Neratovice: Vejdi poutníče – monografie o nástěnných malbách v kostele sv. Jakuba Většího v Libiši (VERBUM)

Neratovické nakladatelství VERBUM vydalo u příležitosti šestistého výročí úmrtí římského a českého krále Václava IV. z rodu Lucemburků pěknou podnětnou monografii nazvanou „Vejdi poutníče. Kostel sv. Jakuba Většího v Libiši“ historika umění Ondřeje Faktora.

V souvislosti s velkým výročím Václava IV. se předpokládalo, že by mohly vyjít nějaké nové publikace, které by představily panovníkovu komplikovanou a doposud nedoceněnou osobnost i dobu jeho vlády v jiném světle. Bohužel král Václav IV. byl a i nadále zůstává ve stínu svých mnohem „slavnějších“ a „úspěšnějších“ příbuzných.

Vyšlo sice pár nových titulů, ale většina z nich se soustředila především na umění Václavovy doby, které v podobě tzv. krásného slohu zaznamenalo bezpochyby jeden ze svých vrcholů. Václavova role milovníka, sběratele a mecenáše umění se pak ale většinou omezila „jen“ na jeho soukromou knihovnu.

Kniha Ondřeje Faktora se sice také věnuje umění Václavovy doby, ale jeho monografie přináší i něco navíc. Dává totiž dochovanou výmalbu kostela sv. Jakuba v Libiši do přímého vztahu s římským a českým králem.

Autor se mimochodem podílel i na pro mnohé objevné výstavě „Imago/Imagines. Společnost za Václava IV.: výpověď umění“, která byla k vidění v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR v Praze. Právě pro tuto výstavu vznikl pěkný filmový dokument o kostele sv. Jakuba Většího v Libiši.

Autor se věnuje kostelu sv. Jakuba Většího v Libiši na Mělnicku. Jedná se o významnou gotickou památku, jejíž význam spočívá především v její autenticitě. Po stavební stránce přetrvala architektura více než šest století od svého vzniku ve 14. století až do současnosti v původní podobě bez větších zásahů a přestaveb a rovněž interiér kostela vypadá téměř stejně jako kdysi.

Úvodní kapitoly jsou zasvěceny dějinám Libiše, architektuře kostela a sv. Jakubovi Většímu, jemuž je svatostánek zasvěcen. Samotný kostel působí zvenku velice stroze, o to víc je pak divák překvapen, když vstoupí dovnitř. Uchvátí jej zdobnost a barevnost jedinečného interiéru, který získal svou současnou podobu především na konci 14. a částečně snad i na počátku 17. století.

Největší pozornost je ale věnována tomu nejcennějšímu, co se zachovalo: figurálním nástěnným malbám, které patří k nejucelenějším a nejrozsáhlejším ukázkám chrámové výzdoby z doby krále Václava IV. Malby jsou navíc zajímavé i po stránce ikonografické. Dá se konstatovat, že jsou zároveň významnou sondou do myšlenkového světa pozdního středověku.

Před samotným popisem a interpretací dochovaných maleb v lodi a presbytáři, se zamýšlí Ondřej Faktor nad malbami obecně a přibližuje zájem svým předchůdců o tento jedinečně dochovaný soubor. Věnuje se také restaurování maleb, které přineslo řadu nových poznatků. Zmiňuje ale též dvě výrazná poškození, nejprve zatékající dešťovou vodou z počátku 90. let minulého století a poté ničivou povodní v létě 2002. Na mnoha místech tak bohužel došlo k nevratným ztrátám.

Přes všechny ztráty v posledních desetiletích se v kostele zachovala řada nádherných figurálních maleb, které musí zaujmout každého diváka. Autor je nejen popisuje, ale samozřejmě i interpretuje. Upřesňuje i opravuje poznatky svých předchůdců, přichází s vlastními postřehy. U mnoha maleb vychází z archivních fotografií, protože současný stav některých z nich již nedovoluje jejich „identifikaci“. Nezůstává však pouze u čistého popisu či interpretace, ale snaží se pátrat po jednotlivých vzorech a uměleckých dílech (nástěnná, desková a knižní malba, sochařství), z nichž malíř, resp. malíři vycházeli. Jejich tvorbu pak přibližuje v širších souvislostech a propojuje ji s dvorským uměním římského a českého krále Václava IV.

Na základě srovnání s Václavovými dobovými vyobrazeními dochází k názoru, že ve scéně „Klanění tří králů“ nese prostřední král fysiognomické rysy samotného krále, s čímž musíme souhlasit. Další aluzi na Václava IV. pak nacházíme i ve scéně „Sibyla tiburtinská zjevuje císaři Pannu ve slunci“. Tímto způsobem je v programu malířské výzdoby připomenut a oslaven samotný pozemský vladař.

Velkým kladem publikace je vedle erudovaného a čtivého textu bohatý (barevný i černobílý) obrazový doprovod, který je nedílnou součástí jednotlivých kapitol. Vedle nových fotografií využil autor, jak již bylo výše zmíněno, i řady archivních snímků ze 40. a 60. let 20. století, na nichž jsou některé malby mnohem lépe viditelné, než je tomu dnes.

Krásná a bezpochyby i objevná publikace „Vejdi poutníče. Kostel sv. Jakuba Většího v Libiši“ Ondřeje Faktora si zaslouží pozornost nejen historiků umění, ale i širší odborné a laické veřejnosti. Největší pozornost, zvýšenou péči a ochranu si ale zaslouží samotný kostel a jeho výzdoba, která by měla být uchována i následujícím generacím.

Marek Zágora

Ondřej Faktor, Vejdi, poutníče. Kostel sv. Jakuba Většího v Libiši, VERBUM Publishing, Neratovice 2019, 175 stran, doporučená cena 550 Kč

Obsah:

Slovo úvodem

Úvod

Historie Libiše

Sv. Jakub Větší, patron kostela

Historie a architektura kostela

Interiér kostela a jeho historické vybavení

Pozdně gotická oltářní archa

Nástěnné malby v kostele sv. Jakuba

Nástěnné malby v lodi

Nástěnné malby v presbytáři

Hřích, pokání, smrt a spása ve světle krásného slohu: k ikonografii a k výtvarné podobě nástěnných maleb

Závěr

Internet:

https://www.kosmas.cz/knihy/268267/vejdi-poutnice/