Praha: Artemisia Gentileschi, Rachel Ruysch a Sofonisba Anguissola na výstavě Národní galerie Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900

Anotace:

Národní galerie představuje se Valdštejnská jízdárna v centru Prahy dobře odborně připravenou uměleckohistorickou přehlídku Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900. Zápůjčky na výstavu dorazily do Prahy mj. z Národního muzea v Poznani, Národní galerie v Boloni, Státních uměleckých sbírek v Drážďanech nebo Obrazové galerie Státního muzea v Berlíně.

Cílem výstavy je odkrýt méně známý příběh ženské tvořivosti, ambice, odvahy i schopnosti prosadit se navzdory překážkám. Pozornost je zaměřena nejen na samotná umělecká díla, ale i na dobu a prostředí, v němž vznikala. Ženy měly dlouho omezené možnosti vzdělání a prosazení se v umělecké sféře, rozhodující ale zůstával talent, schopnost tvořit a vůle uspět.

Mezi zastoupenými autorkami nechybí výrazná jména jako Artemisia Gentileschi, která se ve svých dílech vyrovnávala s osobním traumatem a stala se první ženou přijatou do florentské akademie umění, Sofonisba Anguissola, jež portrétovala své sestry při šachové partii, Lavinia Fontana, která byla první ženou, jež provozovala vlastní ateliér, pracovala na zakázku pro šlechtu i církev a dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí. Představen je i příběh Rachel Ruysch, uznávané malířky květinových zátiší, která dosáhla mezinárodní slávy a působila jako dvorní malířka v Düsseldorfu.

Výstava připomíná také fascinující příběh Marie Sibylly Merian, která jako první evropská žena podnikla vědeckou expedici do Jižní Ameriky, a Elisabetty Sirani, jež vedla vlastní dílnu v Bologni a založila školu pro umělkyně. V pokročilé době 18. století a v prvních dekádách 19. století se prosadila celá řada významných malířek — Angelika Kauffmann, Barbara Krafft Steiner či Amalie von Peter. (SK)

Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, Valdštejnská jízdárna, 30. 5. – 2. 11. 2025, hlavní kurátorka: Olga Kotková (ve spolupráci s Veronikou Hulíkovou, Adélou Pavlíčkovou, Marcelou Vondráčkovou, Petrou Zelenkovou a dalšími odborníky a odbornicemi z tuzemska i zahraničí), K výstavě vychází katalog v češtině a angličtině.

Internet:

https://www.ngprague.cz/udalost/4211/zeny-mistryne-umelkyne-vystava-praha

Příběhy umělkyň

Lavinia Fontana (1552–1614)

Malířka z Boloně, někdy považovaná za první profesionální umělkyni v takzvaném západním umění. Pracovala na zakázku pro šlechtu i církev a proslula zejména portréty a náboženskými obrazy. Dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí. Byla první ženou, která veřejně provozovala vlastní ateliér a sama si vydobyla uznání i mimo rodné město – až na papežském dvoře v Římě.

Artemisia Gentileschi (1593 – cca 1654)

Jedna z nejvýraznějších malířek baroka, jejíž životní osud se odrazil přímo do její tvorby. V 17 letech byla znásilněna kolegou malířem, čelila traumatizujícímu veřejnému procesu a přesto nepřestala tvořit. Ve svých obrazech zobrazovala silné ženy – Juditu, Zuzanu, Lukrécii – ne jako oběti, ale jako aktérky. Byla první ženou přijatou do prestižní umělecké akademie ve Florencii. Její malby dnes znovu promlouvají k publiku po celém světě.

Sofonisba Anguissola (1532–1625)

Narodila se v urozené rodině v italské Cremoně a jako jedna z prvních žen v dějinách se věnovala malířství profesionálně. Učila se u renesančního mistra Bernardina Campiho, později působila jako dvorní malířka ve Španělsku. Proslula především portréty, které zachycují psychologii postav – včetně její slavné „Šachové partie“, kde zobrazuje své sestry při této intelektuální hře. Jako žena nesměla studovat anatomii, přesto její díla svědčí o hlubokém pozorovacím talentu.

Rachel Ruysch (1664–1750)

Specialistka na květinová zátiší z Nizozemska. Její obrazy byly obdivovány pro detail, kompozici i vědeckou přesnost. Pocházela z rodiny přírodovědce, což se odráží v jejím malířském zájmu o botaniku. Byla jmenována dvorní malířkou v Düsseldorfu, její díla kupovali sběratelé po celé Evropě. Zároveň vychovala deset dětí a tvořila celý život – s nebývalým ohlasem i finančním úspěchem.

Maria Sibylla Merian (1647–1717)

Průkopnice vědecké ilustrace a první evropská žena, která samostatně podnikla vědeckou expedici — do Surinamu v Jižní Americe. Fascinoval ji život hmyzu, zejména proměna housenky v motýla. Její kresby spojovaly vědeckou přesnost s estetickou krásou. V době, kdy ženy neměly přístup do vědeckých institucí, si svou cestu vytvořila sama. Její knihy byly ceněny vědci i umělci, ovlivnila i Karla Linného.

Elisabetta Sirani (1638–1665)

Talentovaná malířka z Boloně, která ve 20 letech převzala vedení rodinné dílny. Tvořila portréty, náboženské i mytologické výjevy v barokním stylu a za svůj krátký život vytvořila přes 200 děl. Proslula rychlostí malby a sebevědomým stylem. Založila školu pro dívky – první svého druhu – a vychovala další generaci umělkyň. Zemřela náhle ve 27 letech, ale její odkaz zůstává zachován.

(Zdroj: tisková zpráva NG)