Mistr zvíkovského Oplakávání patřil mezi největší umělecké osobnosti jihozápadních Čech

O anonymním řezbáři zvaném Mistr zvíkovského Oplakávání, který žil na přelomu 15. a 16. století v jihozápadních Čechách, máme jen dílčí informace. Neznáme datum jeho narození ani úmrtí, nevíme, zda byl Čech, Rakušan nebo Němec. I pojmenování je pouze provizorní podle reliéfu Oplakávání Krista v oltáři, který byl druhotně umístěn v kapli hradu Zvíkova (obr. 6). Veškerá fakta o tomto tvůrci musíme odvodit pouze z toho, co nám napovídají jeho zachovaná díla.

Mistra zvíkovského Oplakávání pro dějiny umění objevili v roce 1962 historik umění Jaromír Homolka a restaurátor František Kotrba. Podařilo se jim identifikovat soubor asi patnácti dřevěných plastik, které pocházejí z jihozápadních Čech a mají k sobě svým stylem natolik blízko, že je můžeme považovat za práci jednoho řezbáře a jeho dílny. Téměř jako umělcova signatura působí hladké kulaté tváře s mandlovýma očima, s ostře řezaným horním rtem, s nosem s mírně zvednutou špičkou a s vystupující bradou s malým důlkem uprostřed.

Většina prací Mistra zvíkovského Oplakávání pochází z Kašperských Hor, a také z Horaždovicka, Strakonicka a Prachaticka. Není ani vyloučena jeho činnost pro Bavorsko a Rakousko, což mlhavě nasvědčuje fakt, že dva umělcovy reliéfy Oplakávání Krista, jejichž původ ale není jistý, jsou ve sbírkách diecézního muzea ve Vídni a ve Fränkische Galerie v Kronachu u Bambergu. Jednu z variant mistrova oblíbeného Oplakávání Krista mají dokonce v Paříži, v depozitáři Musée du Petit Palais, ale zdejší kustodi zřejmě ani netuší, čí to je dílo a odkud se tu vlastně vzalo.

V první třetině 16. století byly jihozápadní Čechy, kde Zvíkovský mistr pracoval, ekonomicky silným regionem. Přední aristokratické rody jako Švihovští z Rýzmberka, Rožmitálští na Blatné, Černínové z Chudenic, Rýzmberští na Velharticích tu měly velká panství a hlavní sídla. Hrady a zámky jako Rabí, Švihov nebo Blatná dodnes svědčí o luxusu i českém stavitelském mistrovství v době vlády jagellonských králů. Jejich majitelé ostatně patřili v Praze k předním hodnostářům a spolupodíleli se na správě Českého království. Žili tu však i bohatí obchodníci a zlatokopové.

Kašperské Hory, kde se Mistr zvíkovského Oplakávání asi na čas usídlil, prosluly v pozdním středověku dolováním zlata a svá významná privilegia hornické město získalo už za lucemburských panovníků. I když výtěžky drahého kovu na přelomu 15. a 16. století už nebyly nijak velké, město prosperovalo díky zlatonosné pověsti dál a bohatlo z živého obchodu s Bavorskem.

Cesta, nazývaná Zlatá stezka nebo Zlatá silnice, za husitských válek zpustla, ale byla v plném rozsahu obnovena po roce 1458. Spojovala Pasov s Kašperskými Horami, Sušicí a Klatovy a vedla pak dál až do Plzně. Hospodářský růst a prosperita jihozápadních Čech v první třetině 16. století se odrazila i v uměleckých zakázkách, takže Mistr zvíkovského Oplakávání tu měl poměrně hodně práce.

Bohatí kašperskohorští podnikatelé si u tohoto řezbáře objednali někdy kolem roku 1520 velký křídlový oltář pro děkanský kostel na hlavním náměstí, z něhož se dochovaly tři stojící sochy v téměř životní velikosti: sv. Linhart (obr. 4 a 5), sv. Markéta (obr 1 a 2) a Madona na půlměsíci (obr. 3). První plastika je dnes v pražské Národní galerii, dvě zbývající v Muzeu Kašperské Hory. Tyto sochy stály kdysi v centru skříně oltáře. Až v době baroka byly sundány a rozmístěny v různých částech chrámu: sv. Markéta a Madona na půlměsíci se našly na kruchtě kostela, sv. Linhart byl do Prahy zakoupen od soukromníka z Kašperských Hor.

