Praha: Biografie Hynceho Ptáčka z Pirkštejna, opomíjeného vítěze husitské revoluce

Jako čtrnáctý svazek ediční řady Velké postavy českých dějin vydalo nakladatelství Vyšehrad biografii husitského hejtmana a politika Hynce Ptáčka z Pirkštejna († 1444) s podtitulem „Opomíjený vítěz husitské revoluce", jejímž autorem je historik Martin Šandera, který tak zúročil léta zájmu o jeho osobnost i dějiny „východočeského husitství".  

Jméno významného utrakvistického politika je známo spíše odborníkům, než laické veřejnosti, přesto se jedná o osobnost, která by neměla být přehlížena, i když mezi historiky vždy byla a stále je ve stínu Jiřího z Poděbrad. Právě Jiří z Poděbrad v mnohém navazoval na svého předchůdce, kterému se podařilo zklidnit situaci v zemi po dlouhých husitských válkách.

Autor, který projevuje k Hyncemu Ptáčkovi z Pirkštejna velké sympatie, seznamuje čtenáře s jeho životem chronologicky poté, co nejprve čtenáře seznámí s rodem, z něhož pocházel. Páni z Pirkštejna i samotný Ptáček jsou spjati především s oblastí Posázaví a česko-moravského pomezí, kde se nacházela jejich dvě nejvýznamnější sídla hrady Rataje a Polná. 

Ptáčkův čtivý životopis se vztahuje hlavně k jeho politickým aktivitám, díky nimž se z něj stal vedle Oldřicha z Rožmberka a Menharta z Hradce jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnějších mužů první poloviny 15. století u nás. Doba to byla velice složitá a také Ptáčkova kariéra prošla složitým vývojem. Postupně se zařadil mezi umírněné husity a mimo jiné zastával úřad nejvyššího hofmistra na dvoře Zikmunda Lucemburského.

Šandera neopomenul ani Ptáčkovu „zajímavou" roli při obléhání Sionu Zikmundova odpůrce Jana Roháče z Dubé v roce 1437. Po Zikmundově smrti se pán z Pirkštejna hodně angažoval ve sporech o obsazení opuštěného českého trůnu, kdy několikrát změnil své stanovisko (podporoval např. kandidaturu vladaře z rodu Jagellonců, v posledních letech svého života byl ale „přinucen" přiklonit se na stranu Habsburků). 

Největší zásluhy měl ale na spojení a spolupráci východočeských landfrýdů, do jejichž čela se postupně dostal. Hynce Ptáček z Pirkštejna se tak stal velice vlivným politikem, s nímž museli jednat i katolíci. Zasloužil se rovněž o „porážku" radikálních Táboritů a o „sjednocení" všech husitských směrů v zemi. 

Jedna z posledních kapitol je věnována Hyncemu jako člověku z masa a krve. Autor se pokusil postihnout jeho povahové vlastnosti, které se v mnoha ohledech lišily od jeho současníků. Většina se snažila za husitských válek zbohatnout, pro Hynceho „peníze nebyly cílem, nýbrž nástrojem a prostředkem". Jinak se ale od svých současníků - politiků příliš nelišil a využíval stejných metod jako oni. 

Několik stránek je věnováno i jeho soukromému životu, především pak vztahu k ženám, jež sehrály v jeho životě důležitou roli (významnou určitě měla i vdova po Zikmundovi Barbora Celská, mezi jejíž straníky Hynce patřil). Co se Hynceho vzhledu týče, nedochoval se nám žádný dobový vizuální pramen s jeho vyobrazením. Musíme si proto vystačit pouze s dobovým stručným popisem z pera Eneáše Silvia Piccolominiho, pozdějšího papeže Pia II.

Samostatná kapitola je věnována i Ptáčkovu dominiu, kterému vévodilo celkem pět hradů (Rataje, Pirkštejn, Polná, Přibyslav a Ronov). Hynce sám je pak představen jako schopný hospodář, který ale na správu svého majetku neměl mnoho času, protože téměř neustále byl na cestách a diplomatických jednáních u nás i v zahraničí. 

Smrtí Hynceho Ptáčka z Pirkštejna nakonec vymřel rod po meči a jedinou dědičkou se stala jeho dcera Markéta, která se provdala za syna Jiřího z Poděbrad Viktorína. Manželství zůstalo bezdětné.

Zajímavá kniha Martina Šandery je velice záslužným počinem i proto, že se vztahuje k složitému období mezi husitskými válkami a nástupem Jiřího z Poděbrad k moci. Autor toto komplikované období přiblížil erudovaně a hlavně přehledně. Kniha „Hynce Ptáček z Pirkštejna. Opomíjený vítěz husitské revoluce" je velice pěkným úvodem k dějinám polipanských Čech.

Marek Zágora

Martin Šandera, Hynce Ptáček z Pirkštejna. Opomíjený vítěz husitské revoluce, Velké postavy českých dějin, svazek 14., Vyšehrad, Praha 2011, 195 stran, doporučená cena 248 Kč.

Doposud vydané tituly edice Velké postavy českých dějin:

Zdeněk Kalista, Valdštejn. Historie odcizení a snu (2002)
Božena Kopičková, Eliška Přemyslovna. Královna česká (2008, 2. vydání)
Vratislav Vaníček, Vratislav II. První český král (2004)
Petr Charvát, Boleslav II. Sjednotitel českého státu (2004)
Jaroslav Boubín, Petr Chelčický. Myslitel a reformátor (2005)
Petr Sommer, Svatý Prokop. Z počátků českého státu a církve (2007)
Kateřina Charvátová, Václav II. Král český a polský (2007)
Robert Sak, Josef Jungmann. Život obrozence (2007)
Martina Lustigová, Karel Kramář. První československý premiér (2007)
Zdeňka Hledíková, Arnošt z Pardubic. Arcibiskup, zakladatel a rádce (2008)
Tomáš Knoz, Karel st. ze Žerotína. Don Quijote v labyrintu světa (2008)
Jiří Štaif, František Palacký. Život, dílo, mýtus (2009)
Jaroslav Pánek, Petr Vok z Rožmberka. Život renesančního kavalíra (2010)
Martin Šandera, Hynce Ptáček z Pirkštejna. Opomíjený vítěz husitské revoluce (2011)

Více informací o jednotlivých titulech, z nichž některé lze zakoupit i se slevou, na:

www.ivysehrad.cz

K třináctému svazku edice více na:

http://www.stavitele-katedral.cz/praha-biografie-petra-voka-z-rozmberka-kniha-nejvetsiho-znalce-doby-poslednich-rozmberku-profesora-jaroslava-panka-v-novem-vydani/