Olomouc: Město na třech pahorcích. Středověká Olomouc pohledem archeologie

Soubor zhruba 300 archeologických nálezů ze 6. – první poloviny 16. století nashromážděných během vykopávek v Olomouci od 19. století až po současnost je nyní možno zhlédnout v prostorách zdejšího Arcidiecézního muzea.

Název výstavy odkazuje ke třem návrším Olomouckého kopce, Svatopetrskému, Svatováclavskému (Dómskému) a Svatomichalskému, kolem nichž se město rozvíjelo, přičemž právě četnost archeologických nálezů hraje významnou roli při utváření našich představ o podobě a fungování moravské metropole v období středověku. Jak potvrzuje kurátorka výstavy Jana Hrbáčová: „V Olomouci, když někde kopnete, tak už v metrové hloubce jste ve 14. století.“

Ačkoliv se jedná o výstavu zdánlivě komornějšího rázu, podařilo se pomocí vhodně vybraných předmětů hmotné kultury efektivně představit řadu oblastí života středověkého člověka v Olomouci, které díky své obecné vypovídací hodnotě zaujmou nejen místní patrioty; ti navíc ocení nová fakta z geneze města, zvláště ve vztahu na nejstarší olomoucké kostely.

Vhodně zvolené logo výstavy, jímž se stal gotický komorový kachel s reliéfem bizarního tvora, jakéhosi mořského kentaura, je příkladem exponátu vztahujícího se k bydlení. Dále je nám umožněno nahlédnout do středověkého světa stolování, odívání a šperků, zbraní a výstroje, obchodu, zábav a her, vzdělanosti a samozřejmě víry a zbožnosti.

Za všechny vystavené nálezy zmíním alespoň mosazný závěs na klíče s postavou kavalíra, platidlo ve formě železných hřiven, hliněné kuličky i drobné keramické figurky na hraní, několik poutních odznaků (např. se sv. Mikulášem z Bari), rukojeti perořízků s řezbou psů i stily, jimiž se psalo = rylo do dřevěných destiček pokrytých voskem, specifickou školní „pomůckou“ pak je fragment metly. Mezi nejvzácnější artefakty patří břidlicová destička s rytinou kněze držícího kropenku a kříž z období Velké Moravy, sloužící jako kryt na sepulchrum, a ve své době velmi ceněný typ franského meče s nápisem Ulfberht z přelomu 9. a 10. století, jenž je tu hned ve dvou exemplářích.

V poslední místnosti lze prostřednictvím dotykového monitoru prolistovat zatím ještě nedostupný tištěný katalog výstavy (výhodou je samozřejmě možnost zvětšení kvalitních fotek často drobných exponátů), na jehož přípravě se podílelo dvanáct autorů z řad archeologů a historiků, včetně jedné historičky umění. Ten mj. slibuje představit nové interpretace některých z vystavených artefaktů.

Vydařený je doprovodný skládací leták, který vyvažuje absenci velkých textových tabulí a upozorňuje na řadu zajímavostí. Rozhodně se vyplatí výstavu navštívit v doprovodu její autorky Jany Hrbáčové při jedné z komentovaných prohlídek.

Nelze pochybovat o tom, že tým, který výstavu připravoval dlouhých pět let, čelil nelehkému úkolu, když měl provést výběr exponátů z více než 6000 beden archeologických nálezů, jak na tiskové konferenci k zahájení výstavy uvedl Pavel Šlézar z Odboru archeologie olomouckého NPÚ. Ovšem přesto, anebo právě proto se domnívám, že by se do ne zcela zaplněných vitrín přece jen vešlo o „pár“ zajímavých exponátů navíc, aniž by tím došlo k přesycení návštěvníka.

Petra Dvořáková

MUO, Arcidiecézní muzeum, Galerie, 7. 5. – 31. 8. 2025, komentované prohlídky 12. 6., 17. 7. a 27. 8. v 16:30

https://muo.cz/vystavy/mesto-na-trech-pahorcich/