Podobný obrovský oltář z lipového dřeva Mistr zvíkovského Oplakávání zřejmě vytvořil i pro konkurenční město Prachatice, které tehdy patřilo Rožmberkům. Ve zdejším pozdně gotickém kostele jsou dodnes zachovány jeho čtyři reliéfy zachycující příběhy ze života Krista a Panny Marie (obr. 7 a 8). Škoda že se mnohametrové křídlové oltáře v Kašperských Horách a v Prachaticích nezachovaly ve své původní podobě. Asi bychom si tohoto řezbáře vážili podobně jako Slováci Mistra Pavla v Levoči.

Často se má za to, že Mistr zvíkovského Oplakávání byl žákem a poté i tovaryšem jiného významného umělce, který zřejmě sídlil v Českých Budějovicích a nazýváme ho provizorně Mistrem žebráckého Oplakávání, podle reliéfu, který je dnes ve sbírkách pražské Národní galerie. Mezi oběma tvůrci však existují značné rozdíly.

Zatímco Mistr žebráckého Oplakávání preferoval kontrasty vyhloubených a oblých tvarů, lákala ho citová emoce postav a expresivní deformaci lidského těla dával do služeb duchovního prožitku, Mistr zvíkovského Oplakávání byl vždy věcnější, víc ho zajímal smyslový svět, klidné rozjímání a měl zálibu v hladké a oblé formě. Přičteme-li k tomu, že se oba autoři dosti lišili nejen naturelem, ale i jinak řezbářsky cítěnou hmotou, napadá nás, že spíše šlo o generační vrstevníky, kteří byli v jižních a jihozápadních Čechách vzájemnými konkurenty.

Oba řezbáři tvořili v první polovině 16. století, byli tedy současníky italského renesančního sochaře Michelangela. Ten by se ale jejich umění asi srdečně zasmál. O svých vrstevnících severně od Alp měl to nejhorší mínění. Tvrdil, že se snaží dojmout své diváky k slzám laciným sentimentem, nemají cit pro skutečnou harmonii, chybí jim smysl pro symetrii a proporce, pracují bez pečlivého výběru a zcela postrádají klasický patos i monumentalitu.

Pravdu měl jistě v tom, že Mistr žebráckého Oplakávání i Mistr zvíkovského Oplakávání jsou zcela vzdáleni ideálům antického umění, které byly základem renesance. Že však hrdě obstojí svými díly ve středoevropské konkurenci, to nyní jasně naznačuje v Kutné Hoře výstava Europa Jagellonica (otevřená v GASK do 30. září), kde jsou oba řezbáři reprezentativně zastoupeni.

Mistr zvíkovského Oplakávání tam má svoje sochy, které někdy kolem roku 1520 vytvořil pro velký oltář, který byl v 16. století uměleckou chloubou zlatokopů a obchodníků v Kašperských Horách.

Peter Kováč

Foto Peter Kováč

K tématu viz také odborné studie:

http://www.stavitele-katedral.cz/peter-kovac-videnske-oplakavani-zvikovskeho-mistra/

http://www.stavitele-katedral.cz/peter-kovac-svata-trojice-z-ceskych-budejovic-mistra-zebrackeho-oplakavani/

K výstavě EUROPA JAGELLONICA v Kutné Hoře:

http://www.stavitele-katedral.cz/europa-jagellonica-art-and-culture-in-central-europe-under-the-reign-of-the-jagiellonian-dynasty-1386-1572-in-kutna-hora-czech-republic/

http://www.stavitele-katedral.cz/europa-jagellonica-vystava-v-kutne-hore-v-galerii-gask-o-umeni-a-kulture-ve-stredni-evrope-za-vlady-jagelloncu-je-svetovou-senzaci-art-and-culture-in-central-europe-under-the-reign-of-the-jagiellonian-dynasty/