knižní novinky detailpostupim - berlín: doprovodná publikace k výstavě karl iv. ein kaiser in brandenburg (begleitband zur ausstellung karl iv. ein kaiser in brandenburg)

Postupim - Berlín: Doprovodná publikace k výstavě Karl IV. Ein Kaiser in Brandenburg (Begleitband zur Ausstellung Karl IV. Ein Kaiser in Brandenburg)

Do 22. ledna 2017 je v postupimském muzeu Haus der Brandenburgisch-Preußischen Geschichte k vidění zajímavá výstava „Karl IV. Ein Kaiser in Brandenburg„, která je jedním z německých výstavních projektů k sedmistému výročí narození římského císaře a českého krále Karla IV. rodu Lucemburků.

Jedná se o výstavu, která zcela poprvé představuje široké veřejnosti vládu a působení Karla IV. v Braniborské marce, kterou získal v roce 1373 a následně ji připojil k zemím Koruny české. Hlavní důraz je pak kladen na výtvarné umění, které během lucemburské vlády v Braniborsku zaznamenalo nebývalý rozkvět.

Četné zápůjčky z německých i zahraničních kostelů, muzeí, archivů, ale i od soukromých majitelů přinášejí jedinečné svědectví nejen o mocensko-politické změně, ale i významných kulturních vlivech, které s sebou tato změna přinesla. Řada prezentovaných děl byla dokonce za účelem vystavení restaurována.

K výstavě byla vydána stejnojmenná, bohatě ilustrovaná (198 vyobrazení) doprovodná publikace, která přináší zajímavé studie, jež ukazují lucemburskou vládu v Braniborsku ve zcela novém světle, zejména pak ve vztahu k Čechám a Praze nebo kulturní výměně mezi jednotlivými oblastmi tehdejší Evropy.

Nejedná se o katalog výstavy, ale o kolektivní monografii, která z velké části vychází z příspěvků, jež zazněly na konci roku 2015 během stejnojmenného mezinárodního kolokvia. Publikace přináší celkem čtyřiadvacet různě rozsáhlých textů německých i zahraničních odborníků, kteří nahlížejí nejen braniborskou Karlovu vládu, ale i vládu jeho následovníků z mnoha různých úhlů pohledu.

Jednotlivé stati jsou rozděleny do pěti tematických oddílů. První část je vlastním historickým úvodem, v němž se čtenáři dozví o tom, jak Karel IV. po řadě jednání a válečných střetů získal od Oty V. Braniborskou marku. Pěkný je i text o zemích Koruny české za jeho vlády. Na první část navazuje tematicky i druhý oddíl, kde je pozornost věnována lucemburské dynastické politice a rozšiřování území, jemuž vládli.

Karel IV. získal Braniborsko roku 1373. Území bylo pod svrchovanou mocí českého krále a braniborského markraběte. Hlavním hnacím motorem pro jeho „koupi“ byl především zisk druhého kurfiřtského hlasu pro Lucemburky. Karel IV. rozdělil před svou smrtí území Marky mezi své tři syny, Václava IV., Zikmunda a Jana Zhořeleckého. Toto rozhodnutí se ukázalo jako nešťastné, protože bratři postupně přestali mít o území zájem. Zikmund Lucemburský území dokonce přenechal svému bratranci, moravskému markraběti Joštovi, který mu dopomohl k uherské královské koruně. Po Joštově smrti se ujal území opět Zikmund, jenž jej ale nakonec přenechal norimberskému purkrabímu Fridrichu Hohenzollernskému. Tím lucemburská éra v Braniborsku skončila.

V třetí části je již pozornost zaměřena výhradně na Braniborskou marku za Karlovy vlády. Tématu je věnováno osm studií. Významným centrem celého území se stalo Tangermünde ve Staré marce, kde nechal Karel IV. vybudovat novou rezidenci s reprezentativním palácem, jehož velký sál byl mimo jiné vymalován rodovou galerií Lucemburků. Palác v Tangermünde se svou výzdobou a především pak uměleckým „vybavením“ mohl srovnávat s Pražským hradem a Karlštejnem. Tangermünde se zároveň mělo po Praze a Norimberku stát třetím hlavním centrem a rezidenčním městem velkého Lucemburka. Bohužel byl hradní areál zničen za třicetileté války.

Výjimečné postavení má v dějinách Braniborska proslulá Zemská kniha Braniborské marky z roku 1375, která je soupisem vlastnických a majetkových poměrů, jehož iniciátorem byl samotný Karel IV. Ten chtěl mít přehled nejen o majetkových poměrech, ale i právech a příjmech braniborského markraběte. Hlavní jádro tohoto soupisu pak tvoří rejstřík obcí, v němž jsou některé lokality doloženy zcela poprvé. Zemská kniha je jedinečným zdrojem informací k zemským, sociálním a hospodářským dějinám Braniborska.

Pozornost je dále věnována např. Židům v Braniborsku, problematice, o níž se v souvislosti s císařem Karlem IV. v poslední době hodně diskutovalo. Samotný text se však hlavně zabývá hebrejskou biblí brandenburského biskupa Stephana Bodeckera. Na severu Braniborské marky se nacházelo důležité obchodní centrum Havelberg a na severozápad od něj pak Wilsnack, kde se odehrál na konci 14. století zázrak s hostiemi, a místo se stalo významným poutním místem. Z peněz, které z poutnictví plynuly, pak byla v biskupském kostele v Havelbergu vytvořena např. chórová přepážka s bohatou sochařskou výzdobou. Jeden z textů je věnován Lucemburkům a počátkům poutních cest do Wilsnacku. Wilsnacku a Havelbergu je pak v jednom z dalších textů věnována též pozornost z hlediska architektury.

Největší důraz je v publikaci kladen na výtvarné umění, jemuž je věnováno více než deset studií a četné zmínky odkazující na uměleckou tvorbu sledovaného období najdeme i v mnoha dalších statích. Karel IV. proslul jako zakladatel a mecenáš, jenž si dobře uvědomoval politický význam a sílu výtvarného umění. Právě na nově získaných územích dokázal jeho potenciálu náležitě využít.

Na význam uměleckých památek z doby lucemburské v Braniborsku jako první upozornil Jiří Fajt, který k dané problematice nepřistupoval pouze jako historik umění, ale i jako historik, jelikož historicko-politické pozadí mělo a stále má na uměleckou tvorbu často zásadní vliv. Právě z lucemburského období se na našem území dochoval jen zlomek uměleckých děl, převážná část byla buď zničena, nebo se ztratila. Proto je nutné zkoumat i dochované památky v zemích, které byly za vlády Karla IV., ale i jeho synů součástí svazku zemí Koruny české, respektive se dochovaly na území bývalé Svaté říše římské.

Ještě za Karlova života začali v Braniborsku působit umělci vyškolení v Praze, do Marky byly navíc dováženy i výtvory pražských dílen a více než zřejmá je též „pouhá“ inspirace pražským dvorským uměním. Fajt se jako badatel systematicky zabýval dochovanými uměleckými díly na území bývalé Braniborské marky a podal řadu důkazů o jejich vztahu k tehdejší říšské metropoli Praze jako významnému a vlivnému uměleckému centru.

Historici umění si ve svých studiích kladou řadu otázek: Co je české? Co je braniborské? Zabývají se též otázkami importu i recepce uměleckých děl. Srovnávají díla na území Braniborska s díly, která se dochovala na území Čech. Uvědomují si, že lucemburská éra se výrazně promítla nejen do všech oblastí výtvarného umění (architektura, sochařství, desková malba, malba na sklo), ale i uměleckého řemesla (např. zlatnictví). Pozornost je věnována též použitému materiálu, barvám nebo kamenickým značkám, jež mají také velice významnou vypovídací hodnotu.

Poslední, pátý oddíl je jakýmsi přehledem, jak se české působení v Braniborsku projevilo, a zároveň výhledem, co může bádání o lucemburském období v braniborských dějinách ještě nabídnout. Mohou tak být kupř. objevena ještě některá nová umělecká díla, jak je tomu u pozdně středověkého retáblu z Heimatsmuseum Dahme.

Velkým kladem publikace je její nádherný a bohatý barevný obrazový doprovod (fotografie, mapy, plánky), který se z velké části vymyká tomu, co známe z jiných publikací o době a vládě Karla IV. Naopak je škoda, že jeho součástí není katalog výstavy, jenž by se mohl stát jedním ze základních kamenů bádání o umění sledovaného období v Braniborsku.

Zajímavá a svým způsobem i objevná doprovodná publikace k výstavě „Karl IV. Ein Kaiser in Brandenburg“ je jasným důkazem, že krátká, jen pět let trvající vláda Karla IV. zanechala v Braniborsku významné (a nejen umělecké) stopy, které ještě čekají na své budoucí zhodnocení odborníky, zejména historiky a historiky umění.

 

Marek Zágora

 

Jan Richter - Peter Knüvener – Kurt Winkler (Hrsg.), Karl IV. Ein Kaiser in Brandenburg, Verlag für Berlin-Brandenburg, Berlin 2016, 208 stran, doporučená cena 24,99 euro

 

Resumé:

Bis zum 22. Januar 2017 kann man im Haus der Brandenburgisch-Preußischen Geschichte in Potsdam eine interessante Ausstellung „Karl IV. Ein Kaiser in Brandenburg“ besuchen. Es handelt sich um ein Ausstellungsprojekt zum 700. Jubiläum des Geburtstags Karls IV. Die Ausstellung präsentiert nicht nur fünf Jahre (1373-1378) seiner Herrschaft in Brandenburg oder Herrschaft seiner Nachfolger, aber auch seine, respektive ihre Wirkung. Zur Ausstellung erschien auch eine schöne, reich bebilderte Begleitpublikation mit vierundzwanzig Studien der Historiker und Kunsthistoriker, die die luxemburgische Epoche in Brandenburg im neuen Licht zeigen. Kaiser Karl IV. ist auch als Bauherr und Mäzen bekannt, der sehr gut wusste, dass die Kunst ein wichtiger Teil der Politik ist. In der Zeit seiner Herrschaft und auch nach seinem Tode wurde dann Brandenburg zu einem Kunstzentrum, das in der Verbindung mit Böhmen und Prag war. Die interessante und bahnbrechende Publikation und auch die Potsdamer Ausstellung erbringen dafür viele Beweise.

 

Internet:

http://www.verlagberlinbrandenburg.de/buecher/geschichte-zeitgeschichte/karl-iv.-ein-kaiser-in-brandenburg.html

 

Obsah:

Kurt Winkler, Vorwort

HISTORISCHE EINFÜHRUNG

Peter Knüvener – Jan Friedrich Richter – Kurt Winkler, Karl IV. – Ein Kaiser in Brandenburg. Eine Einführung

Heint-Dieter Heimann, „Meisterstück“ eines „Brandstifters“? Karls IV. Erwerb der Mark Brandenburg – gestern und heute

Lenka Bobková, Die Länder der Böhmischen Krone zu Zeiten Karls IV.

DIE ANEIGNUNG DER MARK

Uwe Tresp, Kaiser Karl IV. Und die Markgrafschaft Brandenburg. Hintergründe, Mittel und Wege dynastischer Politik der Luxemburger

Michael Lindner, Die Luxemburger Johann und Karl erwerben die „Lausitzen“ (1319-1370)

Mario Müller, Verbündete und Weggefährten Kaiser Karls in der Mark Brandenburg und ihren Nachbarländern

DIE MARK BRANDENBURG ZUR ZEIT KARLS IV.

Richard Nemec, Tangermünde. Eine kurfürstliche Residenz in der Mark Brandenburg

Matthias Helle, Hufen, Herren und Besitz. Das märkische Landbuch Karls IV.

Sascha Bütow, Die Hanse im Blick. Verkehrsplanung und Wegelenkung Karls IV. Im Umfeld der Erwerbung der Mark Brandenburg im Jahr 1373

Tilo Schöfbeck – Karl-Uwe Heußner, Der Böhmische Altar im Brandenburger Dom – ein Altar aus Böhmen? Bemerkungen zum Holz- und Kunsthandel im Mittelalter und früher Neuzeit

Angela Ehling – Jörg Bowitz, Die Herkunft der Naturwerksteine von Bau- und Kunstwerken in der Mark Brandenburg im späten 14. und frühen 15. Jahrhundert

Jan Hrdina – Hartmut Kühne, Die Luxemburger und die Anfänge der Wallfahrt nach Wilsnack

Marion Feise – Jan Friedrich Richter, Judentum in Brandenburg. Die hebräische Bibel des Brandenburger Bischofs Stephan Bodecker

Rüdiger von Schnurbein, Karl IV., die Böhmen und der Brandenburger Dom. Ein historisch-kunstgeschichtlicher Überblick

DIE KÜNSTE

Peter Knüvener, Böhmisch oder märkisch. Fragen zu Import, Aneignung und Rezeption von Kunstwerken

Architektur

Dirk Schumann, Karl IV. und die Architektur in der Mark

Gordon Thalmann, Wisnack und Havelberg. Spuren böhmischer Kunst und Architektur um 1400 im Bistum Havelberg

Skulptur und Tafelmalerei

Detlef Witt, Böhmische Kunst in Pommern? Die Wandmalereien in Glewitz und die Skulpturen des Glewitzer Altars

Jan Friedrich Richter, Bertram von Minden. Zur Verbreitung böhmischer Kunst in Norddeutschland

Dörte Busch, Technologische Untersuchungen an böhmischen und böhmisch beeinflussten Malereien und Skulpturfassungen

Glasmalerei

Maria Deiters, Glasmalerei. Eine Spurensuche zur Zeit Karls IV. in der Mark Brandenburg

Goldschmiedekunst

Lothar Lambacher, Zeugnisse der Goldschmiedekunst in der Mark Brandenburg aus dem späten 14. und frühen 15. Jahrhundert

Textile Künste

Christa Jeitner, Samt und Seide. Von den Geschenken der Luxemburger bis zu den nachgezogenen Stickern

AUSBLICK

Peter Knüvener, Die lange Wirkung der böhmischen Kunst

Dirk Jacob, Ein neu entdecktes spätmittelalterliches Retabel aus dem Heimatmuseum Dahme

ANHANG


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru