Mnichov: Nakladatelství Hirmer vydalo monografii o katedrále v Parmě jako o velkém díle transalpské komunikace

Německá uměnověda věnuje už více než 150 let systematickou pozornost středověkému umění Itálie. Tradice tu má hluboké kořeny a začíná někde v první polovině 19. století, kdy se architekt Heinrich Wilhelm Schulz z Drážďan rozhodl, že krok za krokem prozkoumá s pověstnou německou pečlivostí středověké památky jižní Itálie. Na cestě ho tehdy doprovázel jeho mladší kolega Anton Hallmann a oba zaznamenávali ze svého pohledu nejdůležitější stavební díla regionu nejen historicky a listinně, ale začali jako první provádět i důkladná měření a stavebně-historické průzkumy.

Německé práce o středověkém dědictví Itálie jsou vždy objevné, faktograficky důkladné, nabízí přesné analýzy a rozsáhlá stylová srovnávání. Svoji pozornost Němci v poslední době zaměřili na významné italské katedrální stavby.

V rámci edice Die Kirchen von Siena vydalo nakladatelství Deutscher Kunstverlag v roce 2006 téměř vzorové umělecko-historické zpracování katedrály P. Marie v Sieně v podobě monumentální třídílné publikace zpracované předními historiky umění pod vedením Walttera Haase a Detharda von Winterfeld. Jürgen Wiener zas loni věnoval úctyhodný rozbor gotické katedrále v Orvietu v bohatě dokumentované knize Lorenzo Maitani und der Dom von Orvieto (nakladatelství Imhof, Petersberg).

Další vzorovou ukázkou se nyní stala rozsáhlá publikace o katedrále v Parmě, vynikajícím románském stavitelském díle Lombardie. Kniha vznikla v rámci projektu Römische Studien der Bibliotheca Hertziana a vydalo jí mnichovské nakladatelství Hirmer. Autorem publikace je Manfred Luchterhandt, působící na Institutu pro dějiny umění na univerzitě v Münsteru, který vystudoval historii, germanistiku, dějiny umění a archeologii ve Würzburgu, Padově a Římě. Kniha je jeho doplněnou a rozšířenou doktorskou dizertací.

Luchterhandt na základě stavebního průzkumu, archivních pramenů i stylové analýzy architektonických článků a sochařské dekorace rekonstruuje historii této neobyčejné románské stavby. Poukazuje na obrovský vliv Milána v rámci Lombardie, který se v Parmě projevil zejména ve 12. století a především v sochařství. Lokální stylové a chronologické problémy autor propojuje s aktuální politickou a hospodářskou situací v samotném městě i v celé Lombardii. Luchterhandt však jde dál.

Ukazuje na vzájemnou spřízněnost Lombardie a střední Evropy, mapuje detailně vztah vysoké severoitalské církevní hierarchie k císařskému dvoru, sleduje prostřednictvím analogií i historických souvislostí cesty umělecké výměny a genezi motivu i celkové koncepce v rámci území bývalé Svaté říše římské.

Alpy nebyly ve středověku nepřekročitelnou hranicí, ale mostem spojení severu a jihu a architekti parmské katedrály i jejich donátoři (jako třeba biskup Hugo v 1. polovině 11. století) patřili mezi dobré znalce architektury císařů otonské a sálské dynastie. Velkou roli tu sehrál vliv staveb porýnských chrámů jako byla katedrála ve Špýru nebo v Limburku.

Podněty však byly oboustranné. Často se v charakteristice různých románských staveb střední Evropy setkáme s pojem lombardského vlivu. Luchterhandt dává těmto analogii konkrétní podobu, nejen uměleckou, ale i společenskou a politickou. Naznačuje, jak vše bylo vzájemně propojeno. Lombardská tradice ve střední Evropě ostatně měla až svoje dlouhé trvání až do doby pozdního baroka. Luchterhandt mapuje první plodné počátky této vzájemné kulturní spolupráce, kterou nazývá „transalpskou komunikací", jež se projevovala v architektuře, ale i knižní malbě a sochařství.

To vše spojuje autor s detailní analýzou samotné parmské románské architektury, její sochařské dekorace a také konfrontací s dobovými archivními prameny, spojením s milánskou církevní reformou a sledováním narůstající konfrontace rostoucí moci měšťanstva se zdejším biskupem a kapitulou.

PhDr. Peter Kováč

Manfred Luchterhandt Die Kathedrale von Parma (Architektur und Skulptur im Zeitalter von Reichskirche und Kommunebildung), Römische Studien der Bibliotheca Hertziana, 608 stran, 570 reprodukcí, 100 plánů, půdorysů, 22,5 x 30 cm, Hirmer, München 2009, cena 140 eur.