Ostrava: Nový pohled na české moderní umění let 1917-1927 (výstava V novém světě v Galerii výtvarného umění)

Výstava nazvaná V novém světě: podmínky modernity 1917-1927 v Galerii výtvarného umění v Ostravě je završením předcházejících úspěšných projektů z minulých let s názvy Sváry zření / Fazety modernity (2008) a Černá slunce / Odvrácená strana modernity (2012).

Cílem projektu historika umění Karla Srpa a jeho spolupracovníků je dokumentovat umělecké dění v letech 1917–1927 na pozadí sociálního a politického klima období, které úzce předcházelo vzniku samostatného Československa, a následně dobu takzvané první republiky, která byla svým způsobem ojedinělá a v rámci našeho umění neopakovatelná.

Výstava představuje 60 výtvarných umělců, kteří jsou zastoupeni více než 250 špičkovými uměleckými díly. Nejsou prezentováni pouze představitelé hlavního proudu, jako byli Josef Čapek, František Drtikol, Emil Filla, Otto Gutfreund, Josef Šíma nebo Jan Zrzavý, ale prostor dostali také představitelé regionálního umění či autoři, kteří byli dosud spíše opomíjeni jako Georges Kars.

Jednoznačným přínosem výstavy je propojení umělecké různorodosti autorské i tvůrčí. Reprezentativně je představena architektura, sochařství, malířství i fotografie let 1917–1927, vše napříč společenskými i výtvarnými proudy.

Na výstavě jsou kritickým způsobem zachyceny okolnosti vlivu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka na moderní plastiku, které dosud nebyly odbornou veřejností příliš reflektovány. Samostatné sekce jsou věnované Ostravě a Paříži.

(upravená tisková zpráva GVU v Ostravě)

K výstavě náš rozhovor s Karlem Srpem:

www.stavitele-katedral.cz/ostrava-o-vystave-vytvarneho-umeni-za-prvni-republiky-s-jejim-autorem-historikem-umeni-karlem-srpem/

V novém světě: podmínky modernity 1917-1927 v Galerie výtvarného umění v Ostravě, do 8. ledna 2017, úterý 10–20 hodin, středa až neděle 10–18 hodin

Koncepce výstavy: Karel Srp

Přehled vystavených autorů:

Egon Adler (1892–1963)

Břetislav Bartoš (1893–1926)

Josef Čapek (1887–1945)

Ferdiš Duša (1888–1958)

Karel Dvořák (1893–1950)

Bedřich Feuerstein (1892–1936)

Emil Filla (1882–1953)

František Foltýn (1891–1976)

Jaromír Funke (1896–1945)

Otto Gutfreund (1889–1927)

Adolf Hoffmeister (1902–1973)

Vlastislav Hofman (1884–1964)

Karel Holan (1893–1953)

Miloslav Holý (1897–1974)

Alexandr Vladimír Hrska (1890–1954)

František Janoušek (1890–1943)

Josef Jiříkovský (1892–1950)

Alfred Justitz (1879–1934)

Georges Kars (1880–1945)

Fritz Kausek (1890–1966)

Oldřich Kerhart (1895–1947)

Oldřich Koníček (1886–1932)

Maxim Kopf (1892–1958)

Pravoslav Kotík (1889–1970)

Rudolf Kremlička (1886–1932)

Jiří Kroha (1883–1974)

Otakar Kubín (1883–1969)

Otakar Marvánek (1884–1921)

František Matoušek (1901–1961)

Otakar Mrkvička (1898–1957)

Grigorij Musatov (1889–1941)

František Muzika (1900–1974)

Grete Passerová (1900–1998)

Josef (Jost) Pietsch (1896–1976)

Julius Pfeiffer (1897–1922?)

Bedřich Piskač (1898–1929)

Karel Pokorný (1891–1962)

Miroslav Ponc (1902–1976)

Antonín Procházka (1882–1945)

Václav Rabas (1885–1954)

Jan Rambousek (1895–1976)

Jaroslav Rössler (1902–1990)

Richard Schroetter (1893–?)

Vladimír Silovský (1891–1974)

Bedřich Stefan (1896–1982)

Josef Šíma (1891–1971)

Václav Špála (1885–1946)

Karel Štika (1898–1975)

Jindřich Štyrský (1899–1942)

Otakar Švec (1892–1955)

Karel Teige (1900–1951)

Toyen (1902–1980)

Alois Wachsman (1898–1942)

Alois Zapletal (1886–1943)

Jan Zrzavý (1890–1977)