faksimile detailnejkrásnější středověké rukopisy viii. – bible václava iv.

Nejkrásnější středověké rukopisy VIII. – Bible Václava IV.

Nejvýznamnějším rukopisem, který se dochoval z proslulé soukromé knihovny římského a českého krále Václava IV., je nedokončený opis druhého nejstaršího překladu bible do němčiny, který vznikl v posledním desetiletí 14. století, i když nemůžeme vyloučit, že se na něm začalo pracovat již v 80. letech.

Originál svázaný do šesti svazků je dnes chloubou sbírek Rakouské národní knihovny (Cod. 2759-2764, od 144 do 240 folií). Rukopis vznikl v Praze pro krále Václava IV. Po jeho sesazení z římského trůnu v roce 1400 byly práce na rukopise přerušeny. V posledních letech svého života uschoval král knihovnu v klenuté místnosti své oblíbené rezidence na Novém hradě u Kunratic.

Po jeho smrti v srpnu 1419 byla knihovna z velké části rozkradena a fragment bible se pravděpodobně dostal do rukou jeho nevlastního bratra Zikmunda Lucemburského. Po něm pak zdědil bibli jeho zeť a nástupce Albrecht Habsburský. Fridrich III. Habsburský chtěl v roce 1441 v díle pokračovat, ale k jeho dokončení nakonec nedošlo. Roku 1447 byl rukopis poprvé svázán do tří svazků. V roce 1500 bylo dílo převezeno do Innsbrucku a roku 1580 se pak nacházelo v majetku arcivévody Ferdinanda Tyrolského na zámku Ambras. Když v roce 1665 vymřela tyrolská větev Habsburků, stala se jejich knihovna součástí Dvorní knihovny ve Vídni. V roce 1790 získala Václavova bible svou současnou šestisvazkovou podobu. Od roku 1918 je v majetku Rakouské národní knihovny. Své současné signatury „nese“ od roku 1936.

Bible Václava IV. je vskutku monumentálním dílem. Na téměř dvou a půl tisících stranách (1 214 pergamenových listů) o rozměrech přibližně 53 na 36,5 cm je k vidění celkem 654 miniatur a iniciál, k tomu další četná vyobrazení v droleriích a bordurách, na nichž se podílelo minimálně devět iluminátorů. Na výzdobě se navíc ještě podíleli i četní florátoři. Dva iluminátory známe dokonce jménem: prvním je Frana – dvorní malíř František, o němž máme i několik písemných zpráv, druhým pak Mikuláš Kuthner, který do Prahy přišel nejpravděpodobněji ze Slezska. Ostatní malíři se většinou označují podle části, kterou „ilustrovali“: Mistr knihy Rút, Mistr Samsonovy historie...

Dílo zůstalo bohužel nedokončeno, neobsahuje ani celý Starý zákon, Nový zákon chybí úplně. Na některých foliích se dochovaly pouze kresby, resp. několik set latinsky psaných instrukcí, jež přibližují, co mělo být na daném listu zobrazeno. Odhaduje se, že v případě dokončení by rukopis čítal kolem osmnácti set pergamenových listů a asi dvou tisíc miniatur a iniciál, což by z díla učinilo nejrozsáhlejší středověký manuskript.

V případě Václavovy bible se jedná o opis druhého nejstaršího německého překladu Vulgáty, který vznikl již kolem roku 1375 a financoval jej kutnohorský mincmistr Martin Rotlev. Ten pocházel z bohaté staroměstské patricijské rodiny, která byla v úzkém vztahu s českými králi z rodu Lucemburků. Autor překladu není znám, ale lze předpokládat, že jím byl pražský Němec.

Vedle němčiny nalezneme ve Václavově bibli i další jazyky: latinu, na miniaturách hebrejštinu a na nápisových páskách starou češtinu. Nejznámější je králova devíza: „Toho bzde toho“, s níž si odborníci lámou hlavy již několik desetiletí. Jedním z možných vysvětlení může být staročeský překlad latinského Saecula saeculorum.

Každá stránka je rozdělena na dva sloupce po 36 řádcích a je jisté, že většinu napsal jeden písař. Pouze na menších částech se podíleli i další. Celkem pak můžeme rozeznat tři písaře.

Na první pohled zaujmou i laika jednotlivé nádherné miniatury, které jsou obrazovým doprovodem biblických textů a zároveň dokumentují v mnoha detailech život v období vrcholného středověku. I proto jsou významným ikonografickým pramenem pro poznání doby svého vzniku.

Fascinující je také výzdoba bordur a drolerií, jež nabízí jedinečnou exkurzi do symbolického a myšlenkového světa českého a římského krále Václava IV. Jedná se zejména o četná vyobrazení lazebnic, ledňáčků, točenic, divých mužů i samotného krále, resp. dvořana uvězněného v iniciále W, resp. E. Řada těchto symbolů nedá spát odborníkům, zejména historikům umění a historikům. Často jsou vysvětlitelné pouze ve správném kontextu s biblickým textem. Jiné zase souvisí se vztahem krále ke královně. Velkou část z nich už asi ale nikdy nerozluštíme.

V rukopisu mnohokrát objevíme zobrazení samotného Václava IV. Nejčastěji je vypodobněn v droleriích, v nichž není prezentován jako panovník, ale jako prostý smrtelník oděný podle poslední módy. Najdeme však i vyobrazení, na nichž je král nahý v péči lazebnic. Pravdou ale je, že se stále vedou diskuze, zda se opravdu u muže obsluhovaného lazebnicemi či uvězněného v kládě ve tvaru W, resp. E jedná o zobrazení krále nebo pouze nějakého anonymního dvořana. Prohlédneme-li si ale jednotlivá zobrazení podrobněji, zjistíme, že mužova tvář nese fyziognomické rysy českého a římského krále Václava IV., které známe z jiných dochovaných zobrazení.

Velice oblíbeným motivem Václavových rukopisů jsou diví muži, kteří se v největším počtu vyskytují právě v nedokončené bibli. Najdeme je především v droleriích a také na dalších iluminacích, jež nemají nic společného s biblickým textem. Diví muži, srstí porostlé bytosti s dlouhými vlasy a vousy, již od antiky symbolizovali tělesnou sílu, nezkrotnou plodnost a sexuální touhy. Jejich srst má většinou hnědou barvu, ale objevíme i muže se šedou srstí a dokonce albíny. Někdy jsou dokonce dáváni do přímé souvislosti s králem Václavem, i když tato identifikace je velice problematická.

Projdeme-li celý fragment Václavovy bible, najdeme hned několik desítek vyobrazení divých mužů. Nejčastější jejich rolí je role štítonošů nebo strážců štítů. Postavy divých mužů jsou pokryté srstí a jejich „módním“ doplňkem je pak většinou pouze točenice převážně modré barvy, uvázaná buď kolem čela, nebo kolem pasu.

Diví muži jsou vedle točenice spojováni také s některými dalšími symboly Václava IV., jako jsou ledňáček nebo vědérko, které bylo typické pro postavy lazebnic. Někteří z nich drží nápisovou pásku s proslulým úslovím „toho bzde toho“. Zajímavá jsou rovněž vyobrazení divých mužů s kyji, které snad mohou symbolizovat mužnost a mužskou potenci. Na druhé straně mohou být ale i zástupci lidu, který není spokojen se situací a chystá se ke vzpouře.

Diví muži, kteří jsou nejčastěji vyobrazeni ve dvojicích, slouží převážně králi, jak to vidíme i na některých reprezentativních vyobrazeních římského a českého krále Václava IV. v majestátu.

Ve Václavově bibli jsou dále zobrazeny lazebnice s nástroji svého řemesla, vědérkem a věníkem, které jsou symboly očištění. Lazebnice, spoře oděné mladé ženy, jsou v bordurách často rovnocennými protějšky samotného krále. V případě, že společně s králem tvoří pár, bývají ztotožňovány s královnou.

Do popředí se dostává s lazebnicemi spjatý motiv lázně jako symbolu obrody a znovuzrození. Motiv lázně byl původně dáván do bezprostřední souvislosti s Václavovým dvorským řádem, ale v písemných pramenech se o lázni neobjevují vůbec žádné zprávy. Proto scény, na nichž je král obsluhován lazebnicemi, mohou být interpretovány jako vizualizace pokání, obrody, očištění… Lazebnice bývá interpretována také jako dvojnice Venuše. Může být však též vnímána jako personifikace „poslušného lidu“.

Dalším tradičním emblémem, který se objevuje i na některých stavbách z doby Václava IV., je točenice. Ta je tradičně vnímána jako pouto lásky. Může být ale též symbolem zákona, který odstraňuje vzpouru a nesvornost. Točenice jako symbol Božího zákona se pak nejčastěji objevuje uvázaná kolem hlavy, krku, ruky a pasu (beder).

Stříbrná točenice se stala odznakem Václavova dvorského řádu, v němž symbolizovala Boží zákon a svrchovanou moc panovníka. Boží zákon je pak vnímán jako „pouto lásky” a zároveň „pouto spásy“.

V točenici je často zobrazen sedící ledňáček. Tato kombinace může vyjadřovat, že bázeň před Bohem a láska k Bohu jsou společně základem moudrosti, která pak panovníkovi a jeho lidu přináší spásu. Ledňáček je navíc již od antiky symbolem lásky, věrnosti, znovuzrození, obnovy, ale i samotného Krista a Zmrtvýchvstání.

Ve Václavově bibli stejně jako v ostatních manuskriptech královy knihovny často narazíme na postavu krále nebo dvořana uvězněného v kládě ve tvaru písmen W nebo E. Písmeno E bývá vykládáno jako iniciála jedné z variant královnina jména Žofie – Offney – Euphemie. Písmeno E však symbolizuje ve staré němčině slovo „zákon“, „svazek“, „sňatek“, „úmluvu“, „slib“. Právě proto v něm bývá uvězněn samotný král. E ale může být také vyjádřením slova „Ehe“ (sňatek), jež symbolizuje nerozlučné spojení Václava IV. s jeho zeměmi.

Písmeno W bývá nejčastěji vysvětlováno jako počáteční písmeno králova jména. W ale ale může být kupř. i symbolem Božího slova (Wort) nebo moudrosti (Weisheit).

Pravý význam výše popsaných emblémů Václava IV. byl v jeho době znám pouze úzké vrstvě dvorské společnosti, takže jejich přesný význam se již asi nikdy nedozvíme.

Všichni milovníci krásných, bohatě iluminovaných manuskriptů si mohou celou Václavovu bibli prohlédnout i v klidu domova, protože originálu věrné faksimile Václavovy bible vydalo v celkem devíti svazcích štýrskohradecké nakladatelství ADEVA. Součástí jedinečného vydání jsou i dva svazky komentáře.

 

Marek Zágora

 

PS: Bibli Václava IV. si mohou všichni milovníci bohatě iluminovaných středověkých rukopisů objednat u česky hovořícího zástupce nakladatelství ADEVA pro Českou a Slovenskou republiku Jana Kociska, tel. +43676 519 50 68, e-mail kocisek@utanet.at

 

Foto faksimile Adeva.

 

Předchozí díly cyklu Nejkrásnější středověké rukopisy:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-i-zlata-bula/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-ii-%E2%80%93-les-belles-heures-du-duc-de-berry/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iii-%E2%80%93-liber-viaticus/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-iv-%E2%80%93-cesty-rytire-jana-z-mandevillu/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-v-%E2%80%93-kodex-manesse/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vi-vysehradsky-kodex/

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-vii-%E2%80%93-bamberska-apokalypsa/


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru