Olomouc - Leogang: Katalog výstavy Gotické Madony na lvu - Gotische Löwenmadonnen. Splendor et Virtus Reginae Coeli

Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s Muzeem hornictví a gotiky v Leogangu a Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky připravilo velice pěknou výstavu věnovanou doposud spíše přehlíženému fenoménu, gotickým Madonám na lvu, které se dochovaly na mnoha místech Evropy. Na výstavě se podařilo autorům představit všechny stylové okruhy zahrnující oblast tvorby Madon na lvu - salcburský, slezsko-pruský a rovněž český.

K jedinečné olomoucké výstavě nazvané „Gotické Madony na lvu. Gotische Löwenmadonnen. Splendor et Virtus Reginae Coeli", která bude reprízována v rakouském Leogangu, vyšel krásný, česko-německý katalog.

Samotnému reprezentativnímu katalogu předchází čtyři stati přibližující především dobu, z níž Madony na lvu pochází, a také církevní osobnosti oblastí, kde vystavované Madony vznikly.

Jan Royt představuje osobnost prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který byl mimo jiné významným mecenášem umění. Peter F. Kramml přiblížil osobnosti hned tří salcburských arcibiskupů, kteří zastávali své úřady od 30. let 14. století až téměř do jeho konce. Také Heinrich von Pirnbrunn, Ortolf von Weisseneck a Pilgrim II. von Puchheim byli obdobně jako Arnošt z Pardubic významnými mecenáši umění. Vratislavskému biskupství v éře jeho zlatého věku pak zasvětil svou stať Martin Čapský.

Nejdůležitější text je ale až ten poslední, jehož autorem je historik umění a jeden z největších znalců gotického sochařství u nás i v Evropě Ivo Hlobil. Právě on byl jedním z hlavních iniciátorů celé výstavy, resp. obou výstav, v Olomouci a následně v Leogangu. Ve svém textu nazvaném „Gotické madony na lvu. Klikaté cesty poznání" představuje nejprve typologii Madon na lvu. Poté přibližuje dochované české Madony, pak salcburské a nakonec Madony na lvu ze Slezska, Pruska a Pomořanska. Srovnává je i s jinými dochovanými uměleckými díly, která mohla mít vliv na podobu samotných Madon, resp. která byla některými Madonami inspirována.

Samotný katalog obsahuje celkem třicet devět hesel. Neznamená to však, že v Olomouci jsou k vidění všechny položky katalogu. Větší část bude vystavena až v Leogangu, přesto musíme uznat, že i díla, která se dostala do olomouckého Arcidiecézního muzea, jsou jedinečná a mají svou vypovídací hodnotu. Jakýmsi pomyslným symbolem obou expozic je Madona na lvu z Klosterneuburgu, která byla zakoupena Národní galerií v roce 2004 a o níž se toho již mnoho napsalo.

Velkým plusem katalogu je zařazení nejen děl vystavených v Olomouci a v Leogangu, ale i dalších zajímavých Madon, které se především kvůli jejich stavu nepodařilo zapůjčit ani na jednu z výstav.

Každé katalogové heslo je doplněno hned několika velice kvalitními barevnými fotografiemi, velká pozornost je věnována kupř. zadním stranám jednotlivých Madon nebo detailům samotných lvů.

Stejně jako je výstava o Madonách na lvu první svého druhu, tak i katalog můžeme považovat za první publikaci, s jejíž pomocí máme možnost srovnávat dochovaná umělecká díla, která se nacházejí nejen v mnoha muzeích a galeriích, ale i v soukromých sbírkách.

Olomoucká výstava je k vidění již pouze do neděle 11. května 2014. Některé exponáty se pak přesunou do Leogangu, kde budou mít všichni zájemci možnost od 5. června navštívit obměněnou expozici. Výstava potrvá až do 31. srpna 2014.

Marek Zágora

Ivo Hlobil - Jana Hrbáčová (eds.), Gotické Madony na lvu. Gotische Löwenmadonnen. Splendor et Virtus Reginae Coeli, Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2014, 144 stran, doporučená cena 300 Kč

Resumé:

Zur Olmützer Ausstellung „Gotische Löwenmadonnen. Splendor et Virtus Reginae Coeli“, die im österreichischen Leogang wiederholt wird, erschien ein tschechisch-deutscher Katalog.

Jan Royt stellt die Persönlichkeit des ersten Prager Erzbischofs Ernst von Pardubitz, der unter anderem ein bedeutender Mäzen der Kunst war, vor.

Peter F. Kramml brachte die Persönlichkeiten von drei Salzburger Erzbischöfen, die von den 1330er Jahren bis knapp vor die Wende zum 15. Jahrhundert regierten, nahe. Auch Heinrich von Pirnbrunn, Ortolf von Weisseneck und Pilgrim II. von Puchheim gehörten wie Ernst von Pardubitz zu den bedeutenden Mäzenen der Kunst. Dem Breslauer Bistum in der Ära seines goldenen Zeitalters führte seinen Aufsatz Martin Čapský ein.

Der wichtigste Text ist der letzte, dessen Autor Kunsthistoriker und einer der größten Kennern der gotischen Bildhauerei bei uns und auch in Europa Ivo Hlobil ist. Gerade Hlobil war einer der Hauptinitiatoren der ganzen Ausstellung, respektive beider Ausstellungen, in Olmütz und in Leogang. In seinem Text „Gotische Madonnen auf den Löwen – Löwenmadonnen im Zick-Zack zur Erkenntnis“ stellt er zuerst eine Typologie der Löwenmadonnen vor.

Danach bringt er die erhaltenen böhmischen Madonnen, dann die Salzburger Löwenmadonnen und zum Schluss die Madonnen aus Schlesien, Preußen und Pommern nahe.  Er vergleicht sie auch mit anderen erhaltenen Kunstwerken, die Einfluss auf die Form der Madonnen nehmen konnten, bzw. die von einigen Löwenmadonnen inspiriert waren.

Internet:

http://www.olmuart.cz/AMO/VYSTAVY/probihajici/vystavy-2014-madony-na-lvu/

K výstavě:

http://stavitele-katedral.cz/olomouc-vystava-goticke-madony-na-lvu-splendor-et-virtus-reginae-coeli-gothic-madonnas-on-a-lion/

Obsah:

Úvodem / Vorworte

Jan Royt, Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup v době Madon na lvu / Ernst von Pardubitz - Prager Erzbischof in der Zeit der Löwenmadonnen

Peter F. Kramml, Salcburští arcibiskupové a jejich dominium za časů Madon na lvu / Das Erzstift Salzburg und seine Erzbischöfe zur Zeit der gotischen Löwenmadonnen

Martin Čapský, Vratislavské biskupství v éře svého zlatého věku a slezských Madon na lvu / Das Breslauer Bistum in der Ära seines goldenen Zeitalters und der schlesischen Löwenmadonnen

Ivo Hlobil, Gotické Madony na lvu. Klikaté cesty poznání / Gotische Madonnen auf den Löwen - Löwenmadonnen. Im Zick-Zack zur Erkenntnis

Katalog