Praha: Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele (Vyšehrad)

Anotace:

Nakladatelství Vyšehrad vydalo práci „Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele“ docenta Filipa Čapka, který působí na katedře Starého zákona Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy a jako vědecký pracovník Centra biblických studií Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.

Kniha popisuje vznik starověkého Izraele na základě tří hlavních zdrojů informací, které se snaží metodologicky držet v rovnováze. Prvním je hmotná nepísemná kultura (archeologie), druhým písemné doklady nebiblické provenience a třetím biblické texty. Hlavní důraz je kladen na představení základních existujících teorií a jejich kritické zhodnocení. Čapkův pohled na vznik Izraele je kritický k některým tvrzením o raných počátcích Izraele stejně jako k potvrzování téhož na základě biblických textů. Za zásadní považuje rozpoznání a zohlednění konceptů paměti a identity, které hrají při utváření dějinného vědomí klíčovou roli. (SK)

 

Filip Čapek, Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele, Vyšehrad, Praha 2019, 312 stran, doporučená cena 349 Kč

 

Obsah:

Poděkování

I. ÚVOD

II. POČÁTKY (OD MLADŠÍ DOBY BRONZOVÉ KE KONCI DOBY ŽELEZNÉ I)

II. 1 Proměny v době železné I

II. 1.1 Severní vysočina

II. 1.2 Jižní vysočina a Šefela

II. 2 Uspořádání společnosti v době železné I

II. 3 Shrnutí – odkdy a jak lze hovořit o Izraeli a Judsku

III. TĚŽKÉ 10. STOLETÍ (OD KONCE DOBY ŽELEZNÉ I PO DOBU ŽELEZNOU IIA)

III. 1 Nejsledovanější chronologie

III. 2 Méně sjednocené, méně viditelné?

III. 2.1 Procesy na západní hranici – údolí Sórek a Éla (oblast Šefely)

III. 2.1.1 Chirbet Qeiyafa: První judská stopa?

III. 2.1.1.1 Místo, geografický kontext a identifikace

III. 2.1.1.2 Urbanistický koncept osídlení

III. 2.1.1.3 Stratigrafie a datování

III. 2.1.1.4 Etnické zařazení

III. 2.1.2 Bét Šemeš: Pozdněkanaánská i judská stopa

III. 2.1.2.1 Místo, geografický kontext a identifikace

III. 2.1.2.2 Hranice a etnicita

III. 2.1.2.3 Stratigrafie a stravovací zvyklosti

III. 2.1.2.4 Keramika a architektura

III. 2.1.3 Tel Bataš: Pozdněkanaánská, pelištejská a judská stopa?

III. 2.1.3.1 Místo, geografický kontext a identifikace

III. 2.1.3.2 Hranice a etnicita

III. 2.1.3.3 Stratigrafie, keramika a stravovací zvyklosti

III. 2.1.3.4 Tel Bataš IV a otázka nově se objevujícího etnika

III. 2.1.4 Předběžné shrnutí

III. 2.1.4.1 Komplexnost

III. 2.1.4.2 Keramika

III. 2.1.4.3 Problém obecných schémat (modelování demografických změn)

III. 2.1.4.4 Kontinuita

III. 2.1.4.5 Zahrnutí biblických textů při rekonstrukci dějinného rámce

III. 2.1.4.6 Existuje tedy klíč k počátkům vzniku Judského království?

III. 2.2 Vysoko a daleko na severu – tady je Saulovo

III. 2.2.1 Vše začalo v Šekemu

III. 2.2.2 Pád Nového Kanaánu, Gibeón a Saul

III. 2.2.3 Předatování Saula, Šešonka I. a egyptsko-pelištejská transpozice

III. 2.2.4 Chirbet Qeiyafa – severní scénář

III. 2.2.5 A co Jeruzalém a Sjednocené království?

III. 2.2.6 Severní stopa – kritická mezibilance

III. 2.3 A přece jen to byl Jeruzalém – jižní varianta

III. 2.3.1 Šešonk I. – tažení s jiným cílem

III. 2.3.2 Archeologie Jeruzaléma – nově a konzervativněji

III. 2.3.3 Benjamín rozhoduje

III. 2.3.4 Byli to skutečně Pelištejci

III. 2.3.5 Co je to Izrael a co je Judsko?

III. 2.3.6 Sever a jih – odděleně, ale zároveň

III. 2.3.7 Jižní stopa – kritická mezibilance

III. 3 Shrnutí

IV. PRVNÍ SKUTEČNÉ SJEDNOCENÍ A PRVNÍ SKUTEČNÉ ROZDĚLENÍ (DOBA ŽELEZNÁ IIA–B)

IV. 1 Velké a malé dějiny

IV. 1.1 Novoasyrská říše

IV. 1.2 Aramejci

IV. 1.3 Starověké domino

IV. 2 Od prvního sjednocení k první samostatnosti

IV. 2.1 Písemnictví jako indikátor vzniku územního státu?

IV. 2.2 Vývoj v první polovině 9. století př. n. l. a vzestup Omríovců

IV. 2.3 Izrael a Judsko: sjednocení podle severního scénáře

IV. 2.4 Tradice: původní a přetvořené

IV. 2.4.1 Od Abrahama po Saula

IV. 2.4.2 Od Davida po konec zlaté éry

IV. 2.4.3 Proč a jak je Izrael přítomný v tradicích Judska?

IV. 2.5 Letopisy králů – Speciální případ

IV. 2.5.1 Případ Jehú a Jóaš

IV. 2.5.1.1 Dům Achabův a Dům Omrího

IV. 2.5.1.2 Zdvojené patronymikum

IV. 2.5.1.3 Vynalézání jednoty, tvoření nejednoty

IV. 2.6 Jeruzalém v 9. století př. n. l.

IV. 3 Shrnutí

V. PRVNÍ SAMOSTATNOST (DOBA ŽELEZNÁ IIB–C)

V. 1 Starověké domino

V. 2 Proměny v Judsku – první polovina 8. století př. n. l.

V. 3 Judsko první poloviny 8. století př. n. l. a biblické texty

V. 3.1 Judsko první poloviny 8. století př. n. l. a biblické texty – kritické čtení

V. 3.2 Biblické texty – 8. století př. n. l. a prorocké tradice

V. 3.3 Biblické texty – 8. století př. n. l. a Bét El

V. 4 Shrnutí

VI. POSLEDNÍ DLOUHÉ STOLETÍ (DOBA ŽELEZNÁ IIC)

VI. 1 Starověké domino

VI. 2 Dějinná rozcestí, scestí a křižovatky

VI. 2.1 Achaz: Konsolidace, reformy a budovatelské úsilí pod asyrským dohledem

VI. 2.2 Chizkijáš: Reformy a nemoudrá politika s dobrým koncem

VI. 2.3 Menaše: Špatná reputace, špatný král?

VI. 2.4 Jóšijáš: David redivivus, monoteismus a politika

VI. 2.4.1 Rozsah území

VI. 2.4.2 Náboženská reforma a smrt

VI. 2.5 Jójakím a ti po něm podle biblických textů

VI. 3 Shrnutí

VII. KONEC I NOVÝ POČÁTEK (DOBA NOVOBABYLÓNSKÁ A PERSKÁ)

VII. 1 Starověké domino

VII. 2 Intelektuální zpracování porážky a vytváření nového Izraele

VII. 2.1 Mýty o prázdné zemi a hromadném návratu

VII. 2.2 Archeologie Judska a Jeruzaléma v době novobabylónské

VII. 2.3 Tři podoby exilu a mýtus o prázdné zemi

VII. 2.4 Ti, kdo zůstali

VII. 2.5 Mýtus o hromadném návratu

VII. 2.6 Kdo je Izrael a kdo není?

VII. 3 Shrnutí

VIII. ZÁVĚR 239

 

Internet:

http://www.ivysehrad.cz/kniha/archeologie-dejiny-a-utvareni-identity-starovekeho-izraele/