Na výstavu pořádáme exkurzi!
Na mannheimské výstavě „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt“, která představuje dějiny papežství od antiky po renesanci, najdeme i zajímavá zlatnická díla. Jedním z nich je i „tajemná“ relikviářová koruna z Namuru z počátku 13. století. Od roku 1864, kdy byla „znovuobjevena“ historiky a historiky umění, se kolem ní a jejího pouzdra vedou diskuse.
Jedná se o osmibokou korunu tvořenou osmi zlatými destičkami zakončenými liliemi, která je bohatě zdobena broušenými i nebroušenými drahokamy (safíry, smaragdy, rubíny, topasy, ametysty) a perlami. Uvnitř se pak nachází polstrovaný pásek z červeného sametu. Na čelní a týlové destičce jsou navíc úzké a podlouhlé schránky, v nichž kdysi byly uloženy částečky z Kristovy trnové koruny.
Právě tyto relikvie umožňují korunu lépe datovat a vysvětlit souvislosti jejího vzniku i využití. Částečky pocházely nejspíše z Kristovy trnové koruny, kterou ukořistili křižáci roku 1204 v Konstantinopoli během čtvrté křížové výpravy a která oklikou byla později prodána francouzskému králi Ludvíku IX.
V roce 1206 poslal druhý latinský císař Jindřich (1206-1216) svému bratrovi Filipovi, hraběti z Namuru (1196-1212), z Konstantinopole několik relikvií. Byly mezi nimi i částečky z Kristovy trnové koruny. Z roku 1218 pak pochází zmínka o „Corona Domini spinea“ v inventáři kostela – dnešní katedrály Saint-Aubain v Namuru. Je možné, že právě v Mannheimu vystavovaná koruna byla vytvořena pro uložení těchto vzácných relikvií. Vlastní trnová koruna se v té době ještě stále nacházela v Konstantinopoli.
Podle formy, stylu a techniky vznikla koruna v oblasti Mázy, i když byl vysloven i názor, že vznikla v Paříži mezi roky 1225-1230. Vodítkem k tomuto názoru bylo dochované osmiboké pouzdro, které mělo být vytvořeno ve stejné době v Limoges. Jiní odborníci ale kladou vznik pouzdra do doby kolem roku 1200 a samozřejmě není vyloučeno, že koruna i pouzdro vznikly v jinou dobu.
Podle sametového pásku uvnitř být se dalo předpokládat, že koruna byla používána při slavnostních příležitostech. Jde ale o to, že podobné koruny mohly zdobit hlavu pouze králů a císařů. Koruna z Namuru tedy nebyla ozdobou hlavy namurského hraběte.
Je možné, že koruna mohla být objednána latinským císařem Jindřichem jako tzv. domácí koruna“ a byla vytvořena v západní Evropě. Po jeho smrti se pak jako dar dostala do Namuru. Objednávka koruny podle evropského vzoru pro latinského císaře není nemožná. U císaře Balduina II. máme k roku 1261 doloženu zmínku o koruně podle „latinského“ vzoru zdobené drahokamy.
Vystavená koruna z Namuru je s největší pravděpodobností skvostně vytvořeným, „plně funkčním“ relikviářem, který vznikl krátce po roce 1206, kdy latinský císař Jindřich poslal svému bratrovi částečky z Kristovy trnové koruny.
Marek Zágora
K dalším exponátům:
Foto: Relikviářová koruna z Namuru © Musée diocésain et Trésor de la cathédrale Saint Aubin, Foto: Guy Focant - B5020 Vedrin
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru