Ostrava: Monumentální katalog výstavy Jan Lucemburský. Král, který létal

 

UPOZORNĚNÍ: KATALOG LZE KOUPIT POUZE V OSTRAVSKÉM MUZEU! ADRESA: OSTRAVSKÉ MUZEUM, MASARYKOVO MÁM. 1, OSTRAVA 1

Roky 2010 a 2011 jsou spjaty s dvěma sedmistými výročími. V roce 2010 uplynulo sedm set let od sňatku Jana Lucemburského s dědičkou českého království Eliškou Přemyslovnou a zároveň od nástupu Lucemburků na český trůn. Druhé výročí se pak váže k 7. únoru 2011, kdy na den přesně uplynulo sedm set let od slavnostní korunovace mladého manželského páru v bazilice sv. Víta v Praze.

Významná výročí byla připomenuta i dvěma zajímavými výstavními projekty. Pražská výstava nazvaná „Královský sňatek. Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský - 1310" se uskutečnila v domě U kamenného zvonu v Praze. Druhou výstavu - „Jan Lucemburský. Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského" - připravilo Ostravské muzeum, které pojalo „oslavu" Jana Lucemburského v širším kontextu, než učinili autoři pražského projektu.

Hlavnímu kurátorovi Davidu Majerovi se podařilo získat k spolupráci řadu především moravských odborníků (historiků, historiků umění, archeologů) několika generací a výsledkem jejich společné práce se stal monumentální katalog, který se pravděpodobně stane základním pilířem k poznání doby, kultury a umění konce 13. a první poloviny 14. století na Moravě a ve Slezsku, přesněji v oblasti tzv. moravsko-slezského pomezí, jehož součástí je i samotná Ostrava. Na tvorbě katalogu se podíleli ale i odborníci ze zahraničí, zejména pak z Polska, na jehož území moravsko-slezské pomezí zasahovalo, respektive zasahuje.

Samotná výstava, která je k vidění do 31. března 2011, je rozdělena do všech podlaží muzea. V přízemí je k vidění expozice sepulkrální skulptury na Moravě, v prvním a druhém poschodí obrazové a textové panely věnované sakrální a světské architektuře moravsko-slezského pomezí.

Hlavní výstavní prostory jsou pak ve druhém patře, kde jsou čtyři hlavní výstavní sály. Logicky by se mělo asi začít v části „Ostrava středověká", kde jsou vystaveny především archeologické nálezy z Ostravy, mince používané na pomezí Moravy, Slezska, Polska a Uher a listiny a pečeti. Druhý sál „Král cizinec" nabízí první skutečné skvosty, zejména díla Mistra Michelské madony a umělecká díla spjatá s dvorem Elišky Rejčky v Brně.

Třetí místnost představuje nejnádhernější poklady, v současné době jsou tam k vidění pohřební insignie Přemysla Otakara II. a Rudolfa I. zvaného Kaše, dále kopie Svatováclavské koruny a koruny z relikviářové bysty Karla Velikého z Cách. Nejcennější je ale část pokladu ze Slezské Středy v čele s ženskou svatební korunou.

Poslední sál s názvem „První rytíř Evropy" je věnován zbraním, zbroji a válečnému umění doby Jana Lucemburského. Určitě nejlákavější je tam promítaná animovaná rekonstrukce bitvy u Kresčaku, v níž Jan Lucemburský nalezl roku 1346 smrt.

Tisíci stránkový katalog v plastovém přebalu zaujme na první pohled svými rozměry i vahou (váží pět kilogramů). Obsahově není rozdělen jako samotná výstava, ale je pojatý jako kniha odborných studií k tématům, jež se snaží představit dobu Jana Lucemburského z mnoha různých úhlů. Za některými studie jsou pak zařazena katalogová hesla, jež se vztahují k tématu předcházející stati a také k exponátům jedinečné ostravské výstavy.

Přední a zadní stránce doprovodné publikace vévodí výřezy z obrazů Michaela Rittsteina (viz naš obr.), jež vznikly u příležitosti výstavy na zakázku. Obrazy nazvané jednoduše „Král, který létal I." a „Král, který létal II." zachycují českého krále Jana Lucemburského v boji jako statečného rytíře a jako korunovaného krále z rodu, který svůj původ odvozoval od proslulé víly Meluzíny.

Úvodní studie se věnují historii moravsko-slezského pomezí od poloviny 13. až do poloviny 14. věku. Opomenut není ani hospodářský „obraz" této oblasti, který je nastíněn natolik barvitě, že dokazuje dobový význam moravsko-slezského pomezí. Inspirativní je příspěvek Wojciecha Dominiaka, v němž přibližuje dějiny Horního Slezska a moravsko-slezského pomezí na přelomu 13. a 14. století z polského pohledu. Zajímavý je také přehled pobytů krále Jana Lucemburského na Moravě. Území Moravy se český král nevyhýbal, nejvíce se ale pohyboval v její jižní části, nejčastěji pak pobýval v Brně. Zda někdy byl nebo jen projížděl Moravskou Ostravou, nelze ani potvrdit, ale ani vyloučit.

První příspěvek, za nímž následují katalogová hesla, je věnován vyobrazování Jana Lucemburského ve středověku, přesněji dochovaným vizuálním pramenům, o nichž lze s různou mírou jistoty tvrdit, že se jedná o zobrazení krále Jana. Katalog přináší celkem dvacet devět hesel a některá vyobrazení jsou u nás publikována vůbec poprvé.

Mnoho lidí bude překvapeno spojením Ostravy se středověkem, ale v době Jana Lucemburského existovaly dokonce Ostravy dvě, Moravská, která byla městem, a Slezská, jež byla zatím vesnicí. Kromě nich existovaly v polovině 14. století ještě další obce v okolí, které jsou dnes součástí třetího největšího města u nás. O středověké (Moravské) Ostravě vypovídají vedle písemných pramenů hlavně prameny archeologické, z nichž lze vyčíst řadu zajímavých informací např. o středověké každodennosti. Archeologické nálezy (celkem 38 položek) jsou představeny i v katalogové části, velká část je publikována poprvé.

Dalibor Prix je autorem stati o architektuře moravsko-slezského pomezí první poloviny 14. století a dokazuje, že se jednalo o vývojově důležitou epochu. Důkazem jsou i dochované památky u nás i na území sousedního Polska. V katalogu jsou představeny především sakrální památky (kostely a kláštery na naší i polské straně), nechybí ale ani hrady a tvrze (Hukvaldy, Ostravský hrad). Na architekturu navazuje zajímavý katalog architektonické skulptury, v jehož rámci jsou představeny zejména dochované svorníky.

Z doby panování Jana Lucemburského se dochovalo malé množství listin, jež se vztahují k moravsko-slezskému pomezí. Jejich součástí pak byly pečeti, přičemž zejména ty královské jsou nádhernou ukázkou vypodobňování královské moci. Katalog nabízí přehled sedmi listin, jejichž vydavatelem nebyl pouze Jan Lucemburský, ale např. také opavský kníže Mikuláš II. nebo papež Inocenc VI. Názorné jsou pak zvětšené fotografie pečetí olomouckých biskupů od Jan Holého až po Jana Očka z Vlašimi.

Jan Šmerda zasvěcuje čtenáře do měnového vývoje od konce 13. do poloviny 14. věku v českém království, ve slezských knížectvích, Polsku a také v Uhrách. Katalog začíná českými brakteáty konce 13. století a přes české a moravské ražby grošové měny přechází až k prvním zlatým mincím raženým na našem území, k zlatým florénům. Představeny jsou i mince Janova syna a nástupce Karla IV. Poté následuje reprezentativní přehled mincí slezských (kvartníky, haléře), polských a především uherských, které byly v první polovině 14. století velice oblíbeným platidlem (hlavně zlaté florény a dukáty).

Volné plastice jsou věnovány dva příspěvky. První shrnuje výsledky dosavadního bádání o gotickém sochařství doby vlády Jana Lucemburského a především koriguje pohled na vztah krále Jana k výtvarnému umění, zejména pak k sochařství. V katalogové části je blíže představeno dvacet pět dochovaných volných soch. Druhý příspěvek Ivo Hlobila prezentuje dílo Mistra Michelské madony, jehož tvorba je na ostravské výstavě zastoupena hned sedmi exempláři, které doposud nikdy nebyly vystaveny pohromadě (všem jsou věnována i samostatná katalogová hesla). Další díla anonymního autora, respektive jeho dílny jsou představena v rámci textu stati a jejího obrazového doprovodu. Dílo Mistra Michelské madony je po právu označováno za „první vrchol evropsky významné české plastiky 14. století".

Sepulkrální památky moravské provenience ze sledovaného období nebyly doposud prezentovány na žádné výstavě. Miloslav Pojsl nastínil vývoj pohřbívání od dob prvních křesťanů, přes nejstarší doklady z Moravy a Slezska až po přemyslovské období. Největší pozornost ale věnoval období let 1300 až 1365 s přesahy až do konce 14. století. Nechybí příspěvek o epigrafice náhrobků, protože jednou z nejdůležitějších částí středověkých náhrobků a náhrobníků jsou nápisy, které obsahují důležité údaje o zemřelém. Katalog představuje dochované náhrobníky, respektive jejich fragmenty.

Monumentální malířství představuje stať Tomáše Knoflíčka. Bohužel dochované nástěnné malby jsou jen nepatrným zlomkem někdejší produkce. Většina z nich je pak spjata s venkovským prostředím, z čehož vyplývá, že se jedná o malby s minimálním vztahem k dobovým uměleckým centrům. Katalog nástěnných maleb je o to významnější, že se jedná o umělecké památky, jež až na výjimky nelze v rámci expozice prezentovat.

Nejrozsáhlejší příspěvek je věnován knižní malbě první poloviny 14. století. Pavol Černý napsal velice podnětnou studii, která spolu s katalogem představuje jeden z „vrcholů" celé publikace. Představeny jsou rukopisy vzniklé na Moravě, zejména pak v Olomouci, nechybí ale ani zajímavé iluminované manuskripty vytvořené v zahraničí. Výjimečnými rukopisy jsou tři exempláře, jež jsou spjaty s osobností královny - vdovy Elišky Rejčky: dvě části antifonáře a královnin žaltář, všechny jsou představeny řadou pěkných reprodukcí.

Poslední katalogová hesla jsou věnována skutečným skvostům. Heslo 256 je věnováno Pařížskému zlomku Dalimilovy kroniky, který před necelými šesti lety zakoupila Národní knihovna v Praze. Tímto rukopisem se Pavol Černý zabýval v poslední době podrobněji a vydal o něm i první rozsáhlejší monografii, v níž zkoumá především jeho iluminátorskou výzdobu. Bohužel u tohoto hesla a dvou následujících došlo k posunu obrazového doprovodu, takže text a obrázky se míjí. Katalogové heslo 257 nabízí informace o manuskriptu, jehož originál mohli v Ostravě obdivovat návštěvníci do počátku ledna 2011. Jedná se o jihlavský exemplář Zbraslavské kroniky z roku 1393, v němž je na foliu 6v nahoře uprostřed vyobrazen český král Jan Lucemburský. Poslední heslo katalogu knižní malby představuje další knižní poklad, jenž byl v Ostravě rovněž k vidění, Právní knihu města Jihlavy Jana z Gelnhausenu z počátku 15. století. Škoda těch posunutých reprodukcí.

Pavol Černý je autorem i části věnované uměleckému řemeslu na Moravě. Památek moravské provenience se dochovalo nepatrné množství. Bohužel většina z nich nemohla být ani vystavena. Přesto se v Ostravě objevila díla, jež sice vznikla v zahraničí, zejména v oblasti Porýní, ale jež jsou vynikajícími příklady uměleckého řemesla doby vlády Jana Lucemburského. Určitě zaujmou pohřební insignie Přemysla II. Otakara a Rudolfa I. Habsburského, které byly vystaveny i v Praze. Pouze v Ostravě je pak k vidění kopie královské koruny z relikviářové bysty sv. Karla Velikého z Cách, jejíž originál vznikl v Čechách ve druhé čtvrtině 14. století. Jako příklady dobových „luxusních" výtvorů uměleckého řemesla slouží dva exponáty: knižní vazba evangelia sv. Marka zapůjčená z Benátek a relikviář sv. Simeona z Cách.

Samostatnou kapitolou je poklad ze Slezské Středy. Autorem textu a jednotlivých katalogových hesel v polštině je Jacek Witecki, který přispěl i do pražského katalogu. Seznamuje především s okolnostmi objevení jedinečného pokladu a diskusemi, jež kolem něj vznikly. Představena je větší část zlatnické části pokladu. Na rozdíl od katalogu pražské výstavy není věnována téměř žádná pozornost mincím, jež byly součásti pokladu, i když v Ostravě je alespoň jejich zlomek v expozici prezentován.

Některé z textů se vztahují také ke středověké každodennosti. První z nich se zabývá středověkým sklem. Bohužel se ze sledovaného období nedochovaly téměř žádné „památky", i když víme, že se na Moravě používalo sklo již ve 13. století. Přesto se jedná o velice zajímavou sondu, jež vnáší nové světlo do dané problematiky a představuje lokality, kde byly sklárny, respektive kde byly při archeologických vykopávkách skleněné předměty objeveny.

Jan Lucemburský byl již svými současníky vnímán jako velký rytíř, který se úspěšně účastnil řady turnajů i bitev. V Ostravě je vojenství věnován jeden z hlavních sálů výstavy, v doprovodné publikaci pak dva texty a katalog militarií. První bohatě „ilustrovaná" stať Petra Klučiny se věnuje vojenským aspektům doby Jana Lucemburského. Petr Žákovský pak pojednal o zbraních a zbroji první poloviny 14. století ve střední Evropě. Ten je také autorem katalogových hesel. Všechny prezentované zbraně a části zbroje pocházejí z českých a moravských muzeí.

Velice podnětnou studií je text Daniely Rywikové o vztahu umění a zbožnosti v první polovině 14. století. Autorka se nesoustřeďuje pouze na oblast Moravy a Slezska, ale i na Čechy. První polovina 14. století byla obdobím výrazných proměn náboženského života, jež byly spojeny se společenskými změnami a rozvojem měst. Výrazem toho je např. vnesení intenzivní úcty k utrpení Krista a jeho lidství do městského prostředí. Významné místo zaujala v první polovině 14. věku ženská spiritualita, jež byla v u nás spjata zejména s osobnostmi Elišky Přemyslovny, Elišky Rejčky a abatyše Kunhuty. Tyto výjimečné ženy prosluly rovněž jako objednavatelky uměleckých děl, z nichž vynikají především rukopisy vytvořené na zakázku dvou posledně jmenovaných.

Pavel Štěpánek přiblížil ve svém příspěvku jeden z fenoménů středověku, poutnictví do Santiaga de Compostela, a jeho „odraz" v Čechách na Moravě a ve Slezsku. O úctě sv. Jakuba Většího svědčí např. zasvěcení kostelů nebo vyobrazování tohoto světce, který byl vypodobňován jako poutník v typickém plášti s kapucí a poutnickou holí v ruce. Autor přináší informace o nejstarších doložených cestách do Santiaga z našeho území. O tom, že přes území Moravy, především pak přes Olomouc, „vedla" cesta do Santiaga, svědčí i četné hmotné doklady (např. poutní odznaky, sv. Jakubu Většímu zasvěcené kostely).

Určitě zaujme stať představující významného Janova současníka, „Pána Váhu a Tater" (Dominus Vagi et Tatrae), Matúše Čáka Trenčianského, který na přelomu 13. a 14. století významně zasahoval do dění ve střední Evropě. Dodnes je vnímán jako kontroverzní postava slovenských dějin.

Dalším zajímavým současníkem krále Jana byl francouzský básník a hudební skladatel Guillaume de Machaut, který několik let pobýval na králově dvoře a dokonce působil jako jeho diplomat a osobní sekretář. Guillaume de Machaut je autorem rozsáhlého básnického díla, v němž docela velkou pozornost věnoval i osobnosti „svého" krále, kterého opěvoval i několik desetiletí po osudné bitvě u Kresčaku. Nepsal ale o tom, jaký český král skutečně byl, Jan Lucemburský byl pro něj spíše jen vzorem ideálního panovníka a rytíře, jehož si autor „vybásnil". V publikaci je králův někdejší sekretář představen nejen jako básník, ale také jako významný hudební skladatel.

Na závěr byly zařazeny příspěvky o módě a odívání v první polovině 14. století a inspirativní sonda do symboliky nádherných Janových pečetí.

Katalog čítá celkem 329 hesel, z nichž převážná většina je doprovozena barevnou fotografií, u některých hesel se jedná hned o několik reprodukcí, často velice zajímavých zvětšených detailů. Bohatý, převážně barevný obrazový doprovod (celkem 303 položek, fotografie, mapky, plánky, kresby) je pak součástí jednotlivých studií.

Reprezentativní katalog výstavy „Král, který létal" je dílem monumentálním, ba královským, jež ale svými rozměry znesnadňuje „práci" s ním. Možná mohl být rozvržen do dvou samostatných svazků. Velkým mínusem je absence rejstříků, které patří k povinné výbavě odborných publikací, jež mají sloužit k dalšímu používání.

Na škodu jsou rovněž výše zmíněné posunuté obrázky v závěru katalogu knižní malby. Jedná se o nádherné celostránkové reprodukce, ale text k nim je úplně jinde. Škodou také je, že do publikace nakonec nebyly zařazeny některé unikátní exponáty, jež jsou v Ostravě k vidění. Jedná se např. o nádhernou masivní truhlu, která je jedinečným příkladem univerzálního kusu středověkého nábytku.

I přes několik výtek na konci můžeme jen zkonstatovat, že reprezentativní doprovodná publikace „Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského" je již nyní základní prací o výtvarném umění Moravy a Slezska první poloviny 14. století a nejen o něm. Jedná se zároveň o dílo, jež v mnoha ohledech koriguje převážně negativní pohled na vládu Jana Lucemburského u nás.

 

Marek Zágora

 

David Majer (ed.), Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského, Ostravské muzeum, Ostrava 2011, 1008 stran, doporučená cena 1920 Kč.

 

Obsah:

Robert Antonín: Moravsko-slezské pomezí v proměnách 13. a 14. století

Martin Čapský: Moravsko-slezské pomezí v závěru vlády Jana Lucemburského

Martin Čapský: Hospodářský obraz moravsko-slezského pomezí v době vlády Jana Lucemburského

Wojciech Dominiak: Między Górnym Śląskiem, Polską a Koroną Czeską - z dziejów Górnego Śląska i morawsko-śląskiego pogranicza w drugiej polowie XIII i na początku XIV wieku

Roman Bertha: Pobyty krále Jana Lucemburského na Moravě

Marek Zágora: Jan Lucemburský ve vizuálních pramenech středověku

Katalog ikonografických památek

 

Zbyněk Moravec: Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století

Katalog archeologických nálezů

 

Dalibor Prix: Architektura moravsko-slezského pomezí v první polovině 14. století

Katalog architektonických památek

Katalog architektonické skulptury

 

Karel Müller: Listiny a pečeti na Moravě a v českém Slezsku v době Jana Lucemburského

Katalog listin a pečetí

 

Jan Šmerda: Měna na pomezí Moravy, Slezska, Polska a Uher v první polovině 14. století

Katalog numismatických památek

 

Andrea Čeplá: Volná plastika na Moravě a ve Slezsku

Katalog volné plastiky

 

Ivo Hlobil: Mistr Michelské madony - druhý život

Katalog děl Mistra Michelské madony

 

Miloslav Pojsl: Sepulkrální památky na Moravě v letech 1300 až 1365

Katalog sepulkrálních památek

 

Tomáš Knoflíček: Monumentální malířství doby Jana Lucemburského na Moravě a ve Slezsku

Katalog monumentálních maleb

 

Pavol Černý: Knižní malba na Moravě v první polovině 14. století

Katalog knižní malby

 

Pavol Černý: Umělecké řemeslo na Moravě během první poloviny 14. století

Katalog uměleckořemeslných památek

 

Jacek Witecki: Skarb ze Środy Śląskiej

Katalog Skarbu ze Środy Śląskiej

 

Hedvika Sedláčková: Středověké sklo na severní Moravě a přiléhající části Slezska

Soupis archeologických nalezišť středověkého skla

 

Petr Klučina: Vojenské aspekty doby Jana Lucemburského

Petr Žákovský: Zbraně a zbroj z první poloviny 14. století ve střední Evropě

Katalog militarií

 

Daniela Rywiková: Umění a zbožnost v první polovině 14. století v Čechách a na Moravě

Pavel Štěpánek: Slezsko v kontextu středověké svatojakubské cesty

Vlastimil Hábl: Dominus Vagi et Tatrae

Lenka Černíková: Guillaume de Machaut, sekretář českého krále a rytíř hudby a slova

Lenka Hlávková: Guillaume de Machaut, Lucemburkové a ars nova v českých zemích

Marek Zágora: Móda první poloviny 14. století

Karel Maráz: Svět symboliky Janových pečetí