Německo: Nejnovější číslo historického časopisu DAMALS je věnováno výročí konání kostnického koncilu

Hlavním tématem únorového čísla německého měsíčníku o historii Damals je jedna z nejvýznamnějších událostí 15. století, kostnický koncil. Právě letos v listopadu uplyne šest set let od jeho zahájení. Koncil v jihoněmecké Kostnici (Konstanz), který skončil až v roce 1418, měl jeden hlavní cíl: vyřešit papežské schizma, jež trvalo od roku 1378.

V roce 1414 nebyli u moci „pouze“ dva papežové, jeden se sídlem v Římě a druhý v Avignonu, nýbrž hned tři: Řehoř XII., Benedikt XIII. a Jan XXIII. V Kostnici byl tak zahájen boj o znovusjednocení katolické církve. Jedním z mnoha bodů, jež se měly na koncilu projednávat, bylo i učení Mistra Jana Husa, který byl do Kostnice pozván.

Kostnice, město u Bodamského jezera, mělo v době koncilu maximálně osm tisíc obyvatel. V letech 1414 až 1418 se pak stalo jakýmsi hlavním městem Evropy, v němž se postupně vystřídalo kolem 70 000 hostů. Koncilu se zúčastnili nejvýznamnější představitelé církevní i světské moci.

Na konání samotného koncilu se domluvili v roce 1413 římsko-německý král Zikmund Lucemburský a papež Jan XXIII. Především pro Zikmunda Lucemburského mělo konání koncilu velký význam, samozřejmě ještě větší pak jeho výsledek. Nakonec se podařilo papežské schizma odstranit a jediným papežem byl zvolen Martin V.

Navíc byl posílen význam koncilů, jež se měly konat pravidelně alespoň jednou za deset let. Další důležité otázky, na něž měl koncil najít odpovědi, zůstaly však nezodpovězeny, hlavní cíl byl ale splněn.

U příležitosti šestistého výročí zahájení kostnického koncilu bude v Kostnici od 27. dubna do 21. listopadu 2014 k vidění velkolepá zemská výstava nazvaná „Das Konstanzer Konzil. Weltereignis des Mittelalters 1414-1418“, kterou připravilo Bádenské zemské muzeum v Karlsruhe. Výstava se bude věnovat nejen samotnému koncilu, ale velká pozornost bude věnována také městu konání.

Více než tři sta exponátů z dvaceti zemí představí světovou událost i jednotlivé významné osobnosti, které se jí zúčastnily. Mezi nejzajímavější exponáty budou bezpochyby patřit exempláře proslulé Kroniky kostnického koncilu Ulricha Richentala, berla papeže Benedikta XIII. či fragment oděvu českého kazatele a reformátora Jana Husa.

Hlavnímu tématu jsou věnovány celkem čtyři texty, které doplňuje dvoustrana s chronologií nejvýznamnějších událostí, jež koncilu předcházely, respektive následovaly krátce po jeho skončení (1378-1433).

První text přibližuje události, které koncilu předcházely. Začíná tedy již v roce 1378, kdy došlo postupně ke zvolení dvou papežů, z nichž jeden sídlil v Římě a druhý v Avignonu. Ve stejném roce zemřel římský císař a český král Karel IV., takže neměl čas na nastalou situaci řádně reagovat.

Jeho nástupce Václav IV. se rovněž nedokázal postavit problému tváří v tvář. V roce 1409, kdy byl římsko-německým panovníkem Ruprecht Falcký, byl dokonce v Pise zvolen papež třetí. Až Václavův mladší bratr Zikmund se poté, co byl zvolen římsko-německým králem, rozhodl, že papežské schizma vyřeší. Nešlo mu pouze o vyřešení nastalé krize, ale myslel i do budoucna, kdy chtěl dosáhnout císařské korunovace.

Byl to právě Zikmund Lucemburský, římsko-německý a uherský král, jenž se stal určující postavou celého koncilu. Byl to on, který svou autoritou, diplomacií a velkou energií dotáhl celé setkání ke konečnému úspěchu. Když hrozilo, že koncil skončí ještě dříve, než pořádně začal, byl to Zikmund, kdo dokázal natolik upoutat pozornost účastníků, že Kostnici nakonec neopustili.

Jeden z textů je věnován také Janu Husovi a procesu s ním, který nakonec skončil jeho odsouzením a upálením na hranici. Dodnes na místě, kde byl upálen, stojí tzv. Husův kámen, nejstarší pomník tohoto významného kazatele.

Pozornost je věnována i Jeronýmu Pražskému, intelektuálovi, jehož zásluhou se do českých zemí dostaly Wyclifovy spisy, jež měly velký vliv nejen na Jana Husa a jeho učení. Také on zemřel v Kostnici na hranici a jeho popel byl stejně jako v případě Husově vsypán do Rýna.

Poslední z příspěvků představuje město Kostnici, které v době konání koncilu zažilo nebývalý rozkvět, kterého dokázali ve svůj prospěch využít především schopní obchodníci a „podnikatelé“. Ve městě se několikanásobně zvýšil počet obyvatel a je zajímavé pročítat si dobová svědectví o tom, jak to ve městě vypadalo a zároveň fungovalo. Svědectví přinášeli nejen samotní účastníci koncilu (kupř. Oswald von Wolkenstein), ale i někteří kostničtí měšťané s Ulrichem Richentalem v čele.
Všechny texty jsou doplněny bohatým obrazovým doprovodem.

Převahu pak mají četné miniatury z Richentalovy kroniky, konkrétně z bohatě ilustrovaného kostnického opisu, který vznikl kolem roku 1465. Tento jedinečný exemplář se dnes nachází v kostnickém Rosgartenmuseum a nedávno bylo vydáno jeho úplné faksimile (Theiss Verlag, 304 stran, cena 99,95 euro).

Marek Zágora

Damals. Das Magazin für Geschichte 2/2014, Konstanzer Konzil. Ringen um die Einheit der Kirche, 92 stran, cena 6,90 euro.

Příspěvky k hlavnímu tématu:

Ansgar Frenken, Vorgeschichte des Konzils: Vom Schisma zur „verfluchten Dreiheit“
Chronologie: Weltereignis am Bodensee
Karin Stober, Die Rolle des Königs: Sigismunds Meisterstück
Karel Hruza, Jan Hus und Hieronymus von Prag: Reformer auf dem Scheiterhaufen
Jan Keupp, Die Stadt Konstanz: Schaubühne des christlichen Erdkreises
Essay: Bernd Schneidmüller, Merkzeichen eines großen Konzils

DAMALS…PLUS
Konstanz – Treffpunkt Europas: Interview – Programm – Historischer Spaziergang – Jahrestage – Lebendige Traditionen – Termine et Informationen

Internet:

http://www.damals.de/de/13/Titelthema.html

Oficiální stránky výstavy:

www.konstanzerkonzil2014.de