Praha: Biografie Alberta ze Šternberka, rádce a diplomata ve službách císaře Karla IV. (Vyšehrad)

Nakladatelství Vyšehrad vydalo jako třicátý svazek své edice Velké postavy českých dějin životopis Alberta ze Šternberka, předního rádce a diplomata římského císaře a českého krále Karla IV. Autory knihy jsou historici David Papajík a Tomáš Somer, působící na katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Při přípravě kolektivní monografie o dějinách města Šternberka se zrodila myšlenka napsat životopis Alberta ze Šternberka, významné osobnosti středoevropské politiky 14. století. Doposud mu nebyla věnována větší pozornost, většinou byl jen zmiňován v pracích věnovaných době a vládě Karla IV. Jak se však ukázalo, byl Albert ze Šternberka výraznou a vlivnou postavou své doby, i když svůj život zasvětil církevní kariéře.

David Papajík a Tomáš Somer se rozhodli, že napíší moderní Albertovu biografii, v níž zkombinují chronologický a tematický přístup, což byla bezpochyby správná volba, protože se jim podařilo vytvořit velice barvitou mozaiku poskládanou z Albertova života a jeho četných aktivit. Autoři si sice rozdělili jednotlivé kapitoly textu, ale o výsledném textu spolu diskutovali a navzájem se doplňovali. Vznikla tak velice zajímavá a podnětná biografie, která si zaslouží pozornost nejen odborníků, ale i laických zájemců o dobu 14. století.

Albert jako nejvýznamnější příslušník moravské větve rodu Šternberků absolvoval vskutku velice úspěšnou církevní kariéru, kterou zahájil již v roce 1352, kdy byl papežem jmenován děkanem olomoucké kapituly. Autoři došli k názoru, že se narodil v roce 1331, z čehož je zřejmé, že jeho úctyhodná kariéra začala v jednadvaceti letech. Je možné, že za tento počáteční strmý vzestup byl Albert vděčný již Karlu IV. Důkazy však bohužel chybí.

V říjnu 1356 byl poprvé jmenován biskupem, a to v meklenburském Zvěříně (Schwerin), kde zastával úřad až do roku 1364. Ve skutečnosti však nestrávil ve své diecézi mnoho času. Většinou se pohyboval na dvoře císaře Karla IV., jehož byl důvěrníkem a rádcem.

Roku 1364 se stal biskupem v Litomyšli. Došlo tehdy k známým přesunům: po smrti prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic byl na přání Karla IV. dosazen na jeho místo dosavadní olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Uvolněné místo olomouckého biskupa pak obsadil dosavadní litomyšlský biskup Jan ze Středy. No a na uvolněný litomyšlský stolec byl dosazen Albert ze Šternberka. Za celou akcí musíme opět hledat Karla IV.

Obsazením úřadu litomyšlského biskupa ale nedosáhl Albert ještě svého kariérního vrcholu. Toho dosáhl až v roce 1368, kdy se stal po smrti metropolity Dětřicha z Portic magdeburským arcibiskupem. Opět zde významnou roli sehrál císař Karel, jenž se snažil obsazovat významné církevní posty svými důvěrníky. Navíc měl s magdeburským arcibiskupstvím vlastní plány, protože mimo jiné zasahovalo do oblasti braniborské marky, kam směřovaly císařovy zahraničněpolitické ambice. V Magdeburku vydržel Albert jen tři a půl roku, přesto tam zanechal svou stopu, i když celkové hodnocení jeho působení hodně záleží na úhlu pohledu.

Začátkem října 1371 Albert rezignoval a byl opět jmenován litomyšlským biskupem. Dodnes se vedou spory, proč se Albert vzdal svého prestižního postu v Magdeburku. Nejpravděpodobněji se tak stalo ze zdravotních důvodů, celkové unavenosti z vedení úřadu a svou roli určitě sehrály i nekončící konflikty s magdeburskými měšťany.

Litomyšlským biskupem, který pečlivě plnil své povinnosti a pozvedl význam celého biskupství, zůstal až do své smrti 14. ledna 1380. Pohřben byl v chóru kostela kláštera augustiniánů kanovníků ve Šternberku na Moravě, který sám založil.

