ikonografie detailposvátný nebyl jen bílý slon

Posvátný nebyl jen bílý slon

Bílý slon je odpradávna v Asii považován za dobré a příznivé znamení. Chlubili se jím vládci na královských dvorech v Indii, Barmě, Thajsku, Laosu a v Kambodži, byl pro majitele symbolem prosperity i spravedlnosti. Ale úctu ke zvířatům bílé barvy najdeme i v dějinách Evropy, kde se stala kuriozitou dodávající historickým osobnostem větší společenskou váhu.

Bílý hřebec třeba náležel k nezbytným ceremoniálním symbolům císaře. Když Karel IV. přijel v lednu 1378 do Francie, poslal mu francouzský král v ústrety černého hřebce a požádal císaře, aby na něm vjel do Paříže. Dobový kronikář zaznamenal, že vraník byl místo bělouše vybrán záměrně. Bývalo totiž tradicí, že císařové vjížděli do svých měst na bílém koni. A proto, aby „nebylo možno spatřiti žádnou známku císařovy nadvlády", musel Karel IV. vjet do hlavního města Francie na hřebci černé barvy, která byla co nejvzdálenějším opakem bílé.

Ve středověkých artušovských legendách vystupují často bílí lovečtí psi a také bílé laně považované za posvátné. Bílého jelena měl ve svém erbu anglický král Richard III. Bílá vyjadřovala krásu, dobro a světlo, černá naopak zlo a temnotu. Bílá holubice se stala v křesťanské ikonografii symbolem svatého Ducha.

Obecně se albíni považovali za nositele pozitivní magické moci. Šlo proto o cenný dar, pokud chtěl někdo uctít výše postavenou osobu. V roce 1514 dostal papež Lev X. od portugalského krále Manuela I. bílého slona, kterého námořníci přivezli z Indie. Zvíře nazývané Hanno se na papežském dvoře stalo maskotem Římanů. Císař Fridrich II., kterého známe díky Zlaté bule sicilské, jako vzácný poklad opatroval bílého papouška, kterého mu věnoval jako výraz úcty a respektu egyptský sultán.

Ve 13. století anglický král Jindřich III. choval v londýnském Toweru ledního medvěda. Díky kronikářům víme, že tlamu měla šelma chráněnou speciálním košíkem a zvíře bylo přivázáno masivním řetězem. Sluhové med -věda dokonce vodili k blízké Temži, aby si tady mohl sám nalovit ryby. Vládce se jím rád chlubil. Vždyť všichni ostatní panovníci v Evropě měli ve zvěřincích pouze medvědy barvy hnědé. Anglie tak byla zase něčím výjimečná!

Bílá zvířata sloužila díky své mimořádné ceně i jako způsob placení daní a pohledávek. Učený teolog Albertus Magnus, žijící ve 13. století, sepsal středověkou příručku o zoologii, kde za vědecké senzace označil bílé vlky, bílé vrabce, bílé pávy a bílé havrany. Důležitost zvířat bílého zbarvení posvěcovala i bible. Apoštol Jan v Apokalypse píše, že na konci věků se zjeví Kristus jako vládce a přijede na zem na bílém koni.

 

PhDr. Peter Kováč

 

Nové studie k ikonografii:

Martina Giese, Kostbarer als Gold: Weisse Tiere im Mittelalter a Georg Jostkleigrewe, Noch ein weißer Reiter?: zwei Kaiserbesuche in Paris; obě studie byly otištěny ve velmi zajímavém sborníku: Farbe im Mittelalter: Materialität - Medialität - Semantik : Akten des 13. Symposiums des Mediävistenverbandes vom 1. bis 5. März 2009 im Bamberg, Oldenbourg Akademieverlag; 2011.

 

Foto: Na deskové gotické malbě z Jeníkova v severních Čechách najdeme v lovecké smečce archanděla Gabriela i bílé psy. Foto Peter Kováč.


Copyright (c) 2008 stavitele-katedral.cz | Tisk | Kontakty | XHTML 1.0 Strict | TOPlistStatistiky toplist | Zpět nahoru