Mannheim: Katalog výstavy Kaiser Maximilian I. Der letzte Ritter und das höfische Turnier (Katalog der Ausstellung Kaiser Maximilian I. Der letzte Ritter und das höfische Turnier)

Až do 9. listopadu 2014 je v Reiss-Engelhorn-Museen v Mannheimu k vidění atraktivní výstava nazvaná „Kaiser Maximilian I. Der letzte Ritter und das höfische Turnier“. Výstava byla připravena ve spolupráci s vídeňským Uměleckohistorickým muzeem. Právě jeho součástí je největší a nejvýznamnější dynastická sbírka zbraní na světě: Hofjagd- a Rüstkammer, odkud pochází většina vystavených vzácných zbraní a brnění.

Výstavní projekt představuje přes sto třicet vzácných exponátů (zbraně, brnění, malby, textilie, medaile a také bohatě iluminované rukopisy), které přibližují široké veřejnosti rytířství a turnaje kolem roku 1500.

K mannheimské výstavě vyšla velice pěkná doprovodná publikace s katalogem, která přináší nejnovější poznatky bádání nejen o rytířství přelomu středověku a raného novověku, ale i o životě a vládě císaře Maxmiliána I., který je označován za posledního rytíře.

Publikace je rozdělena do celkem tří částí, kterým předchází mapa Evropy v době narození Maxmiliána I. a rodokmen Habsburků od Maxmiliánova otce Friedricha III. až po jeho pravnuka Maxmiliána II.

První část nazvaná „Kaiser Maximilian I. – Eine facettenreiche Persönlichkeit“ je věnována výjimečné osobnosti Maxmiliána I. z rodu Habsburků. Celkem šest statí představuje panovníka a zároveň rytíře hned z několika různých úhlů pohledu. První text přibližuje politiku Maxmiliána I., v následujícím příspěvku je pak představen jako válečník. Třetí stať je věnována Maxmiliánovi a jeho vztahu k lovu, který byl významným fenoménem, na jedné straně zábava, na straně druhé i jistý způsob vojenské průpravy.

Jeden z příspěvků je věnován osobnosti Jakoba Fuggera, augšpurského obchodníka, podnikatele a bankéře, který se zásadním způsobem „podílel“ finančně na Maxmiliánově vládě. Financoval kupř. volbu Maxmiliánova vnuka Karla římsko-německým králem.

Podnětný je i text věnovaný Maximiliánovi jako mecenáši umění, pro něhož pracoval např. Albrecht Dürer. Právě s významnými uměleckými díly, která byla vytvořena pro Maxmiliána I., se seznámili při návštěvách panovníka dvora představitelé české šlechty, kteří se jimi nechali inspirovat. S rytířstvím souvisí příspěvek věnovaný panovníkovu vztahu k sv. Jiří, patronovi rytířů.

Za každým textem následuje katalog představující vystavené exponáty. Každé katalogové heslo, a v první části je jich celkem čtyřicet devět, je doplněno kvalitními barevnými fotografiemi a základní literaturou. Mezi jednotlivými exponáty najdeme nejen zbraně a součásti brnění, ale kupř. i různé listiny, mince nebo portréty členů Maxmiliánovy rodiny. Určitě zaujme heslo věnované kopii proslulé Dürerovy Růžencové slavnosti, obraz však v Mannheimu není vystaven.

Druhý oddíl - Kaiser Maximilian und das höfische Turnier – je věnován rytířským turnajům. Maxmilián I. měl velký vliv na podobu některých brnění, řadu z nich sám objednal a některá starší nechal upravit podle svých vlastních představ. Jedna ze statí přibližuje rovněž dekor vybraných brnění doby Maxmiliána I.

Velká pozornost je zaměřena na dvorský turnaj jako významnou součást dvorské zábavy, které se Maxmilián rád účastnil. Postupně jsou představeny všechny druhy rytířských turnajů, které byly oblíbené na přelomu 15. a 16. věku.

Z exponátů je v katalogu největší pozornost věnována „Freydalu“ císaře Maxmiliána I. Jedná se o jeden z nejcennějších turnajových rukopisů raného novověku, který vznikl nejpravděpodobněji v letech 1512-1515. Ukazuje celkem 64, převážně fiktivních rytířských turnajů, kterým je věnováno 255 miniatur. Jednotlivé listy této unikátní knihy jsou vystaveny zcela poprvé. V katalogu je „Freydalu“ věnován jeden celý text a rozsáhlé katalogové heslo.