Autoři pracují s dochovanými písemnými prameny různé povahy (hlavně listinami), které často i nově interpretují, a ukazují Alberta ze Šternberka v novém, většinou lepším světle. Albert je představen nejen jako vysoký církevní hodnostář a císařův dvořan a diplomat, ale i jako hospodář a správce rodového majetku, zakladatel a mecenáš. Jedním z jeho největších počinů bylo založení výše zmíněného kláštera augustiniánů kanovníků ve Šternberku na Moravě. Velice zajímavá je i sonda přibližující fungování a členy jeho vlastního dvora.

Z hlediska uměleckohistorického je důležitá kapitola zasvěcená uměleckým památkám, které jsou dnes spojovány s osobností Alberta ze Šternberka. David Papajík, autor této kapitoly, se neomezil jen na dochovaná umělecká díla, ale zmiňuje i díla ztracená, např. cestovní breviář (Liber viaticus), který byl bezpochyby srovnatelný s úchvatným Pontifikálem Alberta ze Šternberka, který je dnes uložen v Královské kanonii premonstrátů na Strahově.

Záslužná je i kapitola věnovaná Albertovým pečetím, které nesmíme vnímat jen jako užitné předměty, nýbrž i jako malá umělecká díla, která mají vypovídací hodnotu o svém objednavateli a uživateli. Na úplný závěr zařadili autoři kapitolu o osudech ostatků Alberta ze Šternberka a jejich antropologickému rozboru, který proběhl v roce 2000. V listopadu 2001 pak byly biskupovy kosterní ostatky uloženy do nově vybudované hrobky ve Šternberské kapli bývalého klášterního kostela ve Šternberku.

Za hlavními kapitolami následují Přehled důležitých životních dat a Itinerář Alberta ze Šternberka. V příloze pak najdeme edici tří doposud needitovaných originálních pergamenových listin spjatých s Albertovým působením v Magdeburku. Součástí edice je i jejich jazykový rozbor.

Významnou součástí čtivého textu je překvapivě bohatý, převážně černobílý obrazový doprovod (nechybí ale ani objevná barevná obrazová příloha), který dodává jednotlivým kapitolám novou dimenzi. Je znát, že se autoři do Albertova života skutečně ponořili a chtěli jej představit (a také představili) z mnoha různých pohledů.

David Papajík a Tomáš Somer napsali objevný a zároveň velice podnětný životopis Alberta ze Šternberka, předního diplomata a rádce císaře Karla IV. Podobnou biografii by si bezpochyby zasloužily i další významné osobnosti našich dějin.

Marek Zágora

David Papajík - Tomáš Somer, Albert ze Šternberka. Arcibiskup, zakladatel, mecenáš a diplomat doby Karla IV., Vyšehrad, Praha 2021, 456 stran, doporučená cena 599 Kč

Z obsahu:

Úvod

Původ Alberta ze Šternberka, jeho rodinné vazby a počátky životní dráhy (David Papajík)

Zvěřínským biskupem (1356–1364) (Tomáš Somer)

Litomyšlským biskupem (1364–1368) (David Papajík)

Magdeburským arcibiskupem (1368–1371) (Tomáš Somer)

Návrat do Litomyšle. Druhý Albertův litomyšlský episkopát (1371–1380) (David Papajík)

Majetkové poměry a rodové vazby. Albert jako vrchnost rodových majetků (David Papajík)

Dvůr Alberta ze Šternberka (David Papajík – Tomáš Somer)

Albert ze Šternberka jako dvořan a diplomat císaře Karla IV. (Tomáš Somer)

Klášter augustiniánů kanovníků ve Šternberku (Tomáš Somer)

Umělecké památky spojené s Albertem ze Šternberka (David Papajík)

Pečeti Alberta ze Šternberka (Tomáš Somer)

Osudy ostatků Alberta ze Šternberka a jejich antropologický rozbor (David Papajík)

Závěr

Internet:

https://www.ivysehrad.cz/tituly/64035937/albert-ze-sternberka/