Na výstavu pořádáme exkurzi!
Mannheimská Reiss-Engelhorn-Museen připravila společně s univerzitou v Heidelbergu, Vatikánskými muzei, s Bibliotheca Apostolica Vaticana, Fabbrica di San Petro a Archivio Segreto Vaticano unikátní výstavu nazvanou „Die Päpste und die Einheit der lateinischen Welt. Antike- Mittelalter - Renaissance“. Cílem výstavy, která je k vidění až do 31. října 2017, je přiblížit dějiny papežství od sv. Petra až do počátku 16. století. Jedná se o úplně první výstavní projekt, který představuje historický vývoj a vliv papežství.
Papežství hrálo ve sledovaném období velice významnou roli, stalo se nejen duchovní, ale i světskou autoritou. Nejdůležitější období jsou představena prostřednictvím činů nejvýznamnějších papežů. Prostřednictvím cenných exponátů z Vatikánu a dalších předních evropských muzeí a knihoven má návštěvník možnost poznat jedinečný a zároveň fascinující svět papežství od jeho počátků až do renesance. Výstava seznamuje návštěvníky nejen s významnými papeži, ale i s významnými náboženskými mezníky dějin, kupř. s rozštěpením křesťanství na západní a východní, křížovými výpravami, tzv. avignonským zajetím papežů, velkým schizmatem, významnými koncily i sporadickými pokusy o reformu církve ještě před Martinem Lutherem.
K výstavě, která je asi největším letošním mezinárodním výstavním projektem, bylo vydáno hned několik doprovodných publikací. Jednou z nich je reprezentativní vědecký katalog, který byl vydán ve spolupráci s nakladatelstvím Schnell und Steiner z Řezna.
Více než pětisetstránkový katalog je rozdělen do tří částí, které odpovídají třem sledovaným obdobím: antika, středověk a renesance. Každá část je rozdělena do několika oddílů, které jsou uvozeny eseji, za nimiž pak následují samotná katalogová hesla. Na začátku najdeme seznam papežů do roku 1534. Prvním je Petr, posledním pak Kliment VII. V seznamu najdeme papeže legitimní i tzv. protipapeže, stranou nezůstali ani papežové avignonští a pisánští.
Hned v úvodu je velká pozornost věnována apoštolu Petrovi, který bývá označován za prvního papeže, i když tento titul je mnohem mladšího data. Pro období antiky byly vytvořeny speciální počítačové a filmové rekonstrukce antického Říma a vybraných staveb, které jsou spjaty s křesťanstvím (antické baziliky sv. Petra a sv. Pavla). Katalog pak představuje hlavně dochované architektonické a sochařské fragmenty, zajímavé jsou i papyrové zlomky s křesťanskými texty či mince z různých období a zemí nalezené v okolí hrobu sv. Petra. Vedle sv. Petra se postupně stal významným symbolem křesťanství i sv. Pavel, který s Petrem „vytvořil“ velice vlivnou a uctívanou dvojici.
Vedle vybraných papežů je pozornost věnována i významným osobnostem, které se zasloužily o šíření křesťanství. Patří mezi ně bezpochyby císař Konstantin Veliký, jenž zrovnoprávnil křesťanství s jinými náboženskými kulty ve své říši. Ve 4. a 5. století se pak konalo několik velice významných koncilů, které předznamenaly a ovlivnily další vývoj křesťanství i samotného papežství.
Největší pozornost je v katalogu vymezena období středověku, což je dáno zejména tím, že ze sledovaných ca. patnácti set let spadá asi tisíc právě do „středního věku“. V tomto období byla následníky sv. Petra řada velice schopných a hlavně vzdělaných papežů (např. Řehoř Veliký, Inocenc III., Martin V. či Pius II.), kteří posunuli samotné papežství výrazně kupředu.
Ve středověku se papežové začali mnohem více angažovat i ve světských záležitostech, což vedlo k mnoha sporům s tehdejšími nejmocnějšími, resp. nejpřednějšími evropskými vladaři. Nejznámějším konfliktem je tzv. boj o investituru, který se táhl dlouhá desetiletí a byl ukončen až v roce 1122 uzavřením wormského konkordátu. Byli ale i panovníci, kteří vládli ve shodě s papeži, a to bylo základem jejich úspěšné vlády. Do současnosti se nám pak dochovalo relativně velké množství společných vyobrazení papežů s římskými králi či císaři.
Ve středověku vznikla i známá legenda o papežce Janě, která měla úřad zastávat v 9. století. Její vyobrazení najdeme např. i na proslulém papežsko-císařském svitku z počátku 30. let 15. století. Zajímavou kapitolou je papež Kliment II., který byl papežem sice velice krátce, ale jako jediný legitimní papež je pohřben na sever od Alp, v Bamberku. Na výstavě i v katalogu jsou pak prezentovány textilie z jeho hrobu.
Se středověkem jsou spjaty i křížové výpravy, které zásadním způsobem začaly od konce 11. století ovlivňovat celou tehdejší společnost a život lidí všech společenských vrstev. Díky četným zprávám a kronikám máme zdokumentovány úspěchy a neúspěchy tohoto „ozbrojeného poutnictví“ do Svaté země, které mělo vliv na život křesťanů a samozřejmě i samotné papežství.
Dalším mezníkem v dějinách papežství bylo tzv. avignonské zajetí papežů ve 14. století, jemuž je samozřejmě věnována rozsáhlejší pozornost. V poslední čtvrtině století pak započalo papežské schizma, které nakonec ukončil až kostnický koncil (1414-1418), na jehož svolání měl velkou zásluhu římský král Zikmund Lucemburský. Mezi zajímavými exponáty ke koncilu najdeme vedle tištěných exemplářů Kroniky kostnického koncilu Ulricha Richentala např. údajný fragment z pláště Jana Husa nebo údajný dřevěný hřeb z jeho vězení v Gottliebenu.
Za poslední významnou středověkou událost je považován basilejský koncil (1431-1449), ty následující pak již spadají podle tvůrců výstavy do renesance. Mezi první papeže tohoto „období“ patří Evžen IV., který roku 1433 korunoval výše zmíněného Zikmunda Lucemburského na císaře.
V renesanci se postavení papežů opět proměnilo, papežové hromadili majetek a mohli se srovnávat s nejbohatšími evropskými vládci, někteří vedli války, jiní pak zhýralý život. Renesance je ale i obdobím, které vděčí uměnímilovným papežům, jež prosluli jako sběratelé a mecenáši, za řadu nádherných uměleckých děl, z nichž se mnohá dochovala až do současnosti. Řím se stal novým evropským centrem kultury, vědy a umění. Rozmarný život papežů byl ale již delší dobu trnem v oku kritiků a moralistů, což nakonec vedlo k vypuknutí reformace.
Jednotlivá katalogová hesla jsou různě rozsáhlá, ale dostatečná, přibližují většinou poslední výsledky bádání. Každé heslo má svou kvalitní barevnou fotografii, což je u vědeckých katalogů považováno v současnosti za standard. Za heslem vždy následuje přehled literatury a u některých i internetový odkaz, kde je možné zjistit o exponátu další doplňující informace, resp. najít jeho další, často detailní fotografie.
Velkým kladem katalogu jsou přepisy a překlady některých významných písemných památek, kupř. nápisu z římských katakomb z přelomu 3. a 4. století, v němž se poprvé objevuje titul papež, nápisu náhrobku papeže Hadriána I. z doby Karla Velikého nebo řádu volby a jmenování papeže z doby kolem roku 1200.
Díky většímu formátu publikace mohou prostřednictvím celostránkových reprodukcí vyniknout zajímavé památky a exponáty. Nejvíce to vynikne u prezentovaných, bohatě zdobených manuskriptů a listin.
Pěkný, reprezentativní katalog mannheimské výstavy „Die Päpste und die Einheit der Lateinischen Welt. Antike – Mittelalter – Renaissance“ je zajímavým a podnětným shrnutím dějin papežství a vlastně i křesťanství od 1. do začátku 16. století. Je jasným důkazem, že papežství nemělo ve sledovaném období významný vliv jen na vývoj křesťanství.
Marek Zágora
Alfried Wieczorek - Stefan Weinfurter (Hg.), Die Päpste und die Einheit der Lateinischen Welt. Antike – Mittelalter – Renaissance, Reiss-Engelhorn-Museen Mannheim a Schnell und Steiner Verlag, Mannheim – Regensburg 2017, 544 stran, doporučená cena 39,95 euro
Internet:
https://www.schnell-und-steiner.de/artikel_8668.ahtml?NKLN=28_RSA
Resumé:
Bis zum 31. Oktober 2017 kann man in den Reiss-Engelhorn-Museen Mannheim eine einzigartige Ausstellung „Die Päpste und die Einheit der Lateinischen Welt. Antike – Mittelalter – Renaissance“ besuchen. Ihre Autoren stellen die Entwicklung des Papsttums von seinen Anfängen im 1. Jahrhundert bis 1534 vor. Es handelt sich um ein interessantes Thema der europäischen Geschichte.
