ohlasy v médiích detailmartina kudlíková

Martina Kudlíková

Kristova trnová koruna

Studia mediaevalia Bohemica

číslo 1, Praha 2009 (2010), s. 154-155.

 

Druhý svazek proponované pětidílné ediční řady Stavitelé katedrál od historika umění Petera Kováče se věnuje jedné z nejvýznamnějších relikvií křesťanského světa a stavbě, jež je s ní nedílně spojena. Kniha se vyznačuje poměrně členitou a neobvyklou strukturou, sestávající vedle rozsáhlého Kováčova úvodu ze statí řady autorů. Zatímco vstupní editorova studie se zabývá řadou základních údajů a vzájemných souvislostí, speciálnější problémy jsou pojednány v již dříve publikovaných článcích dalších badatelů.

Kováč seznamuje čtenáře s podobou Kristovy trnové koruny, s jejím významem i paradoxní symbolikou. Pozornost věnuje jak translaci koruny z Konstantinopole do Paříže, tak dění předcházejícímu („darování" relikvie konstantinopolským Balduinem II.). Autor pak popisuje Ludvíkem IX. nově postavenou dominantu Paříže, Sainte-Chapelle, která se stala obrovským kamenným relikviářem pro předměty spjaté s Kristovými pašijemi.

Výklad je soustředěn na architekturu, její osudy, objasnění výtvarného programu vitrají a s tím spojenou úlohu světla v sakrálním prostoru. Jako vodítko k této problematice mohou sloužit přiložené dokumenty týkající se náboženského dění v kapli. Vysvěcení Sainte-Chapelle šlo ruku v ruce s další významnou událostí, Ludvíkovou účastí na sedmé křížové výpravě. V souvislosti s přípravami na tuto cestu pojednává jedna z kapitol o budování přístavního města Aigues-Mortes.

Jak již naznačeno výše, těžiště knihy tvoří příspěvky různých autorů k jednotlivým fenoménům souvisejícím s hlavním tématem knihy. Před samotným textem každé studie se nachází poznámka Petera Kováče, jež zahrnuje anotaci předkládaného článku a informace o autorovi a jeho metodologickém přístupu.

Výklad Willibalda Sauerländera, jenž se vztahuje k obrazu středověké Paříže jako těžišti evropského vkusu, sleduje otázku, kdy a v jakých aspektech lze tuto úlohu hlavního královského města nejlépe vysledovat. V této souvislosti se autor kromě architektury (Sainte-Chapelle, Notre-Dame) zabývá například i potřebami pařížské univerzity ve 13. století, díky nimž bylo sídlo Kapetovců povýšeno na jedno z největších center knižní produkce. Paříž se díky translaci trnové koruny a dalších relikvií během vlády Ludvíka IX. stala „druhým Jeruzalémem".

Jerzy Pysiak poukazuje na úspěšné formování sakrální povahy královské moci ve Francii a současně osvětluje příčiny nezdaru přenesení relikvie Kristovy krve do Westminsteru Ludvíkovým příbuzným a vrstevníkem Jindřichem III. Jak vyplývá z Pysiakových argumentů, důležitou roli hrála hodnověrnost relikvií, politická situace a kontext samotné translace, stejně jako rozdílná povaha osobností obou panovníků.

K problematice sochařského programu portálu kostela ve Villeneuve-ľArchevêque se vyslovuje Donna L. Sadler. Upozorňuje na vztah mezi uměleckým dílem, trnovou korunou a sv. Ludvíkem, neboť právě na tomto místě převzal král trnovou korunu z rukou svých poslů.

O samotné Sainte-Chapelle pojednává Otto von Simson, přičemž klade důraz na ikonografii a interpretaci vitrají, význam ilusionismu v architektuře i celkový účinek sakrálního prostoru.

Zcela jiné metodologické postupy jsou příznačné pro australského architekta a historika umění Johna Jamese, jehož studie seznamuje čtenáře s technologií budování středověkých chrámů, konkrétně se specifickými vlastnostmi dobové malty, které v mnohém ovlivňovaly průběh stavebních prací. Z uvedených poznatků lze pak korigovat závěry o datování a „autorství" stavby, v tomto případě jednotlivých pater Sainte-Chapelle.

Chiara Mercuri se zabývá zobrazením ukřižovaného Krista s trnovou korunou, což označuje jako ikonografickou novinku z Paříže. Mercuri sleduje důležitost relikvií pro vznik a rozvoj určitého ikonografického typu v období středověku a okolnosti i konsekvence jeho šíření.

Autor posledního příspěvku Pavol Černý se soustřeďuje na knižní malbu ve Francii za vlády posledních Kapetovců a věnuje se charakteristice projevu označovaného jako „styl Ludvíka Svatého" i hlavním výtvarným rysům jednotlivých knižních žánrů. Stranou neponechává ani osobnosti pařížských iluminátorů, ale především informuje o francouzských památkách na našem území (např. tzv. Bible Arnošta z Pardubic, tzv.Burgundská bible, tzv. Bible Jana z Dražic).

Cenným obohacením svazku jsou vůbec poprvé přeložené antologie středověkých pramenů týkající se Kristovy trnové koruny. Z celkem sedmi dokumentů uveďme alespoň zprávu očitého svědka arcibiskupa Gautiera Cornuta o translaci této významné relikvie do Paříže a část knihy Kristýny Pisánské, v níž se nachází popis návštěvy císaře Karla IV. v Sainte-Chapelle.

Poznámkový aparát nahrazují oddíly s výběrovou literaturou k jednotlivým kapitolám a v závěru také komentovaná bibliografie, což podtrhuje populárnější ladění knihy. A lze očekávat, že i vzhledem ke zdařilému grafickému ztvárnění a kvalitnímu obrazovému doprovodu si kniha širší čtenářskou obec jistě najde.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru