Mannheim: Staří Keltové byli ve starověku obávání lovci lebek

Staří Keltové žijící i na našem území byli ve starověku obávanými lovci lebek. Antický historik Diodór podrobně uvádí, že svým nepřátelům uřezávali přímo na bojišti hlavy a zavěšovali si je jako trofeje na krk svých koní. Doma je pak přibíjeli hřebíky na vchody svatyň nebo brány oppid, dokonce jimi zdobili i vlastní obydlí. Pro Řeky, ale i pro otrlé Římany to prý bylo učiněné barbarství.

Hlavy padlých náčelníků Keltové složitě balzamovali a ukazovali je vzácným hostům jako největší poklady. Lebek bývalých soupeřů využívali i jako bizarních pohárů, z nichž při oslavách pili neředěné víno. Měli je dokonce speciálně upravené tak, že na hlavě zůstaly i vlasy, uvnitř však byla lebka pečlivě vyčištěná a vyleštěná.

Keltům jako děsivým sběratelům lidských trofejí je nyní věnovaná část velké historické a antropologické výstavy nazvané Kult lebek (Schädelkult), která představuje až do konce dubna příštího roku v německém Mannheimu (Reiss-Engelhorn-Museen) nejrůznější podoby uctívání lidské lebky od pravěku až po současnost.

Keltské archeologické nálezy, které pocházejí z různých míst Německa a Francie, bez jakýchkoliv pochybností naznačují, že antičtí spisovatelé si ani v nejmenším nevymýšleli.

Řada lebek objevených v keltských oppidech byla záměrně proražena, tak aby se otvorem dal kvůli zavěšení prostrčit provaz, a v některých dodnes zůstaly trčet obrovské železné hřeby, pomocí kterých byly lidské trofeje přibity na dřevěné trámy.

Nejde vůbec o nějaké ojedinělé či vzácné nálezy. Naopak jejich četnost jen potvrzuje, že staří Keltové byli přímo náruživými lovci lebek, a to na rozsáhlém území od Moravy a Čech až po Španělsko.

S umístěním uřezaných hlav počítali i jejich architekti. Některé pilíře a sloupy z průčelí keltských svatyň na jihu Francie měly vyhloubené speciální otvory, aby se tam dala pohodlně umístit lebka zabitého nepřítele.

Téma objevíme i v uměleckých dílech. Třeba v muzeu v Aix-enProvence jsou soubory keltských soch, které velmi realisticky zobrazují usekané hlavy. Zřejmě šlo o pozůstatky výzdoby chrámu nebo obětního oltáře.

Přední český odborník Jan Filip už před mnoha lety upozornil na to, že na keltských pohřebištích, jako třeba v Letkách u Prahy, se občas nachází kostra bez lebky. Což prostě znamená, že hlava byla použita jako „lovecká" trofej k výzdobě svatyně či domu.

Kdybychom v době starověku navštívili proslulé oppidum Závist na pravém břehu Vltavy při jižním okraji Prahy, asi bychom se hodně divili, jak bizarně byla vyzdobená zdejší akropole.

PhDr. PeterKováč

Internet k výstavě:

http://www.schaedelkult.de/

Text k obr:

Lebka probitá obrovským železným hřebem je hrůzným důkazem toho, jak staří Keltové veřejně vystavovali uťaté hlavy svých nepřátel. Foto katalog Schädelkult, Reiss-Engelhorn-Museen, Mannheim.

Text k obr:

Uťaté hlavy nepřátel z oppida d'Entremont v jižní Francii, dnes je toto sochařské keltské veledílo ve sbírkách muzea v Aix-en-Provence.