu.

Nejde jen o vynikající texty řady odborníků, ale také o zcela vynikající fotodokumentaci. Společně s knihou Nad slunce jasnější (Plzeňská madona a krásný sloh), vydanou Západočeskou galerii v Plzni v roce 2020, lze polskou publikaci považovat za nejvýznamnější příspěvek k poznání českého umění z doby vlády Václava IV. za několik posledních desetiletí! Je věnována památce nedávno zemřelého českého historika umění prof. Dr. Ivo Hlobila, který má v knize důležitý příspěvek.

V publikaci najdeme detailní rozbor těchto památek:

Madona s dítětem z kostela Panny Marie v Gdaňsku, Varšava, Národní muzeum

Pieta, Nowe Miasto Lubawskie, kostel sv. Tomáše

Pieta, Kościerzyna, svatyně Panny Marie Bolestné

Pieta, Gdaňsk, Národní muzeum; uloženo v kostele Panny Marie v Gdaňsku

Pieta, Gdaňsk, Národní muzeum

Svatá Alžběta, Gdaňsk, Národní muzeum

Svatá Máří Magdaléna, Gdaňsk, Národní muzeum

Svatá Alžběta, Gdaňsk, Národní muzeum

Svatá Alžběta, Malbork, kostel svatého Jana

Svatá Barbora, Pelplin, Diecézní muzeum

Kristus v zahradě, Malbork, Zámecké muzeum

Konzola s Mojžíšem, Toruň, kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty

Svatá Máří Magdaléna, Toruň, kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty

Kristus Bolestný, Toruň, kostel svatého Jana Křtitele a Jana Evangelisty

Pieta, Pogrodzie, kostel sv. Mikuláše

Do této skupiny je ještě zařazena pro srovnání Pieta z kostela svaté Barbory v Krakově, která byla také identifikována jako český export.

Tyto kamenné plastiky z let 1380–1400 lze díky jednotě stylu, vysoké úrovni zpracování a použitému materiálu snadno odlišit od ostatní dobové sochařské produkce v této oblasti. Naprosto nejslavnějším dílem skupiny byla Toruňská madona, která je ale po druhé světové válce ztracená. Naštěstí v Toruni zbyla nedávno restaurovaná nádherná konzola s podobou starozákonního Mojžíše, na které madona stála. Mojžíšova tvář je velmi podobná tváři Přemysla Otakara II. z náhrobku v katedrále sv. Víta v Praze, který vytvořil Petr Parléř, hlavní umělecký šéf pražské katedrální huti.

O historickém významu na území řádu německých rytířů pro dějiny krásného stylu psal už v roce 1974 Karl Heinz Clasen v knize Der Meister der Schönen Madonnen, Herkunft Entfaltung und Umkreis. Clasen si myslel, že sochy krásného stylu vytvořil putující sochařský génius, který se na čas zastavil v tehdejším Prusku.

Ta nejlepší díla však byla vytvořena z pražské opuky. A opuka je po vytěžení z lomu opracovatelná jen po dobu několika měsíců, pak už se s ní moc pracovat nedá. Takže z Prahy se nevyvážel materiál, ale už hotové sochy, což potvrdil i polský petrografický průzkum památek krásného stylu z bývalého území řádu německých rytířů.

Zrod a rozkvět krásného stylu se odehrál v Praze v huti katedrály sv. Víta, kterou vedl Petr Parléř, geniální architekt a sochař. Díla, o něž byl značný zájem, pak byla exportována z Prahy do okolních zemí, dokonce až do vzdáleného Švýcarska nebo do Itálie. Krásný styl je obdobím největší slávy českého umění. A Polákům můžeme být vděčni, že detailním průzkumem středověkých soch tento tušený význam Prahy podepřeli novými vědeckými argumenty.

V současné době se tým expertů z Muzea hradu v Malborku a Národního muzea ve Varšavě věnuje důkladnému průzkumu obrovského malovaného oltáře z křižáckého hradu v Grudziądzu (Graudenzu). Na vzniku velkolepého díla se kolem roku 1390 podílel malíř, který byl vyškolen v českém prostředí a mohl být následovníkem Mistra třeboňského oltáře. S napětím očekáváme výsledky polského bádání!

Peter Kováč

Monika Jakubek-Raczkowska (ed.), Rzeźba kamienna czeskiego stylu pięknego z lat 1380–1400 na terenie państwa zakonu krzyżackiego w Prusach (materiał – technika – styl – funkcja), Malbork – Toruń 2022, počet stran 584, cena 190 zł, ISBN MZM: 978-83-966365-4-6

Knihu lze koupit v internetovém obchodě hradu Malborku:

https://zamek.malbork.pl/sklep/produkt/rzezba-kamienna-czeskiego-stylu-pieknego-z-lat-1380-1400/