mannheim: die päpste und die einheit der lateinischen welt – mramorová deska s erbem papeže mikuláše v. (1447-1455)
Mannheim: Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt – Mramorová deska s erbem papeže Mikuláše V. (1447-1455)
Na mannheimské výstavě „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike – Mittelalter - Renaissance“, kterou je možné navštívit již jen do 26. listopadu 2017 v Reiss-Engelhorn-Museen, je věnována velká pozornost papeži Mikuláši V., jenž mimo jiné založil proslulou Vatikánskou knihovnu.
Mikuláš V., rodným jménem Tommaso Parenturcelli (1397-1455), byl roku 1447 zvolen papežem. Papežské jméno Mikuláš si zvolil na počest svého učitele Mikuláše Albergatiho. Byl velice vzdělaný a ctnostný, dokonce se o něm tvrdí, že byl nejlepším a nejcharakternějším z renesančních papežů.
V roce 1448 uzavřel s římským králem Fridrichem III. tzv. Vídeňský konkordát, který upravil právní vztahy mezi Svatou říší římskou a Apoštolským stolcem. V platnosti zůstal až do počátku 19. století, kdy Svatá říše římská zanikla. Roku 1452 pak korunoval Fridricha III. v Římě na římského císaře. Jednalo se o poslední císařskou korunovaci v Římě. Poté, co byla v roce 1453 Turky dobyta Konstantinopol, vyzýval Mikuláš V. ke křížové výpravě, ale bez větší odezvy.
Mikulášův pontifikát je označován též za počátek věku umění. Vedle výše zmíněného založení Vatikánské knihovny roku 1448 začal připravovat i přestavbu baziliky sv. Petra.
Na výstavě je k vidění hned několik exponátů, které jsou spjaty s tímto výjimečným papežem. Mezi nejzajímavější a zároveň největší patří mramorová deska s vyobrazením Mikulášova erbu, kterou na výstavu zapůjčila Vatikánská muzea. Deska o rozměrech 108,5 x 109,5 a šířce 10 cm je z bílého mramoru, intarzie pak z mramoru barevného. Zajímavostí je, že deska byla poprvé použita již v 9. století a byla součástí výzdoby chóru. O šest století později pak došlo k jejímu znovupoužití na výzdobu podlahy.
Deska byla zredukována na čtverec a byla použita na výzdobu podlahy pokoje později nazvaného Stanza della Segnatura. Když byly v místnosti v roce 1909 prováděny renovace, zjistilo se, že na spodní straně je mnohem starší výzdoba. Deska byla proto umístěna do muzea a na její místo přišla kopie.
Je zřejmé, že deska byla při znovupoužití oříznuta hned ze tří stran. Na spodní straně rozpoznáme zbytky dvou edikul s dvěma oblouky, které naléhají na stylizované zdobené sloupy bez hlavic. Uprostřed edikul je vidět latinský kříž, jehož ramena končí volutami. U paty křížů jsou vyobrazeny dva lví páry, zbývající plocha je poseta ptáky a listy ve tvaru srdce. Podobně provedená díla jsou známa z 9. století. Předpokládá se, že deska původně sloužila jako antependium. Je ale rovněž možné, že mohla být i součástí chórové přepážky.
Za svůj znak si papež vybral překřížené klíče jako symbol klíče, který předal Ježíš Petrovi.
Pozadí klíčů je tvořeno různobarevnými trojúhelníky, z nichž tmavé směřují ze všech stran do středu desky. Samotné klíče jsou pak vytvořeny ze čtyř různě barevných mramorů (bílého, bardiglio, pavonazzeto a rosso antico).
Marek Zágora
© Musei Vaticani, Governatorato dello Stato della Città del Vaticano, tutti i diritti riservati
K dalším zajímavým exponátům:
Copyright (c) 2008
stavitele-katedral.cz |
Tisk |
Kontakty |
XHTML 1.0 Strict |
Statistiky toplist |
Zpět nahoru