Plzeň: Monografie Počátky šlechtických hradů v Čechách Františka Záruby (Západočeská univerzita v Plzni)

V roce 2023 vydalo Nakladatelství Lidové noviny dlouho očekávaný první svazek zamýšlené trilogie, jejímž cílem je ucelené zpracování dějin hradní architektury doby přemyslovské. Knihu „Hrady doby přemyslovské I.“ s podtitulem „Královské hrady, biskupská sídla, Chebsko“ napsal náš přední kastelolog, historik umění František Záruba.

Ve stejném nakladatelství vyšly v posledních letech hned čtyři autorovy monografie. V roce 2014 vyšla publikace zasvěcená hradům římského a českého krále Václava IV. a jeho dvorského okruhu. Do roku 2016 pak postupně spatřily světlo světa tři díly Zárubových Hradních kaplí v Čechách.

První svazek byl věnován období posledních Přemyslovců, prostřední díl byl zasvěcen době lucemburské a závěrečná monografie přiblížila dobu poděbradskou a jagellonskou. Záslužná a zároveň podnětná Zárubova trilogie o hradních kaplích je i po letech zajímavým čtením, které oslovilo nejen odborníky, ale i laiky. Jednotlivé svazky představily kaple jako prestižní, reprezentativní prostory, které se často řadí mezi architektonicky nejkvalitnější části jednotlivých hradních staveb.

František Záruba navázal na průkopnickou práci Dobroslavy Menclové, dvoudílnou monografii „České hrady“, v níž se autorka podívala na hrady nejen z hlediska historie a archeologie, ale objevila je i jako velké umělecké téma. Zároveň významně doplnil velmi žádané encyklopedie, které o českých hradech (dokonce s několika vydanými dodatky) připravil jejich velký znalec Tomáš Durdík.

První díl své zamýšlené trilogie zasvětil, jak napovídá podtitul, hlavně královským hradům sledovaného období. Celkově vzato představují hrady doby Přemyslovců v kontextu mezioborového kastelologického bádání nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury u nás a dokonce i v celé Evropě. Navíc se hrady staly velice významným historickým fenoménem a jsou dnes vnímány jako důležitý zdroj poznání každodennosti i reprezentace života ve středověku.

Nedávno vydala Západočeská univerzita v Plzni ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky druhý díl výše zmíněné trilogie. Kniha nazvaná „Počátky šlechtických hradů v Čechách“ vyšla v rámci grantu, a proto ji není možné zakoupit v knihkupectvích, ale je volně ke stažení v pdf formátu (viz odkaz níže).

František Záruba se nejprve věnuje tématu z hlediska bádání a přibližuje práci svých četných předchůdců. V následující kapitole se pak „nevrhá“ hned na šlechtické hrady daného období, ale přibližuje dvory a dvorce jako sídla rodící se šlechty. Ty pak dává do širších souvislostí s vlastnickými kostely.

Hlavním tématem knihy jsou samozřejmě šlechtické hrady 13. století. Autor přibližuje jejich vznik a rozvoj v době, kdy se šlechtický hrad stal jedním z nejviditelnějších symbolů rostoucí moci šlechty, která právě během 13. věku zažívala období nebývalého rozkvětu. František Záruba představuje hradní architekturu od jejích dřevo-hlinitých „zárodků“ na přelomu 12. a 13. století přes zděné hrady doby Václava I. až po hradní sídla za panování Přemysla Otakara II. a Václava II.

Do současnosti se dochovala řada šlechtických hradů, příp. jejich zřícenin, které díky své dominantní poloze spoluutvářejí naši kulturní krajinu. Mnohé z hradů jsou však již téměř zapomenuté a skryté v lesích, takže jen odborníci mohou tyto němé svědky minulosti alespoň částečně docenit.

Autor nejprve seznamuje méně i více zasvěcené čtenáře s počátky šlechtických hradních sídel a jejich typologií, které však nepřikládá až takový klíčový význam jako např. již jednou zmíněný Tomáš Durdík. Následně představuje vybrané části sledovaných a posléze popisovaných staveb.

Po zasvěceném a zároveň srozumitelném úvodu do problematiky šlechtických hradů v Čechách následuje samotné jádro knihy. To zahrnuje téměř 200 lokalit, v převážné většině hradů, ale i dvorců a tvrzí, které nejsou seřazeny ani chronologicky, ani podle hradní typologie, nýbrž regionálně (STŘEDNÍ ČECHY, SEVERNÍ ČECHY, VÝCHODNÍ ČECHY, JIŽNÍ ČECHY A ZÁPADNÍ ČECHY).

Každá část je následně rozdělena do podkapitol, které odpovídají buď vybraným hradům, nebo českým šlechtickým rodům a hradním stavbám, které jsou s nimi spjaty. František Záruba zmiňuje i některé hrady, kterým se podrobněji věnoval v prvním svazku své trilogie, příp. na něj přímo odkazuje. Je to dáno tím, že u některých hradů si nejsme zcela jisti, zda jejich stavebníkem byl český král, nebo právě šlechta.

Poslední dvě části jsou věnované tvrzím a kolonizačním provizoriím, „horským hrádkům“ a refugiím.

Významnou součástí převážně popisného textu je stejně jako u prvního svazku přebohatý, černobílý obrazový doprovod (fotografie, půdorysy, rekonstrukce), jehož autorem je opět František Záruba, jenž má bezesporu, co se fotografií týče, úchvatný smysl nejen pro detail, ale též umělecké hodnoty středověké architektury.

Zárubovy „Počátky šlechtických hradů v Čechách“ jsou první ucelenou monografií o vzniku a vývoji šlechtických hradů doby přemyslovské. Jedná se o podnětnou práci, která je určena nejen odborníkům (kastelologům, historikům a historikům umění), ale i širší veřejnosti, zejména pak všem zájemcům o historii, hradní architekturu a hrady jako takové.

Marek Zágora

František Záruba, Počátky šlechtických hradů v Čechách, Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň 2025, 472 stran

Obsah:

I. SLOVO ÚVODEM

II. ŠLECHTICKÉ HRADY OPTIKOU BÁDÁNÍ 

III. DVORY A DVORCE, SÍDLA EMANCIPUJÍCÍ SE ŠLECHTY 

Počátky šlechty 

Dvorce 

(Starý Plzenec, Bílina, Praha, Vroutek, Chvojen, Volyně, Prčice, Bedřichův Světec, Dolní Kounice (Morava), Poněšice, Velebudice, Ledčice)

Vlastnické kostely

IV. ŠLECHTICKÉ HRADY 13. STOLETÍ

Šlechta na vrcholu své moci a její hrady

Počátky šlechtických hradů

Šlechtické hrady a jejich typologie

Bergfrity a obytné věže  

Palác

Hradní kaple

Brány

Hradby

Příkopy

Předhradí a hospodářské budovy

V. STŘEDNÍ ČECHY

Český Šternberk a hrady v Posázaví

(Hrad u Čtyřkol, Zlenice, Stará Dubá, Kavčí Hora, Křivosudov, Borovsko, Rataje nad Sázavou, Pirknštejn, Horní hrad, Talmberk, Starý Zámek)

Valdek a hrady Buziců v Brdech

(Žebrák, Rožmitál, Březnice)

Hořovice a Řebřík

Říčany

Škvorec

Hrady na Mladoboleslavsku

(Dražice, Hrádek nad Zámostím)

Kostomlaty nad Labem

VI. SEVERNÍ ČECHY

Markvartici a jejich hrady

(Lemberk, Šarfenštejn / Ostrý u Františkova, Vartenberk, Valdštejn, Dolní Štěpanice, Zvířetice, Michalovice, Rotštejn)

Ronovci a jejich severočeské dominium

(Žitava, Ronov/Trzciniec, Krásný Buk, Ojvín, Lipý, Frýdlant, Hrad u Hvězdy, Dubá, Jestřebí)

Grabštejn

Hrabišici a jejich hrady

(Rýzmburk/Osek, Boršenštejn, Zavidov, Rechenberg, Perštejn)

Bílina

Hrady v údolí Ohře a v Krušných horách

(Egerberk, Neznámý hrad u Albrechtic, Hrad na Jozefínině skále, Starý Žeberk)

Žerotín

VII. VÝCHODNÍ ČECHY

Železnice a Pecka, hrady pánů z Železnice

Drobné hrady na okraji starého osídlení

(Šluspárk, Hrad na Zámeckém Vrchu, Vražba, Starý Vřešťov, Kostelec u Heřmanova Městce, Mokřice, Pustohrad u Hořic)

Náchod a Brada, hrady Načeraticů

Vízmburk a hrady pánů s erbem zlatého střmene

(Červená Hora)

Košumberk a Komárka

Drslavické hrady pod Orlickými horami

(Litice nad Orlicí, Potštejn, Skuhrov, Rychnov nad Kněžnou, Rychmburk)

Hrady Švabeniců, pánů z Drnholce a pánů z Lomnice

(Trutnov, Orlík / Saldenstein)

Brandýs nad Orlicí

Žampach a Kyšperk

Homole

Hrady na Čáslavsku a v Posázaví

(Chlum, Ledeč nad Sázavou, Chřenovice)

Polná

Lichtenburské hrady ve východních Čechách

(Lichnice, Ronovec, Přibyslav, Žleby, Smrdov)

VIII. JIŽNÍ ČECHY

Hrady Vítkovců

(Český Krumlov, Vítkův Kámen, Příběnice a Příběničky, Rožmberk, Jindřichův Hradec, Vítkův hrádek, Stráž nad Nežárkou, Klokoty, Trhové Sviny, Lomnice nad Lužnicí, Třeboň, Skalice, Nové hrady)

Hrady pánů Bavorů ze Strakonic

(Strakonice, Boršov, Srdov, Horažďovice, Bavorov, Pořešín, Střela)

Vimperk

Choustník

IX. ZÁPADNÍ ČECHY

Drslavické hrady

(Litice u Plzně, Potštejn u Žinkov, Velký Kuřim / Ruchomperk, Příkopy u Kdyně, Zbiroh, Rýzmberk)

Starý a Nový Herštejn

Všeruby

Hrady pánů ze Svojšína a jejich rozrodu

(Třebel, Volfštejn, Hrad na Lazurové Hoře)

Švamberkové a jejich hrady

(Švamberk, Bor u Tachova)

Hrady na Klatovsku a Sušicku

(Budětice, Hrad pod Hrnčířem, Hrádek u Zborov, Rabí, Petrovice u Sušice, Pušperk, Janovice nad Úhlavou, Klenová, Velhartice)

Krašov

Bečov

Kleinštejn

X. TVRZE

XI. KOLONIZAČNÍ PROVIZORIA, „HORSKÉ HRÁDKY“ A REFUGIA

XII. ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Poznámky

Resumé

Literatura a prameny

Index míst a jmen

Seznam vyobrazení

Internet:

https://obchod.hiu.cas.cz/shop/publikace-volne-ke-stazeni/pocatky-slechtickych-hradu-v-cechach-1