Praha: 660. výročí položení základního kamene Karlova mostu

Letos si připomínáme šestisté šedesáté výročí položení základního kamene jedné z nejvýznamnějších pražských staveb z lucemburského období – Kamenného, dnes Karlova mostu, druhého nejstaršího dochovaného mostu na našem území.

Nejstarší pražský kamenný most přes Vltavu byl Juditin, který byl postaven za vlády druhého českého krále Vladislava II. z rodu Přemyslovců. Dokončen byl v roce 1172 a pojmenován po panovníkově druhé manželce. Juditin most byl na jaře 1342 poničen při tání ledu, a proto se Karel IV. rozhodl nechat postavit most nový, kterému se až do poloviny 19. století říkalo Kamenný most. Během stavby sloužil Pražanům provizorní dřevěný most.

Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Kronikáři se většinou shodují na tom, že základní kámen nového kamenného mostu byl položen v roce 1357. V přesném datu se ale záznamy rozcházejí, některé uvádějí červenec, jiné svátek sv. Víta, tedy 15. červen 1357.

Astronom Zdeněk Horský přišel s teorií, že základní kámen byl položen 9. července 1357, v 5 hodin a 31 minut. Bylo to prý z toho důvodu, že tomuto datu zrovna odpovídala příznivá konstelace (konjunkce Slunce se Saturnem). Současně datum odpovídalo sledu lichých čísel od jedné do devíti a zpět.

Karlův most spojuje Staré Město s Malou Stranou. Je 515,76 metrů dlouhý a jeho šířka kolísá od 9,40 do 9,50 m. Výška vozovky je 13 metrů nad normální hladinou. Je tvořen šestnácti oblouky. Ty mají rozpon mezi 16,62 m až 23,38 m. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Most je založen na mlýnských kamenech, které jsou možná podloženy rošty z dubových pilot. Je doplněn celkem třemi věžemi. Na Malé Straně jsou to větší Malostranská mostecká věž a menší Malostranská mostecká věž. Na straně Starého Města pak jedinečná Staroměstská mostecká věž.

Při stavbě se stavitelé pokusili vyvarovat chyb, kterými trpěl starší Juditin most. Nový most měl proto méně oblouků, byl vyšší a jeho pilíře byly založeny hluboko, 2,4 m pod úrovní říčního dna. I to však nebylo dostačující.

V pražských knihách nalezneme jméno prvního stavitele mostu, byl jím stavební mistr Otto, který stavbu vedl až do roku 1375, kdy ji po jeho smrti převzal Petr Parléř a jeho stavební huť. Třináctého července 1399 zemřel Petr Parléř. S jistotou můžeme jeho stavební huti připsat zaklenutí a výzdobu reprezentativní Staroměstské mostecké věže a snad také i více než polovinu samotné stavby. Po jeho smrti převzal dokončovací práce na díle nám dnes neznámý mistr. Kolem roku 1407 dospěla stavba mostu k bráně Malé Strany. Nejpravděpodobněji roku 1411 byla dokončena přestavba malostranské brány. Lze proto soudit, že most byl již jako hrubá stavba dokončen.

Stavba byla velice nákladná a finančně České království vyčerpávala. Pro její financování byly dokonce v kostelích pořádány sbírky. Po otevření mostu se za průjezd i přechod platilo mýtné, které se v průběhu let neustále měnilo.

Mnohokrát byl most ohrožován povodněmi, a to již v průběhu stavby, v letech 1359, 1367, 1370, 1373 a 1374.

Z roku 1419 pochází jediná zmínka o poškození mostu v období husitské revoluce, kdy byla zničena socha Ukřižovaného Krista, která byla jedním z prvních sochařských děl na mostě.

V roce 1432 poškodila Kamenný most velká povodeň, o čemž svědčí hned několik kronikářských záznamů. Most byl nejprve vyspraven provizorní dřevěnou konstrukcí, posléze mostnicemi ze dřeva (1436) a nakonec kamennými oblouky. Poslední oblouk byl zaklenut v roce 1502. Celá oprava pak skončila o rok později.

Kamenný most se stal i významnou součástí Královské cesty a Praha se díky novému mostu stala důležitou zastávkou na evropských obchodních stezkách.

Marek Zágora