Pernštejn: Průvodce výstavou Dlouhá cesta za krásou (Rok Pánů z Kunštátu)

Hrad Pernštejn se zapojil do letošního projektu „Rok pánů z Kunštátu“ a do 7. září 2014 je v jeho prostorách k vidění výstava „Dlouhá cesta za krásou“, která na jedné straně přibližuje pozadí diplomatických misí českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, vyslaných k západoevropským dvorům, na straně druhé pak to nejlepší z evropského umění „podzimu středověku“ ze sbírek českých, moravských a slezských hradů a zámků.

K zajímavé výstavě byl vydán pěkný a zajímavý stejnojmenný průvodce, v němž jsou vůbec poprvé společně představena umělecká díla „podzimu středověku“, která jsou jinak „rozeseta“ po expozicích našich hradů a zámků. Jedná se o umělecké předměty, které mohli členové poselstva Jiřího z Poděbrad během svých cest po Evropě spatřit.

Celá expozice je navíc doplněna o zápůjčky ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě a Moravské galerie v Brně. Právě těmto institucím věnovali některá díla sběratelé z řad aristokracie (především Jan II. z Liechtensteina). Většina vystavených mimořádně cenných děl (sochy, obrazy, užité umění) tedy pochází ze sbírkové činnosti aristokracie 19. a 20. století.

Vlastnímu průvodci předchází zasvěcený úvod rozdělený do tří částí. Jeho první část začíná smrtí českého a uherského krále Ladislava Pohrobka v roce 1457 a volbou jeho nástupce Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, který to jako „husitský“, kacířský král neměl jednoduché. Král se snažil vylepšit své postavení v Evropě a navázat vztahy s ostatními vládci, a proto přišel s návrhem všeobecné mírové organizace křesťanských států, přičemž spojenectví křesťanských panovníků mělo být namířeno proti islámu.

Návrh, který vznikl v okruhu Jiříkových katolických poradců v čele s Antoniem Marinim z Grenoblu, ale o několik staletí předběhl svou dobu a nakonec nebyl přijat. Bylo to především tím, že jej nepodpořili nejvýznamnější panovníci tehdejší Evropy, kupř. francouzský král.

Druhá část úvodu přibližuje cestu poselstva českého krále Jiřího z Poděbrad, které se vydalo k evropským panovnickým dvorům v roce 1466. V čele „mise“ stál králův švagr Lev z Rožmitálu, jeden z předních mužů království. Cílem poselstva bylo především vylepšit postavení české politiky v Evropě a rovněž chtělo prezentovat urozenost a dobré mravy české šlechty. Češi byli částečně úspěšní, nejvíce na sebe ale upozornili jako úspěšní účastníci rytířských turnajů.

O samotné cestě jsme dobře informováni ze záznamů dvou účastníků poselstva. Prvním a známějším byl Václav Šašek z Bířkova, druhým pak Gabriel Tetzel, jehož záznamy jsou mnohem zajímavější, protože si všímal více panovnických dvorů, jejich kultury, ceremoniálů a podobně.

Poslední část úvodu přibližuje život a hlavně sběratelské snahy několika předních aristokratů, kteří se od 19. století začali zajímat zejména o pozdně středověké a raně renesanční umění. Jejich zájmy se pak zásadním způsobem promítly i do architektury, kdy si nechávali stavět a přestavovat svá sídla v duchu historismu (Hrádek u Nechanic, Hluboká, Bouzov, Šternberk…).

V této souvislosti začali nakupovat starožitnosti, které by se hodily do nových interiérů. Některé hrady a zámky byly dokonce zamýšleny jako muzea, v nichž měly být aristokratické sbírky uloženy.

Samotný průvodce je rozdělen do čtyř částí podle země, kde dané vystavené dílo vzniklo (německé země, země vévody burgundského, země španělských králů a Itálie). Zahrnuje celkem šedesát tři hesel, v nichž jsou představeny všechny exponáty. Nejvíce děl pochází z německých zemí. Z časového hlediska se jedná o díla datovaná od poloviny 15. století až do poloviny šestnáctého věku.

Vedle uměleckých děl jako jsou sochy a obrazy, které převažují, jsou prezentovány rovněž dochované kusy nábytku (truhly, skládací židle) nebo zbraně a zbroj pro rytíře. Jsou to všechno předměty, které jistě mohly zaujmout účastníky královského poselstva.

Jejich výběrem je ukázána pestrost umělecké tvorby „podzimu středověku“ a zároveň jsou i doloženy sběratelské zájmy šlechty 19. a 20. století.

Téměř každá položka průvodce má svou barevnou fotografii. Většinu hesel doplňuje text, v němž je přiblížen hlavně původ díla a u soch i obrazů je velká pozornost věnována jejich ikonografii. Některá díla jsou publikována vůbec poprvé.

Výstava „Dlouhá cesta za krásou“ stejně jako stejnojmenný průvodce expozicí jsou velice záslužným počinem. Široká veřejnost dostala jejich prostřednictvím jedinečnou možnost seznámit se s vybranými uměleckými skvosty „podzimu středověku“, jež se nacházejí na našich hradech a zámcích. Pro některé návštěvníky jsou zároveň pozvánkou k návštěvě a prohlídce těchto původně aristokratických sídel.

Velice pěkného průvodce je možné zakoupit přímo v pokladně státního hradu Pernštejn, objednávkou zaslanou na adresu snajdarova.dagmar@npu.cz (200 Kč + poštovné) nebo v e-shopu NPÚ (http://www.npu.cz/eshop/katalog/).

Marek Zágora

Kalábová, Lenka - Konečný, Michal (edd.), Dlouhá cesta za krásou. Průvodce výstavou na hradě Pernštejně, NPU, Kroměříž 2014, 192 stran, cena 200 Kč

Obsah:

Úvodní slovo

Úvod

Německé země

Země vévody burgundského

Země španělských králů

Itálie

Internet:

http://www.npu.cz/books/dlouha-cesta-za-krasou-pruvodce-vystavou-na-hrade-pernstejne/

K dalším publikacím k Roku pánů z Kunštátu:

http://www.npu.cz/books/v-erbu-tri-pruhu-pani-z-kunstatu-a-jejich-hrad/

http://www.npu.cz/books/pruvodce-krajinou-hradu/