výstavy detailmannheim: die päpste und die einheit der lateinischen welt – pohled na řím v schedelově kronice světa – liber chronicarum

Mannheim: Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt – Pohled na Řím v Schedelově kronice světa – Liber Chronicarum

Na výstavě nazvané „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike – Mittelalter - Renaissance“, kterou je možné navštívit do 26. listopadu 2017 v Reiss-Engelhorn-Museen v Mannheimu, je vystaveno i několik zajímavých map a vedut Říma. Mezi nejzajímavější patří pohled na Věčné město z proslulé kroniky Hartmanna Schedela, která byla vytištěna v roce 1493.

Schedelova kronika, latinsky Liber Chronicarum, patří mezi nejambicióznější a zároveň nejlépe dochované prvotisky. Kronika vznikla v Norimberku, v městě, jež se stalo jedním z nejvýznamnějších center německé renesance a humanismu. Zásluhu na tom měly bohaté patricijské rodiny, které posílaly své potomky na studia do Itálie. Ti se po svém návratu pod vlivem nových myšlenek začali věnovat humanismu.

Za autora kroniky je považován lékař Hartmann Schedel (1440-1514), muž mnoha zájmů, majitel velké knihovny a ve své době i významné grafické sbírky. On sám ale jako autor nikde nefiguruje, což je dáno tím, že dílo je z asi 90 % kompilace a zbývajících deset procent tvoří spojovací komentáře. V jeho době to bylo zcela běžné. Schedel jen vyhledával, srovnával a nově dával dohromady jednotlivé části textu. Víme dokonce, že dílo nesestavoval sám, jeho podíl je však největší.

Kroniku objednali a financovali norimberští obchodníci Sebald Schreyer (1446-1520) a Sebastian Kammermeister (1446-1503). Georg Alt (kolem 1450-1510), městský pokladník pak přeložil latinský text kroniky do němčiny. Na výzdobě se nejvíce podílel Michael Wolgemut (1434/37-1519) se svou dílnou, která se specializovala na dřevořezy, oltáře a sochy. Wolgemut provozoval dílnu se svým nevlastním synem Wilhelmem Pleydenwurffem (kolem 1450-1494) a byl jedním z prvních „ilustrátorů", kteří hojně využívali dřevořezů.

Nemůžeme vyloučit, že svůj podíl na výzdobě má též  Albrecht Dürer (1471-1528). Mohl pracovat na předlohách k některým dřevořezům, protože v letech 1486-1489 byl u Michaela Wolgemuta učněm.

Tiskařem Norimberské kroniky byl Anton Koberger (kolem 1440/45-1513), jeden z nejvýznamnějších tiskařů a nakladatelů v tehdejší Evropě. V prvním vydání vyšlo pravděpodobně 1 400 latinských výtisků a asi 700 německých. Dílo se prodávalo téměř po celé Evropě.

Schedelova kronika je rozdělena do šesti věků od stvoření světa až po rok 1493, kdy byla vydána. Šest věků souvisí se šesti dny stvoření. První věk zachycuje události od stvoření světa po potopu světa, druhý od potopy světa po Abrahamovo narození, třetí po začátek vlády krále Davida, čtvrtý začíná Davidovou vládou a končí babylonským zajetím, pátý pak končí narozením Krista. Šestý věk trvá nejdéle a popisuje události od Ježíšova narození až do roku 1493. V kronice je navíc přidán ještě krátký sedmý věk, který směřuje k příchodu Antikrista a Poslednímu soudu.

Kronika je unikátní svým obrazovým doprovodem, který tvoří celkem 1 803 ilustrací. Na ně však bylo použito jen 652 tiskových bloků. Je tedy jasné, že řada z nich byla použita několikrát, nejvíce pak asi u vypodobnění papežů, kteří začínají sv. Petrem.

Unikátní jsou bezpochyby dobové pohledy na významná města (Magdeburk, Mohuč, Benátky, Řím, Florencie, Kolín nad Rýnem, Augšpurk, Řezno, Vídeň, Norimberk, Praha, Štrasburk, Würzburg, Bamberg, Pasov, Kostnice, Basilej, Konstantinopol, Budín, Ulm, Mnichov, Krakov, Vratislav a další). Jedná se o celkem dvaapadesát vedut, z nichž hned třicet dva měst odpovídá jejich skutečné podobě. U většiny měst pak jde zároveň o jejich první známá vyobrazení, která jsou doplněna o řadu zajímavých údajů, např. o jejich založení, životě, hospodářství a obchodu.

Na foliích 57v a 58r najdeme pohled na Řím, s hlavním důrazem na „papežský Řím“. Předlohou pro Řím Schedelovy kroniky se stalo vyobrazení z jedné nejstarších obrazových kronik, díla „Supplementum chronicarum“ Jakuba Forestiho.

Řím je zobrazen ze severu a nabízí pohled, jenž uvítal všechny příchozí z německých zemí nebo třeba i z Čech. V popředí vidíme hradby se třemi branami. Antickému Římu je věnována docela malá pozornost. Přes Porta del Popolo se dalo dostat ke kostelu Santa Maria Rotonda, kterým není nic jiného než antický Pantheon, který byl na počátku 7. století zasvěcen Panně Marii mučedníků. Zcela vlevo pak vidíme část Kolosea.

Mnohem více prostoru je věnováno dobovému Římu papežů. Vpravo u Tibery vidíme Andělský hrad. V pozadí můžeme rozeznat papežský palác, vlevo od něj pak starý chrám sv. Petra. Mezi nimi je vyobrazena Sixtinská kaple, která vznikla krátce před vydáním Schedelovy kroniky. Vpravo nahoře je pak na kopci vyobrazen Belvedér, který sloužil papežům k odpočinku a byl rovněž postaven krátce před vydáním ve své době velice populární „Liber Chronicarum“.

Marek Zágora

Foto © Universitätsbibliothek Heidelberg, B 1554 B Folio INC, fol. 57v-58r

K dalším zajímavým exponátům:

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-papezsko-cisarsky-svitek/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-udajna-relikvie-z-plaste-jana-husa/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-heidelberske-saske-zrcadlo/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-relikviarova-koruna-z-namuru/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-navrat-z-krizove-vypravy-%E2%80%93-nejdojemnejsi-socha-doby-tzv-romanske-renesance/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-mozaika-s-vyobrazenim-inocence-iii/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-chronica-sive-historia-de-duabus-civitatibus-oty-z-freisingu/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-relikviarova-schranka-ze-samagheru-s-nejstarsim-vyobrazenim-memorie-sv-petra/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-pontifikalni-puncochy-papeze-klimenta-ii/

http://www.stavitele-katedral.cz/mannheim-die-papste-und-die-einheit-der-lateinischen-welt-%E2%80%93-korunovace-papeze-pia-ii-1458-1464/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru