archiv detailplzeň: triumfální návrat plzeňského gauguina (gottfried lindauer - pilsen painter of the new zeland māori)

Plzeň: Triumfální návrat plzeňského Gauguina (Gottfried Lindauer - Pilsen Painter of the New Zeland Māori)

Paul Gaugiun opustil v roce 1891 Paříž a odplul lodí do Polynésie, aby tam v klidu maloval a objevoval civilizací nezkažené umění přírodních národů. Jeho předchůdcem mezi evropskými umělci byl plzeňský rodák Gottfried Lindauer, který se už v roce 1874 vypravil k protinožcům, aby se jako malíř živil na Novém Zélandu.

Západočeské galerie tomuto pozapomenutému tvůrci připravila retrospektivní výstavu, která je nejobjevnějším mezinárodním projektem Plzně jako evropského města kultury. Jejími autory jsou Aleš Filip a Roman Musil a k výstavě vyšel třísetstránkový katalog. Výstava v Masných krámech je o malířství, ale také o životním příběhu.

Lindauer se s uměním seznámil ve Vídni a maloval zprvu náboženské obrazy, které by dnes patřily spíše k průměru v salónní malbě. Byl však skvělý portrétista. Měl dar zobrazit živě lidskou tvář a na Novém Zélandu získal zajímavé zakázky zásluhou anglického dobrodruha a podnikatele Henryho Partridge, svého mecenáše. Šlo o portréty potetovaných tváří maorských kmenových náčelníků. Lindauerova akademická tvorba se tím značně proměnila.

Vznikly obrazy, které jsou lidskou tváří a současně maskou. Tetování tvoří síť, přes kterou pozorujeme živé oči a vlhké rty. Je to až neuvěřitelné spojení. Popisný realismus imitující fotografii se mění v cosi magického a posvátného. Maoři sami tyto obrazy považují za živoucí tradici úzce spjatou se svým kultem mrtvých.

V jejich představě jim obraz nabízí předka, který s nimi díky podobizně žije dál a je zdrojem jejich současného štěstí, radosti i životní síly. Maoři tak vnímají Lindauerovy portréty tak, jako křesťané chápou relikvie nebo ikony. Kdyby mohli, tak se jich nedotýkají obdivně prsty na rukou, ale třou si o ně nosy jako výraz úcty a přátelství.

Lindauer měl cit to umocnit. Sám fotil a vycházel z fotografie, obdobně jako nejslavnější z realistů 19. století Gustave Courbet. Ale v malbě zachycenou realitu posunul emocionálně dál. Pozadí udělal většinou temnější a tváře maorských náčelníků jako by z něj zázračně vystupovaly a o to naléhavěji oslovovaly diváka.

Takže v Masných krámech máme i díky dobré instalaci představu, že jsme se ocitli v jakési maorské Walhalle nebo v maorském Pantheonu. Každý obraz má svůj příběh, který je zpřístupněn (česky i anglicky) na podrobných textech doplňujících podobizny.

Škoda že Lindauera neznal vlivný německý historik umění Hans Belting, který napsal vynikající knihu o lidské tváři v dějinách umění (Faces, München 2013). Jistě by západočeskému rodákovi věnoval celou kapitolu. Ale není se čemu divit. Lindauera donedávna neznal skoro nikdo. Jeho první evropská výstava maorských portrétů se konala loni ve Státních muzeích v Berlíně. Plzeňská bilance je dosud nejrozsáhlejší přehlídkou jeho tvorby.

Pro Maory jsou tyto obrazy natolik posvátné, že ředitel Západočeské galerie Roman Musil se kvůli projektu vypravil na Nový Zéland, kde speciální rada rozhodla, že své předky, kteří se zapsali do dějin země v 19. století, půjčí do Lindauerova rodného města.

Je portrétní galerie Maorů uměleckou tvorbou, nebo jen etnografickou ilustrací? Byl Lindauer dokumentarista, nebo opravdový malíř? Organizátoři k tomu poskytli divákům v Masných krámech pádnou odpověď.

Ze sbírek pražského Náprstkova muzea vystavili působivá díla Maorů - dřevěné kyje, textilie zdobené ptačím peřím, udice zdobené perletí. Žádný z těchto předmětů ovšem nenabídne to co Lindauerovy malby - pocit záhadnosti, velkoleposti, elegance i lidské hrdosti. Otázka je tím zodpovězena.

Gottfried Lindauer prožil na Novém Zélandu 52 let svého života (zemřel v roce 1926). Maoři při příležitosti západočeské výstavy vykonali speciální obřad přímo v Masných krámech, kterým jeho nesmrtelnou duši přenesli z Oceánie zpět do Plzně. Triumfální návrat se vším všudy.

 

Peter Kováč

 

Gottfried Lindauer (1839-1926) Masné krámy, Plzeň, do 20. září, denně kromě po 10-18 hodin

 

Internet:

http://www.zpc-galerie.cz/cs/gottfried-lindauer-1839-1926-plzensky-malir-novozelandskych-maoru-250

 

 

Oficiální anotace:

 

Gottfried Lindauer (1839–1926). Pilsen Painter of the New Zeland Māori

06/05/2015 to 20/09/2015

exhibition hall Masné krámy

Autor: Aleš Filip, Roman Musil

Kurátor: Eva Reitspiesová, Petra Kočová

This exhibition is one of the main projects of Pilsen – the European Capital of Culture 2015.

Gottfried Lindauer is known in the Czech lands only to a narrow group of experts on the 19th century painting, and possibly ethnologists, thanks to a collection of objects from New Zealand in the Náprstek Museum in Prague which includes his portraits of a Maori chieftain and a Maori woman and a number of objects related to the Maori way of life donated by Gottfried Lindauer to the museum, as well as part of his correspondence.

The exhibition and accompanying publication at the Gallery of West Bohemia in Pilsen is intended to introduce individual stages of Lindauer’s work: the artist was originally educated at the Academy of Arts in Vienna as a painter of religious history paintings and later he earned his living as a painter of burgher portraits.

After he immigrated to New Zealand in 1874 he built up an abundant clientele of his supporters, not only among the colonial British people but among chief representatives of individual Maori tribes as well. Nowadays it is especially this collection of portraits of outstanding Maori chieftains which is primarily esteemed – not only as a fine example of Lindauer’s artistic skill, but even more for the sake of the depicted personalities who were shaping the modern history of New Zealand and who are especially precious to the Maori nation as their distinguished ancestors.

Although in New Zealand a considerable publishing attention has been devoted to Gottfried Lindauer so far, not even there his comprehensive monograph has been published. Many aspects of his work have not been systematically reflected yet. The aim of the Lindauer exhibition and publication in the Gallery of West Bohemia in Pilsen in the year 2015 is to remedy this shortcoming. Lindauer’s work has never been presented in a monographic form which would introduce both his European and New Zealand chapters of his work side by side.

The reflection on the work of Gottfried Lindauer requires an extension from the standard art history discipline to the theory of visual culture, from ethnology to postcolonial discourse and from documentary function of painting to its broader spiritual meanings.

The planned Gottfried Lindauer exhibition and publication will be realized within the programme of Pilsen – the European Capital of Culture in the year 2015, which is supported by the European Union as one of its major cultural events. In the frame of the project, Gottfried Lindauer has been elected one of the four icons of Pilsen that significantly represent the city in which they were born.

 

The exhibition is held under the auspices of Rodney Harris, the Ambassador of New Zealand, Daniel Herman, Minister of Culture of the Czech Republic, Václav Šlajs, the Governor of Pilsen Region and Martin Zrzavecký, the Mayor of Pilsen.

The exhibition has been prepared in cooperation with the Auckland Art Gallery Toi o Tāmaki and with the financial support of the Pilsen 2015 company, the Ministry of Culture of the Czech Republic, the Pilsen Region, the City of Pilsen, and The Foundation of 700 Years of the City of Pilsen.

 

Team of authors:

Authors of the exhibition and the accompanying publication: Roman Musil (Gallery of West Bohemia in Pilsen) and Aleš Filip (Masaryk University)

Curator of the exhibition: Eva Reitspiesová, in cooperation with Petra Kočová (Gallery of West Bohemia in Pilsen)

Architect of the exhibition: Zbyněk Baladrán

 

Cooperation on the publication accompanying the exhibition:

Leonard Bell (University of Auckland, New Zealand)

Lada Vacková-Hubatová (Academy of Arts, Architecture & Design in Prague)

Ngahiraka Mason (Auckland Art Gallery, New Zealand)

Milan Kreuzzieger (Centre of Global Studies in Prague)

Tomas Winter (Institute of Art History, Academy of Sciences of the Czech Republic)

 

Loaning institutions:

Auckland Art Gallery, Auckland, New Zealand

Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa, Wellington, New Zealand

National Museum – Náprstek Museum of Asian, African and American Cultures

West Bohemian Museum in Pilsen

Roman Catholic Parish Valašské Klobouky

private collection, Prague


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru