Praha: Benediktini a střed Evropy – The Benedictins and Central Europe (Nakladatelství Lidové noviny)

Převratnou dobu tvůrčího kvasu raného a vrcholného středověku představila v roce 2014 v pražské Valdštejnské jízdárně úspěšná a hojně navštěvovaná výstava Národní galerie nazvaná Otevři zahradu rajskou, která se týkala kultury, umění a vzdělanosti středoevropských benediktinských klášterů. Na úspěch výstavy a jejího odborného katalogu (500 stran) nyní navazuje obsáhlá kniha, kterou z velké části editorsky připravil stejný tým odborníků, který se podílel na zmíněné výstavě v roce 2014.

Kniha se skládá z příspěvků tří desítek českých i zahraničních medievistů, kteří se soustředili na téma benediktinských klášterů ve střední Evropě. Zakladatelem řádu byl v 6. století Benedikt z Nursie, jehož představou bylo, aby se klášter stal ostrovem vzdělanosti, kultury a civilizace v temné době počátků středověku. Z tohoto hlediska vychází i většina příspěvků knihy Benediktini a střed Evropy, která se současně objevuje i v anglické verzi.

Řada článků region střední Evropy překračuje a na odkaz benediktinů se dívá z širší perspektivy. Lutz E. von Padberg se věnuje obecně zrodu křesťanské Evropy, kde významnou roli přisuzuje Franské říši, jejíž vládce Chlodvík se nechal v Remeši pokřtít v roce 498, a věnuje se také misionářské činnosti, ať už byla iniciována Římem, nebo vycházela z Irska. Opakem, totiž pohanskými reminiscencemi až do poloviny 12. století, se zabývá Stanislaw Rosik a přináší řadu příkladů z Čech, Uherska, Polska a severního Polabí. Gert Melville zaměřil pozornost k nejstarším formám zasvěceného života, poustevníkům a mnichům, od pozdně antického Egypta až po raně středověké Irsko. Příspěvek Gerfrieda Sitara se týká vzniku benediktinů a jejich odkazu pro písemnictví. Na to navazuje studie klasika českého bádání Ivana Hlaváčka Benediktinské knihy a knihovny od 9. do 13. století.

Alfons Zettler důkladně rozebral unikátní památku – plán ideálního benediktinského kláštera z 9. století, který je uložen v Sankt-Gallenu ve Švýcarsku. Autor nás seznamuje s diskusemi o funkci a významu plánu, který vznikl pro karolinské opatství Reichenau a představuje jakýsi „rébus pro učence“. Plán nebyl projektem pro konkrétní stavbu, ale podle autora spíše vizí velkého královského opatství.

Škoda, že článek Irmgarda Siedeho o podílu benediktinů na vzdělanosti a umění doby karolinské je jen skicou, která by si zasloužila větší rozšíření. Charakter základního nástinu má také studie Bély Zsolta Szakácse o benediktinské architektuře středovýchodní Evropy i rozsáhlejší stať Raně vrcholně středověké sochařství, malířství a textilní umění ve službách benediktinů ve střední Evropě a Čechách pěti českých historiků umění: Mileny Bravermanové, Jana Klípy, Viktora Kubíka, Aleše Mudry a Michaely Ottové. Zvláštní je tady absence zlatnictví. Nicméně jde o užitečnou bilanci pro každého zájemce o středověké umění a architekturu.

Jan Stejskal nás seznamuje s benediktinským reformním hnutím – zejména detailně je tam pojednáno opatství Cluny. Velmi zajímavým příspěvkem je článek nedávno zemřelého Stefana Weinfurtera o odluce duchovní církve od pozemského světského života. Šlo zejména o omezení vlivu panovníků a šlechticů na chod klášterů i církevní správy. Řada jeho inspirativních postřehů se netýká jen klášterů, ale i role biskupa a papežů v církevní reformě. Významu benediktinů v době karolinské v Bavorsku se věnuje Maximilian Diesenberger.

Několik článků se zabývá christianizací Slovanů od Korutan (Herwig Wolfram) přes Velkou Moravu (Luděk Galuška a Pavel Kouřil) až po Čechy (Josef Žemlička). K tomu patří téma stabilizace středoevropských států a jejich zemské církevní organizace zpracované Evou Doležalovou. Dva významní badatelé Petr Sommer a Jerzy Strelczyk se věnují benediktinským klášterům v přemyslovských Čechách a piastovském Polsku.

Záslužná je stať Hany Vlhové-Wörnerové o hudbě v benediktinských klášterech, škoda, že na ni nenavazuje podrobnější studie o liturgii. Petr Kubín ukazuje, jak nově zakládané kláštery vyvolávaly „mediální“ pozornost středověkých kronikářů, kteří se s jejich počátky snažili spojit s významnými historickými osobnostmi, ať už šlo o realitu, nebo jen fikci.

Celou třetinu knihy tvoří katalog vybraných benediktinských klášterů ve střední Evropě, který zahrnuje historii objektu, jeho stavební vývoj a výběrovou nejdůležitější literaturu. Poskytuje základní znalosti o významném památkovém bohatství a má všestranné zaměření, což poslouží zájemcům o architekturu i turistiku. Encyklopedii připravilo osm českých odborníků a ze zahraničí pomáhal Marcin Szyma z Krakova. Texty doplňují četné fotografie a půdorysy staveb.

Kniha Benediktini a střed Evropy tvoří jakých „Handbuch“ k obsáhlému katalogu výstavy Otevři zahradu rajskou. Některá témata se tam občas opakují, ale z jiného zorného úhlu. Kupříkladu stať Zettlera o plánu ze Sankt-Gallenu je pro českého čtenáře užitečným doplněním textu v katalogu výstavy, kde se mu obsáhle věnovali Dušan Foltýn a Petr Sommer. Kniha s katalogem tvoří jakousi spojitou nádobu. Co je v knize obecně naznačeno a pojednáno v širších evropských souvislostech, najde čtenář detailně v jednotlivých heslech výstavního katalogu Otevři zahradu rajskou. Tento trend započal v Německu – kupříkladu výstavu Die Staufer und Italien v roce 2010 v Mannheimu doplňovalo hned několik sborníků s historickou a uměleckohistorickou tematikou. Všem zájemcům to rozšiřuje obzor poznání.

Pro každého, koho výstava nadchla, je kniha Benediktini a střed Evropy vítaným doplňkem, zejména z hlediska historie tohoto významného mnišského řádu, jeho architektury a kulturního odkazu. Škoda, stačilo pár centimetrů, aby katalog i kniha tvořily v knihovně zájemce o středověk i z hlediska formátu vzájemné propojení.

Peter Kováč

Dušan Foltýn, Pavlína Mašková, Petr Sommer (ed.), Benediktini a střed Evropy, Křesťanství, kultura, společnost 800–1300, počet stran: 432, Formát: 210 × 270, Praha 2022, Nakladatelství Lidové noviny, doporučená cena 899 Kč, cena na internetových stránkách nakladatelství 674 Kč.

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/benediktini-stred-evropy/

Kniha vychází i v anglické verzi:

The Benedictins and Central Europe

This book is the work of more than thirty medievalists from the Czech Republic and abroad, who offer in their chapters a broad spectrum of views of Benedictinism as a phenomenon, which has co-shaped the history of Europe for almost a millennium and a half. Its traces are evident in European education and culture, in important buildings, volumes of exceptional written monuments, in collections of liturgical objects, in monuments of sculpture and painting. The Benedictines have distinctly shaped the formation of medieval society for which they preserved much from the lost civilization of antiquity. They participated in the Christianization of European societies and in the creation of their states. In this sense, the Benedictines were at the birth of Europe – our physical and spiritual home today.

Internet:

https://www.nln.cz/knihy/the-benedictins-and-central-europe/