Petersberg – Berlín: Doprovodná publikace k výstavě Der Genter Altar der Brüder van Eyck in Berlin. 1820-1920 (Die Begleitpublikation zur Ausstellung Der Genter Altar der Brüder van Eyck in Berlin. 1820-1920)

Až do 29. března 2015 je v Berlíně (Gemäldegalerie der Staatlichen Museen – Preußischer Kulturbesitz) k vidění malá výstava nazvaná „Der Genter Altar der Brüder van Eyck in Berlin. 1820-1920“ o proslulém Gentském oltáři bratří van Eycků (Huberta a Jana) a osudech tohoto jedinečného uměleckého díla, které se již ve své době stalo velkou inspirací pro další umělce.

Monumentální oltář je dnes umístěn v katedrále sv. Bavona v belgickém Gentu a patří mezi nejvýznamnější díla evropských dějin umění. Od svého dokončení v roce 1432 přitahoval po staletí velkou pozornost. Stal se vzorem pro mnohé umělce, byl opěvován prozaiky i básníky a dokonce kopírován v originální velikosti. Velice pohnuté a dramatické jsou jeho osudy, které jsou poznamenány nejen válkami, ale kupř. i útoky obrazoborců.

K berlínské výstavě, na níž je oltář představen formou moderních kopií Carla Schulze z dvacátých let 19. století, kopií Michiela Coxcieho z roku 1558 a černobílých reprodukcí v originální velikosti, byla vydána kvalitní a zajímavá doprovodná publikace nazvaná „Der Genter Altar der Brüder van Eyck. Geschichte und Würdigung“.

Kniha vůbec poprvé nabízí komplexnější pohled na historii tohoto výjimečného díla, které je pravděpodobně nejvýznamnějším malířským dílem pozdního středověku na sever od Alp. Že se jedná o velice cenné dílo, dokazují četné literární zmínky a obrazové reflexe (malby, kresby, iluminace). Umělci zdaleka se přijížděli na dílo podívat a nechávali si jej otevřít, aby jej mohli studovat zvenku i zevnitř. V roce 1521 se přijel na oltář podívat i samotný Albrecht Dürer.

Největší pozornost je věnována historii oltáře (celkem tři ze sedmi statí publikace), zejména pak období od roku 1820 do roku 1920, kdy se dvanáct obrazů Gentského oltáře, který byl považován za první olejomalbu na světě, nacházelo v berlínských sbírkách. V roce 1821 koupili Prusové šest oboustranně pomalovaných křídel proslulého oltáře ze sbírky anglického obchodníka Edwarda Sollyho. Od roku 1830 pak byly vystaveny v královském muzeu. Byly doplněny o kopie v Berlíně chybějících středních desek, část kopií byla moderních, další namaloval Michiel Coxcie v roce 1558 na objednávku španělského krále Filipa II.

V roce 1920 berlínská historie Gentského oltáře končí. Oltář byl na základě klausule versaillské mírové smlouvy navrácen zpět do Belgie jako kompenzace za škody způsobené Německem během první světové války.

Berlínské období bylo významné i z hlediska dějin umění. Díky přítomnosti části oltáře v Německu se začali odborníci více věnovat starému nizozemskému malířství, které do té doby bylo označováno jako „primitivní“. Dodnes se v Berlíně nachází jedna z nejvýznamnějších sbírek starých nizozemských mistrů na světě.

Ve spojení s originálem se nabízí řada otázek, na něž může odpovědět pouze práce s originálem, který však již dlouhá léta neopustil interiér kostela sv. Bavona v Gentu. Hodně se napsalo kupř. o použité malířské technice nebo o datu vzniku samotného díla.

V doprovodné publikaci je věnován kupř. prostor čtyřřádkovému nápisu na spodním okraji zavřeného oltáře. Věnování bylo objeveno v Berlíně v roce 1911. Malým zadostiučiněním je fakt, že tajemství nápisu mohla odhalit berlínská filoložka Christina Meckelnborg. Ta doporučuje brát nápis doslovně, takže jako první malíř oltáře je jmenován Hubert van Eyck, Jan van Eyck ho dokončil, Joos Vyd jej pak objednal. Letopočet 1432 je rokem jeho dokončení. Datum 6. května je s vysokou pravděpodobností spjato s pokřtěním syna burgundského vévody Filipa Dobrého a jeho ženy Isabely Portugalské, které se uskutečnilo právě v Gentu.

Publikace „Der Genter Altar der Brüder van Eyck. Geschichte und Würdigung“ je doplněna bohatým obrazovým doprovodem. Jeho prostřednictvím máme kupř. jedinečnou možnost srovnávat originál se vzniklými kopiemi, kterých je docela hodně. Asi nejznámější je dílem Michiela Coxcieho z roku 1558. Dnes se její části nacházejí ve třech městech: v Berlíně, Mnichově a Bruselu.

Právě dvěma Coxcieho obrazům, které se dnes nacházejí v Berlíně (Svatá Trojice a Klanění Beránkovi), je věnována větší pozornost, zejména pak jejich restaurování.

Doprovodná publikace k výstavě „Der Genter Altar der Brüder van Eyck in Berlin. 1820-1920“ je významným příspěvkem k historii Gentského oltáře a zároveň přibližuje, jak výjimečná díla, jakým Gentský oltář bezpochyby je, ovlivnila výtvarné umění nejen své doby.

Marek Zágora

Stephan Kemperdick – Johannes Rößler (Hg.), Der Genter Altar der Brüder van Eyck Geschichte und Würdigung, Imhof Verlag - Gemäldegalerie Staatliche Museen zu Berlin, 160 stran, doporučená cena 19, 90 euro

Resümee:

Bis zum 29. März 2015 kann man in der Gemäldegalerie der Staatlichen Museen – Preußischer Kulturbesitz Berlin die Ausstellung „Der Genter Altar der Brüder van Eyck in Berlin. 1820-1920“ sehen. Zur Ausstellung erschien eine schöne Begleitpublikation „Der Genter Altar der Brüder van Eyck. Geschichte und Würdigung“. Das monumentale, heute in St. Bavo in Gent aufgestellte Retabel der Brüder Hubert und Jan van Eyck ist nicht nur eines der Hauptwerke der altniederländischer Malerei, sondern auch der europäischen Kunstgeschichte. Seit seiner Vollendung im Jahr 1432 diente er anderen Malern als Vorbild, er wurde von Schriftstellern und Dichtern gewürdigt und oft in Originalgröße kopiert (z. B. von Michiel Coxcie im Jahr 1558). Sein Schicksal ist ungewöhnlich bewegt und von zahlreichen Gefährdungen durch Bilderstürme und Kriege gekennzeichnet. Die Begleitpublikation enthielt sieben interessante Texte und bietet erstmals eine Gesamtdarstellung aller Aspekte, die Aufstellung, Bewahrung und Rezeption des Werks betreffen. In der Zeit von 1820 bis 1920 befanden sich zwölf Bilder (sechs Tafeln) des Retabels in den Berliner Sammlungen. Im Jahre 1920 bekam Belgien die Tafeln als Kompensation für die schweren Zerstörungen, die Deutschland dem neutralen Belgien im Ersten Weltkrieg zugefügt hatte.

Internet:

http://www.imhof-verlag.de/der-genter-altar-der-brueder-van-eyck.html

Obsah:

Bernd Wolfgang Lindemann, Vorwort

Stephan Kemperdick - Johannes Rößler, Vorbemerkung

Stephan Kemperdick, Die Geschichte des Genter Altars

Stephan Kemperdick - Johannes Rößler, Der Genter Altar in Berlin 1820–1920. Geschichte einer Wiederentdeckung

Johannes Rößler, Zwischen den Fronten. Der Genter Altar im Ersten Weltkrieg und im Friedensvertrag von Versailles

Christina Meckelnborg, Die Inschrift des Genter Altars. Eine philologische Betrachtung

Ute Stehr - Hélène Dubois, Über die Spaltung und die Restaurierungsgeschichte der sechs Flügel des Genter Altars in Berlin

Stefanie Thomas, Michiel Coxcies Trinität. Eine maltechnische Untersuchung

Rainer Wendler, Die Restaurierung von Michiel Coxcies Anbetung des Lammes

Liste der ausgestellten Objekte

Literaturverzeichnis

Bildnachweis