faksimile detailnejkrásnější středověké rukopisy xi. – vídeňský astrologicko-astronomický sborník václava iv.

Nejkrásnější středověké rukopisy XI. – Vídeňský astrologicko-astronomický sborník Václava IV.

Římský a český král Václav IV. byl velice vzdělaný a inteligentní, ale více než panování se věnoval lovu a bibliofilii. Vlastnil jednu z největších knihoven ve střední Evropě, do které bezpochyby převzal i rukopisy, které původně patřily jeho otci Karlu IV. Bohužel nevíme, kolik svazků původně Václavova knihovna měla, nejčastěji se ale hovoří o několika stovkách. Do současnosti se nám bohužel dochoval jen fragment Václavovy knihovny a všechny manuskripty se nacházejí v zahraničí, většina pak v Rakouské národní knihovně ve Vídni.

Mezi sedmi dochovanými manuskripty najdeme hned tři astrologicko-astronomické rukopisy. Z dochovaných písemných pramenů navíc víme, že astrologicko-astronomických rukopisů bylo původně více. Je tedy zřejmé, že se Václav o astrologii i astronomii zajímal. Všechny tři kodexy obsahují latinské překlady stěžejních děl pozdně antické a arabsko-židovské astrologie a astronomie, které jsou pak doplněny novějšími spisy, jejichž autoři navázali na starší tradici.

Velice zajímavý je tzv. Vídeňský astrologicko-astronomický sborník, který je dnes pod signaturou Cod. 2352 uložen v Rakouské národní knihovně. Osahuje celkem 102 pergamenových listů o rozměrech 29,5 x 21,5 cm a je dílem několika písařů. Rukopis můžeme bezpečně datovat roky 1392 a 1393, které jsou uvedeny na dvou reprezentativních iniciálách: iniciále P se dvěma astronomy (fol. 1r) a v iniciále T s Alfonsem X. Kastilským jako astronomem (fol. 34r). Podle králových emblémů, které se objevují hned na několika listech (fol. 34r, 36v, 38r, 40r a 40v), je jisté, že rukopis patřil původně do Václavovy knihovny.

Manuskript obsahuje řadu zajímavých textů, kupř. traktát Michaela Scota „Liber de signis“, jehož text je bohatě iluminován barevnými miniaturami osmačtyřiceti ptolemaiovských souhvězdí a sedmi planet, nebo Výklad tzv. Alfonsových tabulek Johannese Danka. Důležitou částí rukopisu jsou právě tzv. Alfonsovy tabulky, pomocí nichž se vypočítával pohyb planet.

Hlavní výzdobu tvoří celkem 73 miniatur, z nichž převážná většina zobrazuje souhvězdí a planety. Zajímavé jsou ale i medailony s králi, kteří odpovídají na otázky, jejichž odpovědi jsou pak zaznamenány na vnitřní straně listu, nebo v pozdním středověku hojně zobrazované Kolo Štěstěny. Hlavní iluminátory neznáme jménem, proto se označují jako Mistr astronomů, Mistr Michaela Scota a Mistr Johannese Danka.

Z výzdoby lze vyčíst i jednotlivé vlivy. Vedle antických předloh a křesťanských motivů jsou zřejmé i arabské vlivy. Zaujmou i nová souhvězdí Michaela Scota: Drak, Hudebník, Druhý kůň, Nebozez a Standarta.

Rukopis je zajímavý i z hlediska panovnické ikonografie. Nejvýznamnější vyobrazení se nachází na foliu 95r, na němž najdeme medailon s vyobrazením Václava IV. jako římského krále. Na foliích 92v-95r  je zobrazeno celkem šestnáct králů v medailonech, kteří odpovídají na otázky. Všichni sedí na jednoduchých trůnech bez opěradla. Na každé vnější straně folia jsou tři medailony, na vnitřní straně jsou pak zapsány jejich odpovědi. Zaznamenána nejsou jména jednotlivých panovníků, nýbrž jen názvy zemí, kterým vládnou. Každý drží žezlo a královské jablko jako symboly svého postavení, na hlavě mají zlatou korunu. Držení těla i jejich posazení jsou různě obměňována. U medailonu převažuje černé pozadí zdobené zlatými, výjimečně stříbrnými úponky.

Na foliu 92v jsou zobrazeni: nahoře Rex tutorum maximus, uprostřed Rex hispanie excellens, dole Rex Indie prepotens. Na foliu 93r: nahoře Rex anglie ditissimus, uprostřed Rex scocie christianissimus, dole Rex armenie virtutum opifex. Na foliu 93v: nahoře Rex nubie in(v)ictus (?), uprostřed Rex cipri gratiosus, dole Rex babilonie ignotus. Na foliu 94r: nahoře Rex francie primellus, uprostřed Rex thartharorum fulgentissimus, dole Rex sicilie pacificus. Na foliu 94v: nahoře Rex capadotie austerus, uprostřed Rex almanie stren(n)uus, dole Rex libie nobilis.

Na foliu 95r je namalován poslední král - Rex Romanorum invictissimus. Na první pohled je jasné, že se jedná o reprezentativní vyobrazení samotného římského a českého krále Václava IV., což lze „vyčíst“ i z jeho oděvu. Jeho modrý svrchní šat je posetý zlatými vyšívanými písmeny „W“ a „E“, což byly královy oblíbené emblémy. Na hlavě má zlatou korunu, pod níž je dobře vidět bílá točenice, další z emblémů Václava IV.

V rukopisu se nachází s velkou pravděpodobností též Václavův kryptoportrét. Na foliu 34r je v iniciále T vypodobněn u pulpitu sedící král – astronom, konkrétně Alfons X., král Kastilie a Leónu (1221-1284). Panovník je oděn podle módy konce 14. století. Pod královskou korunou má pak uvázanou výraznou točenici, která může odkazovat na Václava IV. Velice bohatá je rovněž okrajová výzdoba listu. Iluminátor namaloval všechny emblémy římského a českého krále Václava IV.: točenici, lazebnici se džberem a věníkem, ledňáčka, písmena E i W.

Zajímavé je i vyobrazení kola paní Štěstěny, které, jak se věřilo, nejen dokázalo dostat člověka na vrchol, ale ještě častěji sráželo do prachu či bahna všechny, od těch nejubožejších až po nejmocnější vládce. Bylo oblíbeným symbolem nestálosti lidského osudu.

Ve Vídeňském astrologicko-astronomickém sborníku jej najdeme na foliu 86r, kde je zařazeno na úvod textů, které pojednávají o lidském osudu. Za velkým kolem stojí mytologická figura Fortuny v módních šatech zelené barvy s korunou na hlavě. Oběma rukama drží špice kola. Na koncích horizontální a vertikální osy je vyobrazen král ve čtyřech různých stádiích štěstí a neštěstí. Král vlevo s korunovou na hlavě drží pásku s nápisem Regnabo (Budu vládnout). Král sedící na vrcholu kola s korunou na hlavě a se žezlem v levé ruce má u sebe nápis Regno (Vládnu). Muž vpravo s hlavou dolů a bez koruny, kterou ztratil, drží pásku s textem Regnavi (Vládl jsem). Poslední muž zcela dole bez koruny a vlastně i bez království drží pásku, která o tom svědčí: Sunt sine regno (Jsem bez království).

Vídeňský astrologicko-astronomický sborník je zajímavý nejen po stránce obrazové, ale i textové.

 

Marek Zágora

 

Předchozí díl cyklu Nejkrásnější středověké rukopisy:

http://www.stavitele-katedral.cz/nejkrasnejsi-stredoveke-rukopisy-x-%E2%80%93-velislavova-bible/

 


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru