Olomouc: Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě – nakladatelský počin Univerzity Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci vydala mimořádně významnou publikaci Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě, která se stává jedním z nejdůležitějších příspěvků k poznání renesance na území střední Evropy. Na knize se podílel obsáhlý odborný kolektiv pod vedením hlavního editora Pavla Waissera, historika umění a odborníka na sgrafita, nástěnné malby, štukatérství v 16. století.

Na historických stavbách je štuk směs sádry, hašeného vápna, jemného písku, najemno drcených cihel či mramoru a vody. Jedná se tedy o speciální, velmi jemnou a přilnavou maltovou směs, která umožňuje vytvářet pomocí sochařských i zednických nástrojů nejrůznější plastické ornamenty i figurální scény.

Použití štuku je prastarou technikou. Jeho počátky bývají situovány až do doby Staré říše v dějinách starověkého Egypta. Uplatňoval se v antickém Římě, byzantské Konstantinopoli i v islámských mešitách a palácích od Damašku až po Alhambru ve španělské Granadě.

Specifické využití dostala štuková dekorace v italské renesanci: v propracované technologii i použité antikizující ornamentice a figurální výzdobě. Šlo po všech stranách o znovuzrození dávné antické umělecké techniky.

V 16. století začal italský štuk „atakovat“ země severně od Alp a jeho použití tam zpravidla znamenalo rozchod s pozdně gotickým stylem a manifestační nástup renesance italského stylu. Šlo o novou módu, které velmi záhy podlehli panovníci, aristokraté i bohatí měšťané. Čechy a Morava v tomto ohledu nebyly výjimkou.

Petr Fidler v části věnované fenoménu štukatérství v záalpské Evropě připomíná význam roku 1527, kdy císařská vojska dobyla a vyplenila papežský Řím. Umělci, nově praktikující techniku uměleckého antikizujícího štuku, se tehdy rozprchli po Itálii a někteří z nich se za prací vydali i do Francie.

Tam je nadšeně přivítal obdivovatel italské renesance František I. a štukové dekorace a fresky v zámku Fontainebleau jsou dodnes připomínkou působení kolonie italských umělců, které získal do svých služeb. Pro střední Evropu sehrála podobnou pionýrskou roli rezidence v Landshutu, kterou pro bavorského vévodu vytvořili Italové a předlohou pro ni se stal slavný manýristický Palazzo del Te v italské Mantově.

Fidler předpokládá, že do Čech se technologie římského štuku „all´antica“ dostala zřejmě zásluhou arcivévody Ferdinanda Tyrolského, jehož lovecký letohrádek Hvězda v polovině 16. století přinesl štukovou ornamentální i figurální výzdobu na vysoké evropské úrovni.

Velmi záhy si tato výzdoba získala své obdivovatele. Najdeme ji v prostorách zámku v Nelahozevsi a v Telči, v Rondelu v Jindřichově Hradci, v rezidenci v Bechyni a Bučovicích a také v kouzelném zámečku Rožmberků Kratochvíli. Štuková výzdoba je těsně spojena s italizující architekturou a ve všech těchto případech jde o skutečně skvosty renesance na území Čech a Moravy.

V knize je dobře zmapováno, jak štuková ornamentika k nám přinesla i specifickou dekoraci „all´antica“ a rozšířila i tzv. grotesku, což byly někdy až bizarní ornamenty odvozené z římské antiky. Název vycházel z freskami a štukem bohatě zdobeného Neronova paláce v Římě, znovu objeveného v 15. století, o němž se mylně soudilo, že se nachází v jeskyních čili italsky grottách. Společně s antikizující ornamentikou se objevila i témata z antické mytologie odvozená třeba z oblíbených Ovidiových Proměn.

V knize je reprodukce vzácně dochované smlouvy z roku 1618 o štukové výzdobě pro zámek v Rosicích, kterou uzavřel Karel st. ze Žerotína s vídeňským mistrem Hansem Falckem a týká se zadání, zajištění příslušného materiálu (mj. hlíny, písku, vápna, kravské srsti) i financování pomocníků v době mistrovy nepřítomnosti. Možná by si tato smlouva zasloužila malou samostatnou kapitolu s ohledem na stavební praxi i dobovou terminologii.

Jana Zapletalová se v knize věnuje umělcům od italského Luganského jezera, kteří v organizovaných skupinách přicházeli do střední Evropy na sezonní stavby a řada z nich přenášela do nového prostředí znalosti o renesanci i o technologii štukových dekorací.

Autorka detailní pozornost soustředila k těmto skupinám, jejich společnému původu, nejednou z jedné italské vesnice nebo stmelené v celek na základě příbuzenských vztahů. Jejich soudržnost přirovnává bez nadsázky k moderním stavebním firmám. Významné bylo, že technologie štukové výzdoby vyžadovala úzkou součinnost více autorů, prostě sehranou kolektivní práci na společné zakázce.

Velmi cenné je i zmapování zaniklých nebo jen fragmentárně zachovaných štuků, které v knize nabízí stať Pavla Waissera a Vladislavy Říhové.

Podstatnou shrnující částí jsou rozbory technologické. Renata Tišlová, Jana Waisserová, Petr Kuneš a Iva Ehrenbergerová se věnují materiálové struktuře renesančních štuků. Vše vychází z pečlivé restaurátorské dokumentace i z následných uměleckohistorických průzkumů a s popisy v dobové italské literatuře o umění a architektuře, jako byly knihy o nejslavnějších umělcích Giorgia Vasariho.

Italská receptura v nejčistší podobě byla kupříkladu použita při výzdobě letohrádku Hvězda, zámku v Nelahozevsi, v Telči a Kratochvíle. Studii doplňují četné fotografie analyzovaných fragmentů i technologický katalog. Význam to má značný a týká se zejména budoucích oprav a doplňků štukové výzdoby, aby nové doplňky respektovaly pokud možno původní materiálové složení.

Kapitolu doplňuje podrobné a velmi zajímavé pojednání Jany Waisserové, Lucie Bartůňkové, Ivy Ehrenbergerové a Zdeňka Kováříka o technice štuku ve smyslu uměleckých a řemeslných postupů. Zabývají se tam i dobovou terminologií, výběrem surovin, postupem od přípravy předloh až po samu realizaci. Zde se přímo uplatnily cenné nové poznatky z terénních průzkumů.

Kniha také pro české prostředí kodifikuje odbornou terminologii, pojmy, jako je modelovaný štuk, tažená štuková profilace, vytlačovaný a otiskovaný štuk, vypichovaný štuk nebo vyřezávaný štuk.

Většinu knihy (470 stran) tvoří podrobný katalog památek. Začíná vždy krátkou historií památkového objektu (nejčastěji zámku nebo kostela či kaple), kde se štuková výzdoba nachází, a řeší otázku zadavatelem dekorace. Následuje detailní popis, pečlivý rozbor ikonografie a jejích zdrojů (identifikace grafických předloh), přepis textových nápisů, otázky datování i funkce vyzdobeného prostoru. Následuje část věnovaná technice, restaurování a památkové obnově. Důležitým doplňkem je dosavadní uměleckohistorické zpracování a zhodnocení dochovaného díla. Vše doprovází obrovský soubor fotodokumentace.

Shrnuto dohromady: vznikla vynikající kniha, která je objevným příspěvkem k poznání uměleckého bohatství renesance v Čechách a na Moravě. Unikátní je těsné spojení přístupu restaurátorů, historiků umění a památkářů, propojení dějin umění a dobové renesanční praxe. Po všech stránkách vynikající kniha! Příkladné odborné zmapovaní výjimečného památkového dědictví z doby renesance a manýrismu. Škoda jen, že anglické resumé není podrobnější a věcnější s ohledem na výjimečný památkový fond.

Peter Kováč

Pavel Waisser (ed.), Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě, Univerzita Palackého v Olomouci 2022, 704 stran, cena 1290 Kč

Texty: Lucie Bartůňková, Karin Černá Sojková, Lukáš Černý, Iva Ehrenbergerová, Josef Faltičko, Petr Fidler, Jan Fiřt, Robert Gája, Milena Hajná, Petra Hečková, Radka Heisslerová, Ondřej Jakubec, Zdeněk Kovářík, Lucia Krajčírová, Vojtěch Krajíček, Kateřina Krhánková, Zuzana Křenková, Petr Kuneš, Zdeňka Míchalová, Pavla Mikešová, Michaela Pavelková, Milena Poeta, Eliška Racková, Veronika Řezníčková, Vladislava Říhová, Renata Tišlová, Zdeněk Vácha, Markéta Vlková, Pavel Waisser, Jana Waisserová, Veronika K. Wanková, Jana Zapletalová

E-shop:

https://vupshop.cz/cs/domu/3812-3536-renesancni-a-manyristicke-stukaterstvi-v-cechach-a-na-morave.html#/53-format-tistena_kniha

Internet:

https://www.stuky.upce.cz/

Publikace byla vydána v rámci projektu Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě (DG18P02OVV005), který probíhal v letech 2018–2022 v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky (NAKI). Partnery projektu byly Fakulta restaurování Univerzity Pardubice, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Národní památkový ústav, Generální ředitelství.

„Hlavním cílem projektu je detailně zpracovat téma renesančního a manýristického štukatérství v období do roku 1620 na našem území, které je v současnosti v rámci ochrany i umělecko-řemeslné praxe značně podhodnoceno. Cílem je zpracovat danou problematiku ve všech aspektech formou mezioborového výzkumu založeného na spolupráci historických oborů, památkářů a restaurátorů s podporou přírodovědného sektoru. Katalogizace umělecky hodnotných štukových děl na území ČR bude východiskem pro syntetické zpracování uměleckohistorického i technologického vývoje štukatérství nejen na našem území, ale i pro jeho zařazení do středoevropského kontextu. Informace získané analýzou pramenů, starších restaurátorských dokumentací, fotografií a jiných záznamů napomohou při zmapování historických oprav a zásahů. Zapojení restaurátorů a technologů přinese doplňující informace k výtvarnému, řemeslnému a materiálovému provedení štukových děl, na jejichž základě bude možné vytvářet kopie a opravy štukových děl v intencích tradičních technik a materiálů.

Detailní poznání štukových děl je zásadní jak pro jejich restaurování a obnovu, tak pro vypracování metodických výstupů projektu. Poznatky získané průzkumem štukových děl budou zpracovány do metodických postupů, specializované mapy s odborným obsahem. Navazujícím výstupem bude monografie o renesančním a manýristickém štuku, ve které budou vedle syntetických studií shromážděny v katalogové části komplexní informace o objektech včetně bibliografie, fotodokumentace, výsledků průzkumů a popisu aktuálního stavu. Odborné závěry výzkumu budou představeny a nabídnuty k diskusi odborné veřejnosti formou vědeckého symposia a workshopů s účastí zahraničních odborníků. V popsaných cílech projekt dílčím způsobem naplňuje tematické priority programu NAKI, globálního cíle 2, specifického cíle 2.1 Výzkum a jeho uplatnění – kulturní dědictví a území s historickými hodnotami“ a 2.2 Technologie a postupy pro ochranu kulturního dědictví.“

Obsah knihy:

Úvodní glosa

Výchozí metodické předpoklady a dosavadní přístupy ke zkoumání štukatur 16. a začátku 17. století v českých zemích

Fenomén štukatérství v záalpské Evropě: k recepci italské renesance

Umělci od Luganského jezera a z blízkých regionů v českých zemích jako nositelé know-how realizace štukových dekorací

Renesance v českých zemích: sociální a kulturní kontext

Štukové dekorace v městských profánních stavbách

Štukové dekorace v aristokratických sídlech 16. století

Renesanční štukatury v kontextu sakrálního a sepulkrálního umění

Několik poznámek k významným zaniklým či fragmentárně dochovaným štukovým realizacím

Technologická a materiálová charakteristika renesančních štukatur v Čechách a na Moravě

Technika štuku, výtvarné a řemeslné postupy

KATALOG

I. FIGURY

Bechyně

Boskovice

Bučovice

Český Rudolec

Jindřichův Hradec

Katovice

Kratochvíle

Nelahozeves

Praha-Hradčany

Praha-Liboc – Hvězda

Telč

Znojmo-Louka

II. ORNAMENTIKA

Běhařovice

Brandýs nad Labem

Branná (Kolštejn)

Dobrš

Dolní Kounice

Hradec nad Moravicí

Hranice

Cheb

Litomyšl

Praha-Hradčany

Rosice

Strážek

Tatenice

Uherčice

Velké Losiny

Vičice

BIBLIOGRAFIE A PRAMENY

RESUMÉ

REJSTŘÍKY

SEZNAMY