Zur Mannheimer Ausstellung erschien eine sehr schöne, gleichnamige Publikation mit dem Katalog, die zeigt, dass das Papsttum eine sehr wichtige Rolle in der Geschichte spielte. Es war eine der einflussreichsten Institutionen in Europa. Die Publikation hat drei Teile: Antike, Mittelalter und Renaissance. In der Antike wurden die Grundlagen des Papsttums geschaffen, im frühen Mittelalter befreiten sich die Päpste aus der Unterordnung und in der Zeit vom 11. bis zum 13. Jahrhundert sprechen wir über den Höhepunkt des Papsttums. In der Renaissance wurde dann das päpstliche Rom zum neuen Kulturzentrum Europas. In jedem Teil gibt es Essays, die die grundlegenden Einsichten in die Hauptthemen der Ausstellung vermitteln. Nach den Hauptexten gibt es eigene Katalogteile. Jede Katalognummer hat ihr Foto, die meisten Katalogtexte wurden dann auf der Grundlage der neuesten Forschungen geschrieben. Sehr attraktiv sind neben den Objekten aus vielen europäischen Museen und Bibliotheken die interessanten Rekonstruktionen des Grabmonuments des heiligen Petrus und der antiken Basiliken St. Peter und St. Paul.
Die repräsentative Publikation „Die Päpste und die Einheit der Lateinischen Welt. Antike – Mittelalter – Renaissance“ ist nicht nur eine interessante und zugleich anregende Sonde in die Entwicklung des Papsttums, sondern auch in die Geschichte des Christentums und der Kultur.
Obsah:
Stefan Weinfurter, Ansichten über das Papsttum. Eine Einführung
Stefan Weinfurter, Liste der Päpste bis 1534
AUSSTELLUNG
Christus, das Wort und die Wahrheit
ANTIKE
PETRUS UND PAULUS IM RÖMISCHEN REICH
Du bist Petrus der Fels
Rom und seine Kulte um 100 n. Chr.
Frühes Christentum und Christenverfolgung
Paulus der Theologe
DIE ENTSTEHUNG DES PAPSTTUMS
Kaiser Konstantin (306-337)
Damasus (366-384) und die Fundamente des Petrusamtes
Petrus, Paulus und die Heiligen
Die Großen Konzilien: Nicäa 325, Ephesos 431, Chalcedon 451
Leo I. der Große (440-461) und die „Fülle der Macht“
Gelasius I. (492-496) und die Zwei-Gewalten-Lehre
MITTELALTER
DAS AUSGREIFEN DES PAPSTTUMS IN DIE EUROPÄISCHE WELT
Papst Gregor der Große (590-604) und sein Ausgreifen in den Norden
Bonifatius und die Grundlegung des „päpstlichen“ Europa
Der lange Weg zur Ablösung von Ostrom
Petruskaisertum – Der Papst schafft sich einen Kaiser
Die Legende von der Päpstin Johanna
ROM, PAPST UND KAISER UM DIE JAHRTAUSENDWENDE
Päpste und ottonische Kaiser
Heinrich III (1039-1056) und Clemens II. (1046-1047)
DIE PAPSTGESCHICHTLICHE WENDE
Leo IX. (1049-1054) – Auftakt für eine universale Papstkirche
Gregor VII. (1073-1085) und der römische Erdkreis
Das Wormser Konkordat
In Papst Alexander III. (1159-1181) „Gott verehren“
Der Lateran – päpstlicher Mittelpunkt in Rom
Papst und Kreuzzug
KIRCHENRECHT, UNIVERSALISMUS UND PÄPSTLICHE HERRSCHAFT
Von Innocenz III. (1198-1216) bis Innocenz IV. (1243-1254)
Reformorden, Häresie und Inquisition
Die Entwicklung der Kurie und der Rechtskultur
Papst Bonifaz VIII. (1294-1303) – Grenzen der päpstlichen Macht
VOM „EXIL IN AVIGNON“ BIS ZUM KOZIL VON BASEL (1305-1449)
Avignon
Papst oder Konzil? Das Konstanzer Konzil (1414-1418)
Konzil oder Papst? Das Basler Konzil (1431-1449)
RENAISSANCE
DIE RESTAURATION DES PAPSTTUMS IN ROM
Päpste als Vertragspartner: Eugen IV. (1431-1447) und Nikolaus V. (1447-1455)
Pius II. (1458-1464) und Sixtus IV. (1471-1484) – Rom auf dem Weg zum kulturellen Mittelpunkt Europas
Die Öffnung der Welt unter Alexander VI. (1492-1503)
Kriege, Pracht und Petersdom – Höhepunkte unter Julius II. (1503-1513)
DAS RINGEN UM REFORM UND EINHEIT
Die politische Situation um 1500
Papstkritik
Reformversuche unter Leo X. (1513-1521) und Hadrian VI. (1522-1523)
Der Papst in der Engelsburg: Clemens VII. (1523-1534)
AUSBLICK
EINHEIT UND VIELHEIT DER CHRISTENHEIT
Ökumenische Sehnsucht
Der bedrohte Papst
Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | Statistiky toplist | Zpět nahoru