Norimberk: Zrození génia - Germánské národní muzeum nabízí objevnou výstavu o díle mladého Albrechta Dürera

Již mnoho knih bylo napsáno o životě a dílu světoznámého malíře Albrechta Dürera, ale docela malá pozornost byla věnována vlivům, jež formovaly jeho rané dílo. Právě ranému období tvorby Albrechta Dürera je věnována jedinečná a zároveň objevná výstava „Der frühe Dürer", která je od 24. května do 2. září 2012 k vidění v Germánském národním muzeu v Norimberku. Jedná se o největší Dürerovu výstavu v Německu za posledních čtyřicet let.

I když většinu svého života strávil a umělecky prožil Dürer v Norimberku, nachází se většina jeho dochovaných děl v zahraničí. I proto je výstava založena hlavně na zahraničních výpůjčkách, jež jsou doplněny o zajímavé a objevné poznatky, které učinili odborníci (restaurátoři, historici, historici umění, ale i např. chemici) při vědeckém zkoumání mistrova díla především v posledních několika letech.

Vystaveno je kolem dvou set děl z evropských a amerických muzeí, která se aktivně zapojila do mezinárodního výstavního projektu „Der frühe Dürer". Většina děl je společně vystavena vůbec poprvé a přiblížuje umělecké klima v Norimberku kolem roku 1500; je tu zřetelně ukázáno, že žádné jiné město na německém území nemohlo tehdy umělcům nabídnout lepší tvůrčí a myšlenkové podmínky než právě Norimberk.

Jedním z lákadel norimberské expozice je i portrétní diptych Dürerových rodičů (obr. 2 a 3). Na pouhé 102 dny tak budou vedle sebe vystaveny portrét Dürerovy matky Barbary, který se jako jedno z mála mistrových děl nachází v Norimberku (Germánské národní muzeum), a portrét Dürerova otce Albrechta staršího, jenž je dnes ve sbírkách Galleria degli Uffizi ve Florencii. Velmi reprezentativně je tu představena grafická tvorba, slavné Apokalypse je věnována celá místnost.

Albrecht Dürer byl úzce spjat se svým rodným Norimberkem. Na rozdíl od dvorních malířů, jakým byl např. Leonardo da Vinci, byl ve výhodě, protože nebyl vázán na zakázky nějakého vládce a nemusel cestovat s dvorem. Mohl se rozhodovat samostatně a podobně ponechal stylistickou svobodu i svým spolupracovníkům.

Výstava ukazuje šíři zájmů mladého génia, od portrétů a oltářních obrazů až po projekty sklomaleb. Mistrovským dílem jeho mládí je Klanění třech králů, které bylo do Německa zapůjčeno z Florencie (obr. 1). Škoda, že tu chybí pražská Růžencová slavnost.

Dürerova tvorba byla velice ovlivněna norimberskými vydavateli knih, malíři a knihkupci, což je v expozici velmi názorně ukázáno. V Norimberku žilo mnoho humanistů, s nimiž se Dürer určitě aktivně setkával. Sám získal velkou nezávislost, co se týče financí i zakázek, což do té doby nebylo vůbec běžné. Výstava přibližuje všechny jedinečné předpoklady, jež mu umožnily stát se výjimečným malířem.

Norimberk byl od roku 1470 významným regionálním centrem malířství, zde se mohl umělec seznámit s nejvyšší malířskou kulturou na sever od Alp. Výstava dokazuje, že Dürer necestoval za Alpy, aby do Německa přivezl italskou renesanci, ale stal se velkým umělcem již v samotném Norimberku. Dosud se však málo bralo v potaz, jaké vlivy a procesy jej mohly formovat v období jeho rané tvorby.

Zrození mladého génia je názorně ukázáno přímou konfrontací raných Dürerových obrazů a grafik s díly takových autorů jako byl Mistr augustiniánského oltáře, Hans Pleydenwurff nebo Michael Wolgemut.

Umělec prožil své dětství a mládí v Burgstraße, která v jeho době tvořila hlavní osu města mezi hradem a radnicí. Dům Dürerových rodičů číslo 27 již neexistuje, je ale dobře zdokumentován. Nabízí se přímo otázka, v jakém sociálním prostředí rodina žila, kdo byli jejich sousedi, zda mohli mít na Albrechta Dürera nějaký vliv.

Albrecht vyrůstal v prostředí, v němž peníze hrály velice významnou roli. Ve stejné ulici žil např. vydavatel Anton Koberger, největší podnikatel v oblasti „médií" své doby, o několik domů dál pak stála největší soukromá knihovna Hartmanna Schedela.

Někteří Dürerovi sousedi se před námi stávají skutečnými lidmi, ne pouhými jmény, ale lidmi, s nimiž jsme schopni spojit konkrétní události a dokonce konkrétní umělecká díla, jež si u Dürera objednali (např. Wolf III. Haller a s ním proslulá „Hallerova madona", která se dnes nachází v National Gallery of Art ve Washingtonu - obr. 7). Právě konstelace tolika osobností kolem Albrechta Dürera měla na něj bez pochyby velký vliv.

Město Norimberk se stalo místem, kde se zároveň zkoušely nové věci, i když se muselo počítat s různými riziky. Neustále byly hledány nové produkty, po nichž lidé prahli. Výstava třeba ukazuje první pokusy s malířstvím na plátně (obr. 4), což mělo nahradit dosavadní obrazy, které byly malovány na dřevených deskách. Dürer byl prostě průkopníkem v mnoha oborech.

Albrecht Dürer dobře znal i ekonomická pravidla svého okolí a dokázal je využít ve svůj prospěch. Umělci a řemeslníci začali ve velkém označovat svá díla svými monogramy. Dürer tak svým monogramem „A.D." vytvořil jednu z prvních značek, jež učinila jeho díla nezaměnitelnými, a on sám se stal světově proslulým a vyhledávaným umělcem.

Výstava se snaží vnést nové světlo i na četné Dürerovy autoportréty. Jsou představeny jako svědci utváření moderního sebevědomí člověka jako individua. Nového významu nabyly také kresby, jež v pozdním středověku sloužily především jako vzory v rámci jednotlivých dílen. U Albrechta Dürera se naopak staly ústředním prostředkem osvojení a pochopení okolního světa a jeho zákonitostí.

Norimberský výstavní projekt „Der frühe Dürer" ukazuje, co v tomto celkově tvůrčím prostředí poznal a co jej následně formovalo ve velkého umělce. Každý návštěvník by měl z výstavy odcházet s pocitem, že pochopil, jakým skutečné velkým a stále ještě překvapujícím umělcem Albrecht Dürer byl a co ho na jeho tvůrčí cestě formovalo.

K výstavě vydalo Germánské národní muzeum obrovský katalog, který má 600 stran. Bude na další léta jedním z důležitých zdrojů poznání raného Dürerova díla.

Marek Zágora

PhDr. Peter Kováč

Internet:

http://der-fruehe-duerer.gnm.de/