Olomouc: Mezi Východem a Západem - výstava Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí

Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie, Ambit

Vlastivědné muzeum v Olomouci | Handkeho sál, Malý sál historické expozice

25. 4. - 11. 8. 2013

Oficiální tisková zpráva:

Ukázali našim předkům cestu k moudrosti, naučili je číst a psát, vytvořili první slovanské písmo a církevní jazyk. Zasloužili se o vznik nového právního řádu a položili základ moderní české státnosti. Příchod svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu je milníkem v národních dějinách. Letos si připomínáme 1150. výročí jejich mise a jednou z nejvýznamnějších akcí pořádaných při této příležitosti je olomoucká výstava Mezi Východem a Západem | Svatí Cyril a Metoděj v kultuře českých zemí. V Arcidiecézním muzeu Olomouc a Vlastivědném muzeu v Olomouci představuje od 25. dubna do 11. srpna fenomén cyrilometodějské úcty a tradice ve výtvarném umění v českých zemích od 10. století do současnosti.

V Arcidiecézním muzeu vyhradili připomínce cyrilometodějské mise hned dva výstavní prostory - Galerii a křížovou chodbu Románského biskupského paláce. Výstava představuje kulturní, historické a umělecké aspekty příchodu učených bratří na Velkou Moravu. Klade přitom důraz na olomoucké a moravské souvislosti mise ve výtvarném umění.

„Zhruba 150 exponátů od 30 zapůjčitelů řadíme do několika tematických celků, například život svatého Cyrila a Metoděje, legendy a písemnictví, slovanská liturgie, literární tradice nebo ikonografie a výtvarné umění," přiblížila kurátorka Simona Jemelková. Základní členění výstavy podle ní navazuje na nedávné podobné projekty, například na výstavu Národní galerie v Praze Svatý Václav - ochránce České země (2008/2009) nebo Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice (2011/2012). „Stejně jako tyto úspěšné výstavy chceme i my komplexně a přitažlivě představit kult a kulturní tradici svatých patronů," dodala.

Při výběru vystavených předmětů kurátoři kladli důraz na jejich vizuální atraktivitu, ale také na pestrost zastoupených uměleckých a uměleckořemeslných oborů. Malba, kresba, grafika, sochařství, knižní kultura, numismatika - všechny tyto obory mají na výstavě zastoupení. A nechybějí ani archeologické nálezy. „Které exponáty stojí za zvláštní upozornění? Těžko z takového množství vybírat, ale zmíním alespoň obraz Křest moravského krále Svatopluka od barokního malíře Josefa Sadlera, který pochází ze zaniklé olomoucké kaple svatých Cyrila a Metoděje, kam ho pořídil známý barokní učenec a velký ctitel Cyrila a Metoděje František Řehoř Giannini," jmenovala Jemelková.

Unikátů se však podle ní na výstavě najde celá řada. Patří k nim určitě jediný obraz od slavného polského malíře Jana Matejka na českém území nazvaný Slowjanom z roku 1885, který Velehradu věnovali polští poutníci, nebo zajímavá malba od Anny Thořové z roku 1928, pocházející z velehradské baziliky. „Málo známá česká malířka v kompozici vycházela z tradice pravoslavných ikon a zobrazuje oba světce spolu s ´Velehradským paládiem´ - obrazem Panny Marie křesťanské jednoty, vytvořené Emanuelem Dítětem podle vzoru byzantské ikony z římského Santa Maria Maggiore," doplnila kurátorka.

Návštěvníci podle ní nemohou minout ani zlacené a drahými kameny osázené kování mešního kánonu z roku 1868. „Špičkové zlatnické dílo je součástí většího souboru liturgického nádobí a má všechny přednosti nejlepší tradice vídeňského zlatnictví. Objednal jej patrně známý olomoucký kanovník a děkan Robert Lichnovský z Voštic, který mimo jiné inicioval historizující přestavbu kapitulního děkanství, dnešního sídla Arcidiecézního muzea, a nechal zde vystavět Erbovní sál," popsala zářivý exponát Jemelková.

Ve výstavních sálech však lze najít i doklady toho, že cyrilometodějská tradice našla uplatnění v umění 20. a 21. století. Na výstavě se tak objevuje například návrh vitráže od olomouckého autora Jana Jemelky z roku 2011.

„Koncept pro Diecézní centrum v Žilině navazuje na řadu Jemelkových monumentálních vitráží v církevních objektech u nás i v zahraničí," řekla Jemelková. Z Itálie se do Olomouce přestěhovalo dílo světoznámého, původem olomouckého sochaře Ivana Theimera. „Jeho bronzové, více než dvoumetrové dveře s cyrilometodějskými motivy jsou určené pro římský kostel San Clemente," přiblížila kurátorka. Návštěvníci uvidí i litografii známého malíře a grafika Cyrila Boudy, která nezaměnitelným rukopisem zobrazuje oba světce v klasické kompozici i ikonografickém řešení.

Jak Jemelková upozornila, výročí 1150 let příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu je v Olomouci současně spojeno s 950. výročím založení, respektive obnovením olomouckého biskupství, jehož samotné počátky jsou rovněž spojeny s velkomoravským obdobím. „Část naší výstavy jsme proto speciálně věnovali tématu spojení Olomouce s cyrilometodějskou tradicí. Upozorňujeme tak na kontinuitu olomouckého biskupství s velkomoravským církevním uspořádáním a zároveň na vybraných výtvarných dílech připomínáme úctu, která byla v Olomouci oběma světcům věnována," informovala kurátorka.

Samostatnou expozici k výročí cyrilometodějské mise připravilo i Vlastivědné muzeum v Olomouci ve spolupráci s Vědeckou knihovnou v Olomouci. V prostorách Malého sálu stálé historické expozice diváci najdou podle kurátora Filipa Hradila archeologické nálezy z 9. až 11. století dokumentující nejrůznější stránky života středověkých Slovanů. Hlavní část výstavy, tedy bohatá kolekce medailérské tvorby a knižní kultury, je však soustředěná v Handkeho sálu. „Představujeme téměř stovku mincí, medailí a vyznamenání z posledních tří století. Tak bohatá a početná kolekce cyrilometodějských ražeb dosud nebyla v Olomouci k vidění," vyzdvihl jedinečnost výstavy Hradil.

Knižní kulturu pak zastupují dvě desítky rukopisů a starých tisků z fondů olomoucké Vědecké knihovny, které odrážejí propagaci kultu obou světců od 15. do 20. století. „Tyto stěžejní soubory jsme doplnili o několik prací z prostředí lidové kultury. Vystavena bude například fajáns s cyrilometodějskou tématikou z Vyškova. Chybět ale nebudou ani dokumenty audiovizuální povahy, které jsme získali z Národního filmového archivu a od soukromých zapůjčitelů. Jedná se o unikátní záběry cyrilometodějských poutí z Velehradu v průběhu 20. století," dodal kurátor.

Výstavu Mezi Východem a Západem doprovází stejnojmenná publikace, na níž pracovala řada renomovaných odborníků z různých oborů - historiků, jazykovědců, literárních historiků i teoretiků umění. Zatímco první část knihy sestává z odborných studií k vybraným cyrilometodějským otázkám, druhá část je klasickým katalogem vystavených uměleckých předmětů.

Olomoucká výstava je spolu s doprovodnou publikací součástí společného projektu Ministerstva kultury ČR k cyrilometodějskému výročí, v němž jsou zahrnuty čtyři základní akce zaštítěné MK ČR, a to výstavy Moravského zemského muzea v Brně a Muzea umění Olomouc a odborné konference Karlovy univerzity v Praze a Akademie věd v Brně. K realizaci projektu významně přispěl rovněž Olomoucký kraj.

Připomínka cyrilometodějského výročí je další společnou akcí Muzea umění Olomouc a Vlastivědného muzea v Olomouci. Program obou institucí se poprvé prolnul díky projektu Olomoucké baroko, který na přelomu let 2010 a 2011 představil významné období kulturního vzepětí hanácké metropole a s návštěvností 32 000 lidí se zařadil k nejúspěšnějším výstavám v historii olomouckého muzejnictví.

KONCEPCE VÝSTAVY | Simona Jemelková (Muzeum umění Olomouc); Miloslav Pojsl;Lukáš Hlubek, Filip Hradil (Vlastivědné muzeum v Olomouci); Jiří Glonek (Vědecká knihovna v Olomouci)

KURÁTOŘI VÝSTAVY | Simona Jemelková (Muzeum umění Olomouc); Filip Hradil (Vlastivědné muzeum v Olomouci)

AUTOŘI TEXTŮ | Jaroslav Dopita, Jiří Glonek, Lukáš Hlubek, Filip Hradil, Veronika Hrbáčková, Luisa Karczubová, Robert Šrek

RESTAUROVÁNÍ A KONZERVACE EXPONÁTŮ | Marie Dočekalová, Ivan Houska, Kristýna Karlíková, Jiří Látal, Karel Říhovský, Dalibor Sedlák, Radomír Slovik, Milan Stecker, Miroslava Trizuljaková, Dana Wlczková, Ondřej Žák

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ | Marek Novák (Muzeum umění Olomouc); Petr Šubčík (Vlastivědné muzeum v Olomouci)

GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Beata Rakowská, Petr Šmalec (Muzeum umění Olomouc)

INSTALACE | Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Ondřej Žák (Muzeum umění Olomouc); Alena Kubáčová, Petr Šubčík (Vlastivědné muzeum v Olomouci)PROPAGACE | Petr Bielesz (Muzeum umění Olomouc); Renáta Fifková (Vlastivědné muzeum v Olomouci)