Mnichov (München): Výstava Pracht und Pergament představí neslavnější poklady středověké knižní malby z let 780-1180

Anotace:

Od 19. října 2012 bude v mnichovské Kunsthalle Hypo-Kulturstiftung k vidění jedinečná výstava „Pracht und Pergament" s podtitulem „Schätze der Buchmalerei von 780 bis 1180", jež představí veřejnosti nejvýznamnější dochované rukopisy ze sledovaného období. Návštěvníci tak budou moci vidět skutečné poklady „německé" knižní malby od doby karolínské až po díla románská.

Vystaveno bude asi sedmdesát pět manuskriptů, z nichž se dnes většina nachází ve fondu Bavorské státní knihovny v Mnichově (Bayerische Staatsbibliothek), tři rukopisy pak na výstavu zapůjčí ještě Státní knihovna Bamberg (Staatsbibliothek). Bude to vůbec poprvé, co budou tyto skvosty představeny veřejnosti v tak velkém rozsahu.

Dva nejstarší manuskripty pocházejí ještě z doby posledního bavorského vévody z rodu Agilofingrů, Tassila III. Je na nich znatelný vliv soudobých italských děl, který je jistě spjat s vévodovou manželkou, dcerou langobardského krále.

Uměleckou produkci 9. století, karolínskou knižní malbu prezentují díla vzniklá v jihoněmeckých centrech, kterými byly např. Salcburk, Tegernsee a Freising.

Otonská knižní malba, tedy malba mezi roky 950 až 1050, je ukázkou jednoho z uměleckých vrcholů knižního umění středověké Evropy. Knižní malířství bylo jedním z nejvýznamnějších druhů výtvarného umění této doby, o čemž svědčí jednotlivá dochovaná díla. Největší vliv na formování umělců mělo nejen karolínské, ale také pozdně antické a byzantské umění.

V otonských rukopisech se často objevují monumentální zobrazení panovníků, v nichž je vyjádřeno spojení mezi císařstvím a světovládou Krista, zároveň se jedná o prezentaci „svatosti" císařské moci.

Představitelé světské i duchovní moci, králové i císařové si v nejlepším písařských dílnách a malířských centrech nechávali zhotovovat četné liturgické rukopisy - evangeliáře, knihy perikop a sakramentáře. Tato díla pak byla opatřena nádhernými vazbami zdobenými zlatem a drahými kameny, jež byly nedílnou součástí jedinečných kodexů.

Dva z těchto rukopisů patří k tomu nejkrásnějšímu, co vůbec bylo vytvořeno. Prvním je fascinující a zároveň luxusní Evangeliář Oty III. (kolem 1000) s jeho proslulým zobrazením, druhým pak Kniha perikop Jindřicha II. (asi 1007 až 1012). Oba manuskripty vznikly na ostrově Reichenau a v roce 2003 byly zapsány na seznam dokumentů světového dědictví UNESCO. Třetím významným dílem, které nebude na výstavě chybět, je světoznámá Bamberská apokalypsa (kolem 1010).

Dalším významným centrem bylo Řezno, z jehož „produkce" budou představeny např. Evangelistář abatyše Uty a Sakramentář Jindřicha II.

Otonská knižní malba přetrvala až do období vlády sálské dynastie. Přechod mezi otonským a románským knižním malířstvím nelze přesně určit, jak na výstavě dosvědčí vybrané manuskripty 11. a 12. století.

K výstavě „Pracht und Pergament", která potrvá až do 13. ledna 2013, vyjde i stejnojmenná publikace s katalogem (Hirmer Verlag, asi 280 stran).

Marek Zágora

Internet:

www.hypo-kunsthalle.de/newweb/buchmalerei.html