Poslední část publikace nazvaná „Zum Nachleben Kaiser Maximilians I.“ pak přibližuje odkaz „posledního rytíře“. Jeho osobnost žila svým druhým životem, což našlo ohlas např. v literatuře a výtvarném umění. Přiblíženy jsou i osudy jeho brnění a zbraní. Zajímavým čtením je text věnovaný ražbám z tyrolského Hallu, mezi nimiž narazíme nejen na mince s panovníkovým portrétem, ale i krásné medaile. Jedná se o velice podnětný ikonografický materiál.

Pěkný katalog výstavy „Kaiser Maximilian I. Der letzte Ritter und das höfische Turnier“ je skutečným holdem „poslednímu rytíři“ a také rytířství a turnajům přelomu 15. a 16. století.

Marek Zágora

Sabine Haag - Alfried Wieczorek - Matthias Pfaffenbichler  - Hans-Jürgen Buderer, Kaiser Maximilian I. Der letzte Ritter und das höfische Turnier, rem und Verlag Schnell & Steiner, Mannheim 2014, 256 stran, cena v muzeu 24,95 euro, doporučená cena 34,95 euro

Resumé:

Bis 9. November 2014 kann man in den Reiss-Engelhorn-Museen die Sonderausstellung „Kaiser Maximilian I. – Der letzte Ritter und das höfische Turnier“ besuchen. Die Ausstellung mit den hochkarätigen Leihgaben aus dem Kunsthistorischen Museum in Wien gibt einen lebendigen Eindruck vom Rittertum und Turnierwesen um 1500. Zur Ausstellung erschien im Verlag Schnell und Steiner ein interessanter, reich bebilderter Katalog mit aktuellen Forschungsergebnissen und ausführlichen Beschreibungen und Abbildungen aller Exponate. Es gibt insgesamt 130 Katalognummer, aber nicht alle beschriebene Exponate sind ausgestellt. Die Begleitpublikation hat drei Teile: der erste stellt die Persönlichkeit des „letzten Ritters“, Maximilians I. vor, der zweite ist über Kaiser Maximilian I. und  höfische Turnier und der letzte heißt Zum Nachleben Kaiser Maximilians I. Von den Exponaten gehört neben vielen Rüstungen zu den interessantesten das Turnierbuch „Freydal“.

Internet:

http://www.schnell-und-steiner.de/artikel_8167.ahtml

Z obsahu:

Vorwort

Karte: Europa zur Zeit der Geburt Maximilians I.

Die Habsburger zur Zeit Maximilians I.

Kaiser Maximilian I. (1459–1519) – Daten und Fakten

I. KAISER MAXIMILIAN I. – EINE FACETTENREICHE PERSÖNLICHKEIT

Matthias Pfaffenbichler, „wie der weyß kunig zwischen den fursten frid machet, und das land tailet“ –  Die Politik Kaiser Maximilians I. (1459–1519)

Matthias Pfaffenbichler, „wie der […] kunig ain schlacht tet und die gewann […]“ –  Maximilian als Kriegsmann

Matthias Pfaffenbichler, „wie der jung […] kunig […] het hirschen, gembsen, stainpöck,  wiltswein und peren zu jagen“ – Maximilian und die höfische Jagd

Katja Schmitz-von Ledebur - Heinz Winter, „nachdem sein gnad in ain silber wolt greiffen“ –  Die Fugger, die Tiroler Landesherren und das Silber aus Schwaz in Tirol

Stefan Krause, „er hat […] vil kunstliche werch malen und sneiden lassen“ –  Maximilian und die Kunst

Stefan Krause, „vnnser leib soll bestett werden in sannd Jörgen kirchen zu der  newstat in Österreich“ – Kaiser Maximilian I. und der hl. Georg

II. KAISER MAXIMILIAN UND DAS HÖFISCHE TURNIER

Matthias Pfaffenbichler, „wie der […] kunig gar künstlichen was in der platnerey und harnaschmaisterey“ –  Maximilian als Förderer des Plattnerwesens

Stefan Krause, „die leuchtende Fackel, […] die uns den ehrenhaften Weg zeigt“ –  Deutsche Rüstungen der Zeit Maximilians I. und ihr Dekor

Matthias Pfaffenbichler, „wie der jung […] kunig in allen ritterspilen, auch in teutschen und welschen  stechen ubertreffenlichen was“ – Maximilian I. und das höfische Turnier

Stefan Krause, „die ritterspiel als ritter Freydalb hat gethon aus ritterlichem gmute“ –  Das Turnierbuch Freydal Kaiser Maximilians I.

III. ZUM NACHLEBENKAISER MAXIMILIANS I.

Stefan Krause, „zum staeten andenken diesen dem Herze Oesterreichs unvergeßlichen Kaisers“ –  Zur Rezeption Kaiser Maximilians I.

Heinz Winter, “und in sonderhait hat er grosse munz schlagen lassen“ –  Die Schaumünzen Maximilians I. aus der Prägestätte Hall in Tirol