archiv detailmünster: jezdecké pomníky 14. - 16 století jako velké téma gotického a renesančního sochařství

Münster: Jezdecké pomníky 14. - 16 století jako velké téma gotického a renesančního sochařství

Velké vážnosti se ve středověké, renesanční a barokní Evropě těšila antická jezdecká socha císaře Marka Aurelia, která byla kdysi umístěná na Lateránu a sochařem Michelangelem byla přesunuta na římský Kapitol. Jako dominantu ji najdeme i na ideální mapě Říma, kterou na začátku 15. století namalovali bratří z Limburka v Přebohatých hodinkách vévody z Berry. Marcus Aurelius byl dlouho považován za vyobrazení Konstantina a velkolepá antická socha tak měla připomínat památku prvního křesťanského císaře, který tzv. Konstantinovou donací předal vládu nad Římem papežovi Silvestrovi a všem jeho následovníkům. U jezdce se proto čas od času konala i okázalá představení dokládající moc církve.

Jiná jezdecká socha císaře stála na obrovském sloupu před chrámem Hagia Sophia v Konstantinopoli, v duchovním centru východního křesťanství. Šlo o monument k poctě Justiniána I. Podrobně se o něm v 6. století zmiňuje byzantský historik Prokopios z Kaisareie. Kůň byl prý obrovitý a jezdec přímo kolosální, oděný jako řecký hrdina Achilles. V levé ruce panovník držel kouli s křížem. Koule symbolizovala, že mu byla podřízena pevnina i moře, kříž pak byl záštitou jeho vítězství ve válkách. Pravá paže byla vztyčena a mířila na Východ, proti tam sídlícím barbarům. Císař je měl velitelským gestem pacifikovat. Socha zůstala na svém místě i po vyplenění města křižáky v roce 1204. Ze sloupu ji sundali až Turci v roce 1453. Pak ještě několik let zůstala nedotčena. Až sultán Bayezid II., nejstarší syn vítězného Mehmeda II., nechal Justiniána i s koněm roztavit.

Antické jezdecké sochy se staly inspiračním příkladem pro umělce pozdního středověku a renesance a jezdeckým pomníkem jako prestižní zakázkou se zabývali i velikáni jako byl Donatello, Verocchio nebo Leonardo da Vinci. Tohoto tématu se týká speciální sborník, který připravili Joachim Poeschke, Thomas Weigel, Britta Kusch-Arnhold. Největší pozornost je v knize věnována italským jezdeckým plastikám od 14. do začátku 19. století. Zlatá doba náleží období 1440 - 1640; tehdy se jezdecké monumenty staly módní záležitostí v celé západní Evropě a realizováno bylo celkem třináct ze zamýšlených třicet velkých bronzových plastik. Ideálním materiálem byl především bronz, který objednavatelům nejvýstižněji ztělesňoval sílu, moc a slávu a nejvíce vyhovoval také nápodobě umění all'antica. Nakladatelství Rhema Verlag chystá na toto téma i další speciální knihu Raphaela Beuinga Reiterbilder der Frührenaissance (Monument und Memoria), která by měla vyjít koncem léta 2009.

PhDr. Peter Kováč

 

Joachim Poeschke, Thomas Weigel, Britta Kusch-Arnhold (ed.), Praemium Virtutis III, Reiterstandbilder von der Antike bis zum Klassizismus, Münster 2008, 336 stran, cena 51 eur.

 

Obsah sborníku:

Johannes Bergemann: Virtus - Antike Reiterstatuen als politische und gesellschaftliche Monumente

Saverio Lomartire: La statua del Regisole di Pavia e la sua fortuna tra Medioevo e Rinascimento

Stephan Selzer: Reitende Macht - Italienische Condottieri und ihre Pferde im 14. und 15. Jahrhundert

Volker Hunecke: »Dux aetatis suae cautissimus« - Feldherrntugenden und republikanische Reitermonumente im langen Quattrocento

Peter Seiler: Praemium virtutis oder abominabile idolum? - Zur zeitgenössischen Rezeption des Reitermonuments des Bernabò Visconti in Mailand

Raphael Beuing: Grabmal und Reiterbild des Paolo Savelli in Venedig

Joachim Poeschke: Reiterbilder und Wertesymbolik in der Frührenaissance - Zum Gattamelata-Monument Donatellos

Martin Gaier: Hölzerne Pferde als goldene Kälber - Zu den Reitermonumenten in venezianischen Kirchen

Victoria Avery: Virtue, Valour, Victory - The Making and Meaning of Bronze Equestrian Monuments (ca. 1440 - ca. 1640)

Claudia Echinger-Maurach: Michelangelos und Daniele da Volterras Reiterdenkmal für König Heinrich II. von Frankreich

Dietrich Erben: Die Krise des Reiterdenkmals und das Wachstum der Staatsgewalt im 16. Jahrhundert

Johannes Myssok: Der vertauschte Reiter - Zum Standbild Napoleons für Neapel und seinem Schicksal


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru