Praha: ARCHITEKTURA – VLÁDA – ZEMĚ – zajímavá a podnětná kniha o rezidencích Karla IV. v zemích Koruny české

SCRIPTORIUM, spolek pro nekomerční vydávání odborné literatury vydalo na začátku roku překlad reprezentativní monografie historika umění Richarda Němce (nar. 1973) nazvané „ARCHITEKTURA - VLÁDA - ZEMĚ. Rezidence Karla IV. v Praze a zemích Koruny české“.

Richard Němec působí jako docent a vědecký asistent v oddělení Dějin architektury a památkové péče Institutu dějin umění na Univerzitě Bern ve Švýcarsku. Kniha je vlastně jeho disertací, kterou promoval v roce 2011. Vychází z jeho dílčích studií, které uveřejňoval v různých sbornících, katalozích a odborných časopisech. Disertace byla napsána německy, proto musel být text přeložen do češtiny. Pár týdnů po českém vydání následovalo i vydání v němčině (Michael Imhof Verlag).

Němec analyzuje vybrané rezidence Karla IV. na rodovém území Lucemburků ve střední Evropě. Hlavní rezidencí je Pražský hrad, přesněji královský palác, který během vlády Jana Lucemburského a jeho syna Karla prošel řadou výrazných proměn, které se zapsaly i do jeho současné podoby. Zbývající rezidence pak můžeme označit za „vedlejší“, protože se nacházely ve vedlejších zemích Koruny české. Jedná se o Lauf v Horní Falci, Mylau ve Fojtlandsku, Ojvín a přidružené objekty v Žitavsku a Tangermünde v Braniborsku.

Autorovým hlavním cílem bylo zařadit popsané architektonické komplexy do panovníkovy koncepce vládnutí, která je považována za jednu z ideově nejvýraznějších koncepcí ve středověku vůbec. Karel IV. kladl velký důraz na reprezentaci a rovněž sebeprezentaci, k čemuž mu sloužila samozřejmě i architektura. Ta je navíc představena jako významný a hlavně aktivní nástroj při tvorbě zemské domény.

Autor při analýze jednotlivých rezidencí vychází z výpovědí dochovaných písemných a též obrazových pramenů. U pražské rezidence tak vychází např. z textu korunovačního řádu českých králů, který zachycuje stavební situaci k datu svého vzniku, tedy k roku 1347. Pomocí textu řádu tak máme možnost blíže určit místnosti pražské rezidence.

Stranou neponechává ani studie svých předchůdců, plánovou i fotodokumentaci. Vychází ale i ze stavební situace, která je však u některých staveb, které byly poničeny, resp. prošly velkým množstvím úprav, hůře „čitelná“ (Mylau, Tangermünde). Provádí revizi starších názorů, které doplňuje, resp. zcela opravuje. Stavby též srovnává s jinými dochovanými stavbami a pátrá i po vlivech, jež se na nich mohly projevit. A tak např. u královského paláce Pražského hradu zkoumá francouzské vlivy, o nichž máme informace z písemných pramenů.

Zkoumá i osobnost konceptora. Doposud převažoval názor, že hlavní vliv na výslednou podobu stavby měli zadavatel a architekt. Podle Němce však např. v případě královského paláce na Pražském hradě nesmíme zapomenout na vliv pražského biskupa Jana z Dražic, o němž hovoří jako o zprostředkovateli „vlivů“ mezi Prahou a Avignonem. Zároveň jej považuje minimálně za konceptora první fáze stavby.

Významnou Karlovou rezidencí byl hrad ve městě Lauf an der Pegnitz, které bylo jedním ze strategických opěrných bodů v Horní Falci. Samotný hrad je známý především svým erbovním sálem, jenž je považován za klenotnici české a moravské heraldiky. Němec svou pozornost ale nevěnuje jen erbovní síni, ale celé stavbě a také její dochované, reprezentativní sochařské výzdobě, která svědčí o významu této rezidence. Jedná se o sochu sv. Václava v životní velikosti a reliéf heraldického dvouocasého lva na vstupní věži a reliéf se sv. Václavem v erbovním sále. Důležitým detailem je vypodobnění heraldického lva na štítech obou zobrazení sv. Václava. Lev zde nahrazuje tradiční svatováclavskou orlici, což je jasná demonstrace české zemské příslušnosti.

U výzdoby erbovního sálu se většinou má za to, že se jedná o erby představující reálnou politickou situaci v Čechách, tedy erby „těch“, o něž se mohl Karel IV. „opřít“. Richard Němec však dokládá, že se jedná o idealizovanou podobu politické situace. Rozborem architektury navíc zjistil, že se na stavbě hradu v Laufu podíleli mistři, kteří byli ovlivněni tvaroslovím Matyáše z Arrasu.

Určitě nejméně známou rezidencí je hrad Mylau ve Fojtlandsku, což je dáno nedostatkem písemných pramenů na jedné straně a špatným stavem dochování původní stavby na straně druhé. Němec spolehlivě dokládá, že rezidenční hrad byl vystavěn Karlem IV., který jej vybudoval jako „vzdorohrad“, čímž zajistil politickou situaci na svém území.

Žitavsku jsou věnovány hned dvě kapitoly. Nejprve se autor věnuje hradním komplexům Neuhaus a Ojvín. Karel IV. podporou Žitavska sledoval svou expanzivní politiku směrem na sever, tedy do Dolní Lužice a Braniborska. Oba hrady společně s dnes již neexistujícím císařským domem v Žitavě byly významnými kontrolními body na území, na němž se panovník moc často nevyskytoval. Následující kapitola je zasvěcena především stavební analýze celestinského klášterního kostela na Ojvíně, který je jednou z předních staveb karlovského dvorského okruhu.

Ke konci svého života usiloval Karel IV. o zisk Braniborska, s nímž by zároveň obdržel i kurfiřtský hlas. V strategicky položeném Tangermünde pak byla budována kurfiřtská rezidence, jejíž středověkou podobu už ale asi nikdy nezrekonstruujeme, protože většina staveb komplexu byla zničena za třicetileté války a v raném 18. století ještě došlo k její výrazné přestavbě.

Projekt Tangermünde lze srovnávat s některými Karlovými hrady, zejména pak s Karlštejnem (podobně jako na Karlštejně tam bylo více kaplí). Významnou roli hrál rovněž ikonografický program rezidence (vyobrazení císaře s kurfiřty, lucemburský rodokmen), který ale známe jen z písemných zpráv. Tento program sloužil nejen jako významný identitonosný prostředek, ale též alegorizoval symbolickou přítomnost Lucemburků.

Velkým kladem publikace je její bohatý černobílý a barevný obrazový doprovod, který se neomezuje pouze na současný stav pojednávaných staveb, ale jeho součástí jsou i fotografie různých většinou méně známých plánů, rekonstrukcí a dobových vyobrazení. Autorem převážné většiny fotografií je samotný autor.

Richard Němec nabízí ve své práci nový pohled na myšlení a jednání římského císaře a českého krále Karla IV., jenž prezentaci své vlády a moci ve vedlejších zemích Koruny české věnoval významnou pozornost.

Vydání překladu publikace „ARCHITEKTURA - VLÁDA - ZEMĚ. Rezidence Karla IV. v Praze a zemích Koruny české“ Richarda Němce je velice záslužným počinem. Knihu můžeme zároveň považovat za jeden z prvních větších příspěvků k blížícímu se výročí narození Karla IV. Jedná se o velice zajímavou a podnětnou knihu, jejíž teze jistě neujdou pozornosti našich i zahraničních badatelů.

Marek Zágora

Richard Němec, ARCHITEKTURA - VLÁDA - ZEMĚ. Rezidence Karla IV. v Praze a zemích Koruny české, SCRIPTORIUM, Praha 2015, 384 stran, doporučená cena 667 Kč

Z obsahu:

I. Úvod

Architektura moci -  moc architektury

II. Čechy: Pražský hrad

Materializace lucemburské ideje vlády

III. …císařovo panství v Bavorsku: Lauf

Vládnutí – architektura - komunikace

IV. Fojtlandsko: „Vzdorohrad“ Mylau

Architektura jako metafora aktuální moci

V. Žitavsko

Architektura a královská doména

VI. Celestinský klášterní kostel na Ojvíně

Dvorský styl a vláda

VII. Braniborsko: Tangermünde

…castrum sollempnibus structuris: kurfiřtská rezidence

VIII. Závěr

Architektura státní myšlenky

Internet:

http://www.scriptorium.cz/

K německému vydání:

http://stavitele-katedral.cz/petersberg-architektur-%E2%80%93-herrschaft-%E2%80%93-land-die-residenzen-karls-iv-in-prag-und-den-landern-der-bohmischen-krone/